Předchozí (540)  Strana:541  Další (542) |
|
|||
541
|
|||
|
|||
Pupenatěti, ěl, ění, Knospen bekommen .
Us. Šm.
Pupencovatěti = pupenatěti. Šm.
Pupencovatý. P. lišej, exzema papulosum,
osutina čočkovitá, exanthema papulosum lenticulare. Exc. Pupencovitý = pupencovatý. P. příjičná
osutina, papulöses Syphilid. Pupencový kořen. Mllr. 20.
Pupenčík, u, m., gemma, Keimknospchen.
Nz. Rst. 480. Pupenčina. Cf. List. fil. XV. 179.
Pupenec, Cf. List. fil. XV. 179.
Pupenečnatý, papillös. Rst. 480.
Pupenění, n, Knospung, f. Rst. 480.
Pupení, n., Bläschen; Blasen (coll.). Šm.
Pupeník, u, m., Nabelpflanze, f., Nabel-
kraut, n. Rk., Loos., List. fil. XV. 179 Pupenka, die Omphalode. Cf. Rst. 1108.
-pupenný, -knospig. Jedno-, mnoho-
pupenný. Vz Rst. 481. Pupenonosný, knospentragend. Rst. 481.
Pupenovitý, knospenförmig. Rst. 4M
Pupenový, Knospen-. P. šupina. SP. II
128. Pupenství, n = doba zapupení-se hmyzu.
Am. — P. = veškerosť pupenův a jejich ústrojnosť, Knospung. Rst. 481. Pupíček, vz Pupek. — P-čky = drůbky.
Polívka s p-čky, z p-čků (drůbeže). U Kdyně. Rgl. Pupienko, a, n. = pupínek, pupenec,
malý pluskierik na tele Slov. Rr. Sb. Pupík. Cf List. fil. XV. 179.
Pupillarní jistota hypotheky. Bor. 452.,
Us. Pupka, y, f., das Bruthäufchen, v bot.
Sl. les. Pupkavica, e, f. P. srpatá, bupleurum
falcatum, z druhu umbelliferae. Let. Mt. sl. VIII. 1 33.. Pupkolebec, bce, m., omphalocephalus.
Pupkookružný, omphalomeseraicus. Nz.
lk. Pupkostřevní průchod, ductus ompha-
lointestinalis. Pupkovec. Cf. Rstp. 1356.
Pupkovina, y, f. = pupečník. Hrvát. Šd.
Pupkovka, y, f., umbilicaria, druh lišej-
níků lupenitých terčoplodých. Nk.J. Pupkový bod, lépe: kruhový. Čs. math
X. 94 P. bylina Mllr. 14 , 20., 26. -pupký, -nabelig. Jedno-, dvoj-, troj-
pupký. Vz Rst. 481. Pupný. Cf. List. fil. XV. 179.
Pupolatek, tku, m., omphalobium, rostl.
Vz Rstp. 280. Puporodka Vz Brm. IV. 508. P., pupi-
para, moucha. Ott. IV. 596. Puporodný. P-dní, pupipara (hmyzí).
Nz. Vz Puporodka. Puporodý = puporodný. NA. V. od. II.
34. Púpov, a, m., vrch v Bezkydách v Orově
na Slov Phľd. VI. 283. Pupovice, e, f., cotyledon, rostl. Vz
Rstp. 659. Pupovník, vz Rstp. 723., Mllr. 26.
Půra. Výb. I. 1175., 1177., List. fil. XIV.
|
410., Št. Kn. š. 143. 2. Púru z něčeho vzíti;
Padnouti, vzejíti, vstoupiti v púru. Št. Kn. š. 126., 143. Půra v horn. z něm. Bahre. Vz List. fil.
XIV. 411. Purclík holub. Cf. Brm. II. 2. 683.
Purda, y, f., faules, nichtsnutziges Weib.
Slov. Ssk. Purdiť, sich schlecht aufführen. Slov.
Ssk. Purée (pyré), fr. = kaše z bramborů,
z luštěnin, ze sekaného masa. Hnsg. Půřežina, y, f. = pole n Habartic na
Klat. Cf. Pořežín. BPr. Purga, Burga, y, f. = Waldburga, os.
jm. U Kdyně. Rgl. Purchrechtní, vz Purkrechtní.
Purifikatoř, e, m. purificatorium = vy-
těrací šáteček, vytěráček (kalichu). Šd., Hnoj., Špch. 11. Purim, u, m., hebr. = slavnosť židovská
(v 5. stol. před Kr.), zřízená z vděčného upamatování na osvobození, které Esther zmařením vražedného úmyslu Hamonova (k jehož provedení losem ustanoven byl den, odtud i sám název p. = losy, slavnosť losů) vykonala, das Purimfest. Slaví se v únoru. FH. 47. Purismus. Jg. Zl. 45.—49.
Purisovati, purisiren. — co: řeč. Pal.
Rdh. I. 71. Purista, y, f., Purist, m. Vz Purist.
Puristický = přesno-, čistomluvný. Nz.
Purkmistr, cf. Zř. zem. Jir. 471.. 698.
Purkmistři, n. = purkmistrství. Za svého
p. Kn. beroun. 1508. Wtr. Purkmistrovati, das Bürgermeisteramt
verwalten. Wtr. Purkmistrský, Bürgermeister-. P. úřad.
1528. Mus. 1880. 496. Purkráb, u, m. = rybník u Chiumu na
Třeboň. BPr. Purkrabí. Cf. Gb. Ml. 1.98., Mkl. Etym.
259., Zříz. zem. 119., 120., 471.. 698., Arch. VII. 730., VIII. 614.—615. Nejvyšší p. Vz Výb. I. 967, Pal. Rdh. II. 155., Zř. zem. Jir. 462. Poručil purkrabovi. Arch. VIII. 456. Purkmistr. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 425.,
IV. 3. 2. 437.—438. Purkmistrovati, als Bürgermeister fun-
giren. Rk. Purkmistrovský, Bürgermeister-. Rk.
Purkmistrovství, n., Bürgermeisterstelle,
-würde, f. Rk. Purkrabin, a, m. Výb. I. 445., Půh. I.
310. Purkrabka, Pulkrabka, y, f. = pastviště
u Habartic na Klat. BPr. Purkrabův, ova, -ovo. Pro smrť p-bovu.
Let. 139. Purkrecht. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 424.
Purkrechtní dědina = ves nebo statek
podlé emfyteutického (německého) práva vysazený. Kn. rož. 133., Arch. VIII. 383. Purkrechtnice, e, f. = purkrechtní pole
u Počenic D. ol. III. 67., 446. Purkrechtník. Vz Cor. jur. IV. 3. 1.
424., IV. 3. 2. 438. 481
|
||
|
|||
Předchozí (540)  Strana:541  Další (542) |