577

Plátník, u, m., na stavě tkadlcovském
válec či hřídel, na který se plátno natáčí.
Us. u Petrovic. Dch. — P., a, m. — pláte-
ník. Zlob.

Platno, vz Platný.

Plátno, pláténko (zastr. plátence, e, n.),
plátenečko, plátynko, plátynečko, a, n.
P., gt. pl. pláten, vz E. Stsl. platъ (pannus)
z koř. plt (l v la), Mkl. B. 115., tudy р.,
plat + no [příp. -no (-nъ)] vlastně = plete-
nina, das Geflochtene. Hý. — P., tkanina ze
lněné příze hlavně bílá, die Leinwand. S. N.
Vz Kk. 242. P. utkané, vlaské (kment), čisté,
V., režné n. křečné, pruhované n. žíhované,
tažené, voskované, D., jednoduché, Har., ne-
bílené, žemničné, pačesné, tlusté, lněné, hrubé,
tenké, rovné, klížené, Jg., batist (z nejtenčí
příze), zabalovací, plachtovina, kopřivné, pyt-
lové, cuckové, koudelové, S. N., bílené, bou-
rové, buclové, činovaté (třílich, Drillich, Kom.
J. 501.), doražené, flámské, flokové, floretové,
hadrové, hladové, hlazené, javorské, kam-
brejské, kanafasové, knihové, konopné, koň-
ské, kopové, koudelné, kozlové, kožovité,
leštěné, lněné, nábytkové, nadělané na hadry,
na peřiny, nepromočitelné, nepropotitelné,
oudělné, pačesné, pakostní, pavučníkové, paz-
derní, plachetní, polovičné (polovičník, polo-
plátno), polské, povlakové, procezovací, řídké,
ruské na ubrousky, sirné, smolené, stlačené,
strakaté, stučkové, široké, štukové, šupkové,
tažené, tiskovní, tlučené, upravené, vosko-
vané, z příze bílé, Kh., tuhé, bílé, puclíkové
(tlusté), řídké (hladové), nadělané n. údělné
n. doražené, z nestejné niti: závalcovité;
stlačené, tlučené, upravené; zubovaté ; dírko-
vaté, hnízdovaté; chatrné, nestejné osnovy,
nestejné útkem, kazovité, dobře vázané,
slévané, cvilinkové, spálené, rovnovské, vrch-
labské, jilemnické, náchodské, trutnovské,
rumburské, anglické, slezské. Šp. P. poscané
(špatné, řídké, bavlněné, barvy nažloutlé).
Košile z poscaného plátna. Us. na mor. Dra-
hansku. Hý. To p. je sama říčice n. jako
říčice (příliš řídké, sehr schütter). Ib. Hý.
Štučka, polovička, půlka, šířka plátna; bě-
lidlo na p., obchod s plátnem. Šp. Tkadlec
plátno dělá. Kom. J. 500. To p. je plno
kazů. Us. P. na bělidle rozložiti. Sych. P.
šavrovati (vytahovati). Rohn., Šm. Plátnem
něco cediti. Nz. P. hřbetovati (skládati), třís-
niti, třásniti (zupfen), bíliti, močiti, polévati,
měřiti. Sp. Obraz na plátno přenésti. Dch. P.
se měří na lokte a štučky. Pt. P. na slunci
lučebnými přísadami bíliti. Pt. Jaká příze,
takové p. Aby všem ústa zavázal a zašil,
musil by mnoho plátna míti. Neprodadíť
plátna, mnoho mluvíš. Prov., Jg. Dále od
plátna. Vz Odehnati. Lb. Lidí se vleklo jako
plátna. Vz Pláténko. — P., plachta lodní,
das Segel. Plátna vyzdvihnouti. Troj. — P.,
plať, die Zahlung. Jaká příze, takové plátno
(hra ve slovích plat — plátno). Č. M. 128.
Platnosť, i, f., platnůstka, y, f, cena,
die Gültigkeit. P. míti. V. P. mince. Opt. —-
P., síla, moc, účinek, víra, Gültigkeit, Festig-
keit, Glaubwürdigkeit, Kraft, Wirksamkeit,
f., Gewicht, n. Jg. Pořízení nebožtíkovo
nemá p-sti (moci právní). Sych. Váš výsadní
list nemá p-sti. Sych. P. počatá. Šp. P. míti

