Předchozí (667)  Strana:668  Další (669) |
|
|||
668
|
|||
|
|||
Septenar, u, m. S, trochejský, iambický.
Dk. Poet 267., 271 Septický = hnilobný, septisch. S. cho-
roby. SP. II. 250. Sequenid-es, a, m. S. Jiří, děkan 1613.
Vz Jir. Ruk II. 213 Sequentionari-us, u, m , ruk. kapitoly
pražské. Vz Jir. Mor. 19 Ser, u, m. = sýr. Na Hané.
Seřad, u, m., Ralliirung Čsk.
Seřaditi co k čemu: žáky k průvodu.
Us Dch. — co jak več: všecky bytosti dle znaků ve skupiny. Osv. I 45 Seřadování, vz Seřadění. Mus., Šim.
Serafa = žirafa. Brm. I. 3. 191
Serbinka, y, f., Serbin, f. Hol. 413.
Serbowka, y, f. = literarní spolek luži-
ckých studentů r. 1846. v Praze založený. Vz Slov sborn. VI. 23.—24. Seřezati co kde: nad kořenem. Pdl.
Sericibn, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I. 470.
Seřídlý, schütter, klein geworden. S.
počet žáků. Dch. Serin, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I. 470.
Seriplanka, y, m. = dřistač, cacator.
Slov. Bern. Seřítiti, zusammenstürzen. S. se v roz-
valiny. Kyt. 1876. 81. Seřízení, n , Einrichtung, f, Apparat, m.
Dch. Seřízený; -en, a, o, geordnet.
Seříznouti, vz Seřezati.
Sermon. S-ny jim vykládal. Let. 279.
Serňák, a, m. = srnec. Slez. Sláma. Putov.
278. Serpentinello, a, n. = v 16. a 17. stol.
hrubá střelba s malým kalibrem, Scharfe- tinte. S. N. XI. 142. Serpentinový, Serpentin- S. kámen. Mus.
1880. 371. Serpucha, y, f. S. barviarská = srpek
barvířský, serratula tinctoria, rostl. Slov. Let. Mt sl. VIII. 1. 26. Ser-um, a, n , v lučbě. Vz Štk. Poč. 592.
Servallovice, e, f. = sarvallová kůže,
Servallfell, n. Šp. Servání, n., Handgemenge, n. Dch.
Servaný; -án, a, o, abgerissen, zerfetzt.
S šaty. Vrch. Servatečnosť, i, f. = syrovátečnosť. Slov.
Bern. Servatečný = syrovátečný. Slov. Bern.
Servati co kde. Řízu pod pasem serval.
Vrch. — jak. S. něco v (na) kusy. S-li se jako psi. Šd., Kká. Sesvátka = syrovátka. Slov. Bern.
Servétek, tku, m = bílý lněný šátek na
hlavu, weisses Kopftuch. Na Vsacku. Vck Service ve vojenství = souhrn věcí, jichž
se vojínovi ve vojárně n. v ležení mimo žold, chléb, zbraň a výstroj dostává: to- pivo, svítivo, sláma. S. N. XI. 142. Servít. Hovno neber do servítu (nemazli
se se sprosťákem) Čce. Tkč. Servítkový, Servietten-. S. haluška, Pud-
ding. Slov. Bern. Servituta, y, f. = služebnosť, Servitut, f.
Servus = přední placený služebník úřední
městský, místy byl zván konšelský. Vz Wtr. Obr. 684. |
Serypatka, y, f = zadek saní (obyč.
deska, na níž se může státi). Val. Vck., Brt. D. 264. Sesáček, čku, m , Saugrüssel, m. S. mo-
týlí. Kk. Mot. 4. Sesádleti = ztučněti. Hdk. Př. 45.
Sesadlo, a, n., Saugwerkzeug, n. Rk.
Sesam. Vz Rstp. 1212., Rk. Sl., S. N.
Sesamovitý S. rostliny. Vz Rstp. 1210.
Sesamový, Sesam-. S. lusk. Lpř.
Sesban, sesbana, sesbania, Sesbanie, f.
Rstp. 375. Sesdati = oddati (koho s kým), copu-
liren. Us. Rjšk. Sesed, Absitz, m.
Seseděný. Z té cesty jsem samým se-
děním už celý s-ný. Mor. Šd. Sesek. Sequ. 364., Bhm. 40., B. mik.
Cant. 4. Sesekati, vz Zsekati. — koho. Arch
III. 61., Dač. I. 92., P. sob. 165., 167. — kdy. V trhový den kdo zseká, ruky zbaven buď. Brikc. Jir. XLVII 6. — kde. I zsekl jej v rychtářově domu. Pč. 45 — koho za koho. Nenechám, radši za ňu tři vo- jáky zosekám. Sš P. 181. — co jak. Ten to pěkně sesekal (= špatně to provedl). Us. Kšť. 2. Sesel. Cf. Rstp. 729.
Seselovitý. S. rostliny Vz Rstp. 701.,
724. Sesésti se = sesednouti se. Laš. Tč.
Seshora. Cf. Gb. Mi. II. 132.
Seschnouti. — abs. I seschne země.
BO. Zsechla jest moc má; Kosti mé zsechly, Sěno zsechlo jest. Ž. wit. 21 16,101 4, 128 6. — kde. Travička na jeho hrobě zeschla. Sk. — se odkud s čím Seschla se ze Smečna s prstenem = utekla, zmizela. Us. Sesílení těla, Us , moci královské, Šmb ,
proudu elektrického. Us. Pdl. Sesílený; -en, a, o, verstärkt. Vojsko
sedmi pluky s-né. Sesíliti hlas. BR II. 288 a. — se kde
čím. V hudbě sesilují se tóny slabé reso- nancí. Mj Sesilka, y, f. S. t (sesilující hláska) Šf.
Strž II. 414. Sesinalý = zsinalý. S. rty. Us. Pdl., Tč.
Sesivělý, zsivělý = kdo se sivým stal.
S. rty, Ntr., hlava. Hdk., Zkrs Sesivěti = sivým se státi. Hdk. Př. 4
Seskoční plachta, Sprungtuch, n. (bei
Feuersbrunst) Dch. Seskok, u, m., Absprung, m. Rgl.
Seskřupati, vz Zeskřupati.
Seskupený; -en, a, o, gruppirt. Domy
kolem kostela s-né. Np. Seskupiti, gruppiren. Představy její s-ly
se v jasný obraz Hrts. Společnost s-la se kolem čtenáře myšlének. Kutn Seslabování samohlásek. Cf. Mkl. aL.
198. Sesladlý, ganz süss geworden. Us. Šd.
Sesládnouti, ganz süss werden. Us. Šd.
Sesladovati = v slad přeměniti. S. ječmen.
KP. V 228, Zpr. arch. VII. 59. Seslař, e, m. = kdo dělá sesle, Sessel-
macher, m. Melichar. Děj. Unoště. 2. |
||
|
|||
Předchozí (667)  Strana:668  Další (669) |