Předchozí (507)  Strana:508  Další (509) |
|
|||
508
|
|||
|
|||
rundes Metallblättchen. U Olom. Sd. — P.,
grešle. Mor. — P., sléz okrouhlolistý, milva rotundifolia, die Gänsemalve, Käsepappel. Us. na Mor. Hý., Mřk. Patačkovati, mit runden Metallblättchen
zieren. U Olom. Sd. Patagonie, e, f., nejjižnější díl jižní Ame-
riky. Vz S. N. — Patagoňan, a, m. — Pata- gonský. Paták, u, m., paterý počet. P. bez oka =
čtverák. V. Je p. bez oka(čtverák, šelma. Č. M. 531). Vz Vtipný. Lb. — P., peníz pěti grošův, Fünfgroschenstück. D. Vz Mz. 272., Gl. 225. Na Mor. = grešle; Na Slov. = sedm krejcaru, Siebenkreuzerstück, n. S. N. Ani za paták nestojí. Us. u Prostěj. Vch. — P., die Linse am Pendel, knoflík u kyvadla. U Ostrav. Mtl. — P., nástroj, mající ostří do pravého úhlu zahnuté, k čistění dřevěnků v patách. V Krumlov. Bar. Paťala, y, m., v Krkon., u Poličan = při-
hlouplý, hlupák, Tölpel, m. Kb. Paťalák, a, m. = paťala. Rk.
Paťalčina, y, f., die Tölpelsprache. Rk.
Patalie, e, f., z fr. bataille, bitva, v obec.
mluvě. Patalion, u, m., v obec. mluvě, z fr. ba-
taillon, prapor. Paťalovati, tölpelhaft handeln. Rk.
Paťalský, tölpelhaft. Rk.
Patavi-um, a, n, lat., Padova.
Patečně, pl., f. = peteče. Na Slov. Koll.
Páteční, freitägig. P. den, pátek.
1. Pátek, tku, m., pátý den po neděli.
V gt. pátka má jen ve rčení: do pátka. Mk., Bž. 79. Ale na Moravě místy říkají: do pátku. Mřk. Vz S. N. Der Freitag. Kom. J. 41. P. veliký n. smutný n. velikonoční, der grosse, Charfreitag. Us. Prohýřili jedním pátkem, co roční pronájem obnáší. Sych. Již mnoho pátků na zádech má (stár je). Jak v p., tak ve svátek. P. život útrpný. Ros. Delší p. nežli svátek (o ženských majících spodní sukni delší než svrchní. Vz Neustrojený). Lb. V p. maso jedl. Pč. 41. V čem v p., v tom ve svátek. ;C. Víc u něho pátků nežli svátkův (více se postí než jí. Vz Hladový, Chudoba). Lb., Č. Mnoho vejkých pátků pamatuje (je stár). Vz Staroba. Č. Kdo se směje v pátek, plakati bude v neděli. Č. Kdo je v pátek příliš vesel, v neděli bude smuten. Ve středu a v p. není dobře něco začínati. Na Mor. Koho v p. zima zemele, zřídka kdy ozdravne. Na Mor. Nemá neděle sedm pátků. Pk. Nečiň se pátku nedělí! Mluví jen na veliký p. (o nemluvném). U Olom. Sd. Připadlo sv. Ducha v pátek (nezdařilo se). Kda. Jest-li na veliký p. mete sněhem n. prší-li, bude suchý rok. Kda. Kdo si na veliký p. vyšpáře zuby hlohovinou, nebolí ho zuby po celý rok. Kda. Déšť na veliký p. nerozmnoží statek. Moravan. 875. Kto v piatok spievá, v nedeľu bude plakať. Mt. S. Zpívá-li kdo v pátek, v neděli bude plakať; Na veliký p. ženou se koně do vody, aby byli zdrávi; Na veliký p. na Mor. běhají časně ráno po louce s řetězy n. mlátí louku cepy dříve než je ráno, n. zvonkem na louce zvoní, aby krtky zahnali. Kda. Velký p. deštivý dělá rok žíznivý. Er. P. 61. Prší-li na velký p, Kristu pánu do hrobu, bude |
žíznivý rok (suchý). Hrš. Každý se dočká
