1119

Celtičtina, y, f, die celtische Sprache.
Kvř. 9., Koll. St. XIII.

Celtle, celtličky: bílinské, záživné, sla-
dové, rožnovské, mechové atd. Us. Pdl.
Celtové, vz S. N.

Celtynk, a, m. Sdl. Hr. I. 127., II. 152.
Celučký = celičký. Mor. a slov. Č. Čt.
I. 203. C. les. Sš. P. 381.
Celunký = celý. Val. Brt D.
Celý, vz Mkl. Etym. 28. — Celý znamená
úplnosť (celé odění, celá zbroj), neporušenosť
(džbán spadl na zem, ale je celý), dokonalosť
(můj celý přítel); hledí-li se k úplnosti čí-
selné, užíva se neurčité číslovky všecek. Všecko
vojsko vešlo do města. Všechen les (všecky
části lesa) ozýval se dusotem koňským, Jme-
novité výrokem užívati jest zpravidla číslovky
všecek ať samé ať spojené s příčestími nebo
přídavnými. Všechen se zarmoutil. Kostel
přikryt jest všechen olovem. Jest všecek
uplakán. Ovečka ztracená, všecka zarmou-
cená. Brt. S. 3. vyd. 180. Cf. Brs. 2. vyd.
90., Ht. Sr. ml. 51., Mkl. aL. 289. C. list =
jenž není hlouběji stříhaný, klaný n. složený,
ač může býti po kraji zubatý; je-li i kraj
celý, slove list celokrajný či nejcelejší. Čl.
Kv. XVIII. Zmizla celá rozkoš. Ht. Sl. ml
203. Šebišovské pole celé hložím kvitně, to
moje srdečko na něm nepřivykne. Sš. P
354. Zdál se o celou hlavu větší. Sá. Svým
žádostem celou uzdu pustiti. Schlz. Jsem
celá pryč. Us. Je hladem celý vymořený;
Na té celé věci nic není; Celá řada knih;
Celý polekaný. Us. Pdl. Mám žaludek celý
jako vyškoblovaný; Chodí celý vyškrobený,
aufgeputzt, sehnutý; Ta frnda přišla celá
vyfrnděná; Je už celý vymořený; Chodí
cela uškvondraná; To je horko, až jsem
celý uvařený; Je všady celý zastrupatěný;
Je už celý uondaný. Us. Šd. Celou slabiku
vysouti. Bž. 48. Kasárna nová je, malovaná
celá. Brt. Ps. 49. Dyť ty nejsi z růže květ,
dy je ešče chasy celý svět; Umřel mně
z vonné růže květ, mrzí mne celý šírý svět;
Tož ho válcem mlátí, až sa celý klátí. Sš.
P. 211., 187., 669. C. rýsovadlo, řečiště,
prkeňák. Sl. les. Celá řada článků; Celou
věc za odbytou považovati. Osv. I. 485.
C. nota, c. ton. Zv. Přír. kn. I. 3., 17. Tak
s jeho smrťou celý kráľovský rod vykape;
S ním môžeš celý svet vybojovať. Dbš. Sl.
pov. I. 188., 291. Celý sa trasie ako vetrom
zbúrená jedľa. Klčk. Zb. III. 34. Z toho
bude pán celou hubou (zajisté). Mtc. lidu.
Našel ho celého ztlučeného. Er. Sl. čít. 26.
Pro c. svět, lépe: pro živý svět. Brt. To je
tam celý Vymrihlad. Mt. S. I. 96. Byl mu
podobný na celú též postavu údov. Hol. 44.
Otvor, milá, nech nestojím pod oknem, lebo
celý už do niti umoknem. Sl. ps. 69. Stojím
pod okny celý promoklý. Er. P. 126. Já
celá ztrápená pro mého Hermana. Ib. 255.
Stály celé pohrouženy v slychu. Sš. Sm. bs.
160. Maria celá vzplývala ve chvalopíseň
Boha; Málem by se byla záhuba na celý
lid rozvodnila. Sš. L. 19., I. 106. Netáhni
řemenu s čertem, chceš-li, ať je tvá kůže
cela. Šp. Zůstal cel. Bl. Živ. Aug. 42. Celé
šaty mu daroval. Ler. Míra celá mých dnů
jest dlaň. Kom. Protož měj o mně tu celou