o čem; p. něčemu dáti. Nz. Vjíti v p.; na-
byti p-sti; polovičného důkazu p. míti. J. tr.
Ve své p-sti něco zůstaviti, Er. Zákon vešel
tím dnem v p.; zůstati v p-sti; zákon po-
zbyl p-sti; právu dáti p.; zákonům p. (prů-
chod) zjednati. Šp. Udržovati něco v plat-
nosti ; právní p.; výrok jeho trvá v plat-
nosti. Dch. Nemůžeme to jinak přivésti k p-sti.
Us. Rychn. Smlouvy svatební teprva po smrti
p. a podstatu svou dosahují. Boč. Věci p-sti
dodati; v p. uvedenu býti. Šm. — P., užitek,
der Nutzen, Vortheil, die Hilfe, Frucht. Jg.
P. přímluvy, lékařství. Ros. Co by většíi
užitek n. platnosť přinášelo. V. K p-sti jest,
čím se obíráte. Sych. Býti někomu k p-sti.
Zk. Bez p-sti (nadarmo). To k žádné p-sti
není. V. Čiň co čiň, jen když je k platnosti.
Lb.

Platný; pláten, tna, tno. P., kdo platí,
zahlend. Platní dlužníci. Reš. To je neplatný
člověk (nerád platí). U Rychn. Msk. — P.,
poplatní, Zins-, zinsbar. Ves s lidmi plat-
nými i neplatnými. Dipl. 1445. — Pr. kut. —
P., cenu mající, geltend, Werth habend,
gültig. P. peníze (berné), Bib., věc, příčina.
D. Po zamordování těch osob co platnějšího
pobrali a mlýn zapálili. Břez. 177. -- P.,
kdo mnoho váží, platí a může, mocný, silný,
tüchtig, kräftig. P. přímluvčí, Sych. svěde-
ctví (kterému se věří), pokoj (stálý), Jg.,
slovo. Kom. — za co: sýr platný za groš,
hus platná za dva groše, die in Geld reluirte
Naturgabe. Gl. 232. — P., prospěšný, uži-
tečný, zuträglich, dienlich, wichtig, nützlich;
právní, rechtlich, rechtsgültig. Platným býti
(platiti). V. Jednání velikých a platných věcí.
V. Práce kvapná, nebývá platná; dílo kvapné
není platné. Prov., Jg., Lb. Vz Zbytečný.
Co jest tu platen? Dch. Dle zákonů nyní
platných. Dch. Konečně platný, endgiltig.
Dch. Ta smlouva jest dosud platna. Dch.
Živiti se platným chlebem — žebrotou. Na
Mor. Brt. Platný, jako hluchý pes na honbě.
Sk. Jest nám platný, co páté kolo u vozu.
Platný jsi, jako pes v kostele. Jg. Tak jsme
tam psa (kozla) platni. Us. Kde kůže lvová
platna býti nechce, tu liščí břevno pokládej.
Cos tu platen, táhni po svých. Platné služby
někomu činiti. Štelc., V. Je tam platen, co
husa v nebi. Č., Lb. Vz Zbytečný. Tak platno
jako slepému zrcadlo. Vz Nepotřebný. Č.
Co jest to platno (co to prospívá)? D.Co
platno (na plat) ? Šlaka, čerta to platno. Šm.,
Dch. Je to čerchmanta co platné (nic). Us.
Všk. Klaď v žalobu slova vážná, platná, po-
třebná, zřetelná. Vš. Co platno chléva zaví-
rati, když jiní krávy pokradli ? V. Co jest
platno lidu mému do chrámu choditi ? Br.
Nic není platno. D. Což jim bylo platno
tolik nepřátel zabiti ? Troj. Jest platno, co
by na stěnu hrách sypal. — komu. Muž
dobrý a národu svému platný. Plác. Jest mi
platný (hodí se mi). Ros. — k čemu. K tě
věci nebudeš platen. Krab. — Jg. — kdy: v ra-
dách. Smrž. Častokrát lidé malí v mnohých
příhodách jsú platni. Smil v. 1667. — proti
čemu: proti jedu. Us. — Zk.

Platnýř, vz Platnéř.

Platon, a, m., slavný filosof řecký 429-348.
př. Kr. Vz S. N., KP. II. 6., 118. — Pla-