černého pátku (smrti). Km. — P., ves 1. u Po- děbrad; 2. u Libochovic. Tk. III. 100. Vz S. N. . Patena, y, f., zlatá, stříbrná nebo po-
zlacená mělká miska, na které při mši hostie leží. Patene, f. S. N. Patent, u, m., z lat. patens = otevřený,
list otevřený či veřejný, prohlášení vůle pano- vníkovy; list výsadní, výsada, privilej; místy i list živnostenský vůbec. Vz S. N. P. o deskách zemských, Šm., o zaznamenáních, odhadní. Řd. P. hejtmanský, vz Žer. Záp. 187. — Patentalní invalida, vysloužilec se zvlášt- ními výhodami. S. N. — Patentní zboží = výsadou opatřené. — Patentovati komu co: výsadu opatřiti, patentiren, bevorrech- tigen. Rk. Pater, a, pateřík, a, pateříček, čka, m.,
z lat. pater, duchovní otec, kněz, Pater, m. P., titul kněží vůbec, ale hodí se lépe klá- šterníkům, u nichž se liší pater od fratera. Šr. Pater kvardian. Pan pater. Co pak bys radči, pana patera (i. e. poslední pomazání) nebo housky s mlékem (říká se lehce ne- mocnému)? U Kunv. Msk. Přišel pana patera svlékat (pozdě do kostela, po mši). Us. Šlo děvčátko k zpovídání, mělo hezké šněrování, a pan pater se ho ptal: Kdo tě děvče šně- roval? Pane pater, co se ptáte, vždyť mě jenom zpovídáte atd. Nár. pís. Mřk. — Ad patres jíti = k otcům = zemříti. Us. P. fa- milias, lat., otec rodiny, otec čelední, hospo- dář. S. N. — P. = čert (žertem). Aby tě pan pater vzal. Us. Bodejž tě pan pater! Us. Pateř, páteř, e, m., z lat. pater noster
(otče náš, modlitba Páně), zastr., das Vater unser. Páteř říkati. Pověděti komu p. (latinu mu dávati, natříti mu uši, nazpívati mu). L. Vz Domluva. Č. — P-ře, hodiny, modlení, das Stundengebet. Ráno na pateře zvoniti. Klat. Pěti p. Pass. Někaké pateře pějí. Št. Do kóru choditi, na pateřích, na modlitbách bývati. Št. 168. — Páteře, breviář, modlitební knížka. L. — P. v růženci, větší zrnko mezi menšími znamenajíc, že modlící se má říkati otčenáš, kdežto drobnější zrnka zdrávasy slovou. S. N. P., otčenáš. Dal. 60. P., často zdrobněle:pateříčky. Gl. 225. Pateře, růženec, der Rosenkranz. Jg. Vzeli jim mnoho páteřův akštejnových. Pč. 18. Pateře říkati (růženec se modliti). Ros. Odzpívali mu za to dře- věných pateřů (byl bit). Č. — P., vše, co růženci podobno, ku př. perly na niti. Plk. — P., množství, řada, Reihe, Menge. Šla napřed, za ní jiných dlouhý pateř. V. P. dětí, cibule, česneku. Us. na Mor. Vz Patora. — P., příhbí ve hřbetě, pater hřbetní, das Rückgrath. P., hřbet, u kostry zvířecí hadovitě se prohýba- jící sloup kostěný, který činí základ dříku, hlavu nese a k němuž pánvice se připojuje; skládá se ze 24. obratlů, kosti svaté (kříže) a kostrče (háku). Vz S. N., Schd. II. 322. U zvěři: hřbetnice. Šp. Mozek v pateři. V. P. hřbetový všeho stroje podpora jest. Kom. J. 259. Ten tomu pateře láme. (chutná mu. Vz Hlad. Č).Na pateře zvoniti (mastiti komu záda holí). C. Vz Kosť. — P. n. hřbet hory, Rücken, m., V. — P., stroj k zdvíhání vody skládající se z řetězu bez konce nádob na- |
||
|
|||
Předchozí (507)  Strana:508  Další (509) |