naději. Abr. Když odemkl (truhlici), řekl
jemu Petr: Ohledaj, jest li ten statek v nie
celý. NB. Tč. 198. Daj odpověď lidu celú.
Smil v. 511. Neb ktožkoli jie (viery) celé
a neporušené nechová; Aby má viera cela
byla; Potom řiekáme, že třetí den vstal
z mrtvých, tociš i v těle i v duši, celý člověk;
Celým, nerozdvojeným srdcem (Boha milo-
vati). Št. Kn. š 14., 16., 20., 36. A ten (řečník)
aby jednomu každému člověku celému (ho-
mini integro, individuo) spravedlivě prosí-
címu dán byl. CJB. 383. Chodí celý pod
vodu spuštěný. Vz Smutek. Č. — C. — od
počátku až do konce. Celou noc nespati. V.
Druhý den celý ležel. Hus I. 45. — C. =
čistý. C. železo. Včř. Z. I. 5. — C = upří-
mný. Maje milého a c-ho přítele. Bl. Živ.
Aug. 123.

Cember, bra, m. C. Jiří, spisov. Vz Mus.
1884. 298., Jg. H. 1. 2. vyd. 540., Jir. Ruk.
I. 122.

Cemela, y, f. = špaček, das Kitschkerle.
Hráli v c-lu. U Olom. Sd.

Cement perlmoský, Zpr. arch. VII. 82.,
radotínský, anglický, štětínský, slezský,
pražský, Wld., dřevní, zubní, kovový. Vz
Prm. IV. 127., 194. Cf. Schd. II. 76., Šfk.
222., Šfk. Poč. 265., 299., Schd. I. 334, KP.
IV. 378., Kram. Slov, S. N.

Cementárna, y, f., die Cementfabrik. Cf.
Cementovna. Šp.
Cementování, n., vz S. N.
Cementovaný; -cín, a, o, cementirt, Ce-
ment-. C. jáma, Šp., písek, Pokrok 1883. č.
82. str. 4., podlaha. Šp.
Cementovka, y, f., Cementwasser, n. Rk.
Cementový. C. litá zeď, Cementguss-
mauerwerk, n., karb či malta, trouba, ob-
kladek či obložení, -Verkleidung, litina, -guss,
Šp., vápno, Wh., dlažba, deska, taška, Us.
Pdl., Zpr. arch., krytina. KP. I. 213.

Cempera, cemperka, y, f. = ucouraná,

otrhaná ženská. Us. u Rakovníka. Cf. Cem-

pêrB, das Atom, Stäubchen. Mkl. Etym. 27.

Cemr, u, m., das Rückenstück eines

Hirsches. Vz Mkl. Etym. 29.

-cen. Vz také -sen.

Cena. Cf. Mkl. aL. 289., Etym. 28. —
C = hodnota věci penězi vyjádřená, již
vlastník své věci přičítá. S. N. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Něco v ceně té a té po-
ložiti, den Preis angeben. Nz. C monopolní,
směnná, Tauschwerth, chovací, Erhaltungs-
werth, m , místní, Lokal-; c. zboží na místě
v Praze; zboží v ceně se udržující; c. vý-
robná (vyráběcí), Produktionspreis, laciná,
drahá, vyjednaná, smluvená, přemrštěná,
převozná či přepravná, Transport-, Šp.,
pachtovní, Pachtpreis, úkolní, Akkord-, před-
běžná, Vorwerth, výhodná, Vorzugs-, obme-
zená, limitirter Pr., hlavní, povozná, Fracht-
preis, žádoucí, druhová, Gattungswerth, obil-
ní, katastralní, čistá, Nettowert!), lesní, Forst-
preis, stržená, Erlös, m., tušená, konečná,
Endw., peněžitá, odhadní, požitečná, Nutz-
ungsw., úhrnková, Sl. les., základní, Grund-
preis. Pcl. 99. C. surového, hrubého dříví,
semena, pozemku, práce, porostu, lesních
plodin, základního kapitálu, hmoty dřevné;
vyšetření, vysazení, kolísání, odhad ceny