Předchozí (1073)  Strana:1074  Další (1075) |
|
|||
1074
|
|||
|
|||
v-li Št. Kn. š. 114.— kam. Tiež nevyleje
na zem (rád pije). Rr. Sb. Tato svědectví na příběhy jejich žádného světýlka nevy- lila. Šf. Strž. I. 150. Vylízač, e, m. = vylizovač (dod.). Lpř.
Vylízati co. Ten si nasral, že to ani
nevylíže (uškodil si). ČT. Tkč. — co kde: hrnec v kuchyni. Pdl. — s čím. V-zla s barvou (přiznala se). Šml. Vylizovač, e, m., Tellerlecker. Šd.
Vylizování, n. Vz Vylizovati = lizy uči-
niti. Mnohá v. a sloupy při cestách udělati dal. Sněm. 1561. Vylkodlak, a, m. = vlkodlak. Laš. Brt.
Slez. Mtc. XV. 189. Cf. Koltoun (2. dod.). Vylňák, u, m. = vlněný šátek (veliký)
Val. Slavč. 108. Vylombati = vyřezati. U Kdýně. Rgl.
Vylomený. Kámen ze skály v-ný. Frč.
Vylomiti od koho peníze (o člověku
nemajícím už nikde úvěru, když se mu po- daří přece někde ještě něco si vypůjčiti). Brt. D. 289. Vyloučení polož před Vyloučenina.
Vyloučenosť, i, f., die Ausgeschieden-
heit. Tš., Kzl. 218. Vyloučiti koho odkud čím: z kře-
sťanské obce kletvú. Št. Kn. s. 27. — se kde. Kyslík v-čuje se na polu positivním Mj. Vyloudati se, hinaus gehen; otříti se,
opotřebovati se, sich abnützen. Kolečko v ho- dinách se už v-lo. U Kdýně. Rgl. Vylouditi koho s kým. Učinivše zá-
lohu a chtíce je s vojsky v. Let. 147. Vyloupati. — se. Ten se vyloup' (vy-
dařil). Us. — se odkud. Slunko z mlhy se v-palo. Prss. Gaz. — se po kom. Ten se vyloupl po tatíkovi. Us. Fč. Vylousknouti sklenici piva = vypiti.
Us. Rgl. Vyložení = vysvětlení. V. onoho popsánie
viery. Št. Kn. š. 14. Vyložený. — kde. Časopisy v čítárně
v-né. Us. — proč. Zboží ke koupi v-né. Lpř. Podmíňky pachtovní jsou v úřadovně k volnému nahlédnutí v-ny. Us. Pdl. Vyložiti — co. Vylož krám, ať si vy-
beřeme. Us. Kakť to v-dají. Št. Kn. š. 13. — co odkud. Ze přilnavosti lze v. veliké množství výjevů. Kk. Z desk v. (= vy- mazati). Výb. II. 826. — kde. U každého výjevu v. příčinu. Mj. 2. — co jak: k svému smyslu, Arch. VIII. 350., falešně, Bart. II, v souhlasu s něčím, Osv., česky. Št. Anti- krist vykládá se jako protikrist. 1512. Mus. Síly vykládáme si jen pouhými domněn- kami. Mj. 2. — co zač. V-dá proud ten za proud thermický. Osv. I. 485. V. krásno za něco subjektivního Dk. — komu. Člo- věk si vykládá (míní) a Pámbu to rozkládá (mění). Val. Vck., Brt. — se s čím. Aby žádný s ničímž se nevykládal (na trhu). Let. 27. 7. Vylstiti. Št. Kn. š. 54., 103., 109. —
jak : proti pravdě, proti někomu. Št. Kn. š. 30., 18. Výlučkový, Ausschuss-. V. nádobí. Pdl.
Výlučnosť, i, f., Ausschliesslichkeit. Dk.
Poet. 351. |
Vyluchati = vypiti. U Místka. Škd.
Vylulať = vylokati, z láhve vypiti. Val.
Slavč. 98. Vyluniti se = vyviniti se. Vz Luniti.
Zpev z prsú sa v-ní. Slov. Phľd. VIII. 85. Vylupovadlo, a, n. = vylupovač. Dch.
Vylúščiti, vz Vylouskati. Při tom déšči
se nám pomáły všecka vika vylúščí. U St. Jič. Vhl. Vyluzování ofěr od lidí. Tk. III. 447.
Vylyhovati = vylhávati. Nevylyhuje
králem (= lživě se králem nezastíraje) mohl by pomoc vzieti na svých lidech. Št. Kn. š. 156. 28. Vylžavno = vlhko. Mor. Brt. D.
Vymačkati co jak. Hlas v-kával do
sopránu. Osv. I. 92. Vymädliť = vymydliti, vymnouti, vy-
tříti. Klások vymädlil na dlani. Phľd. VIII. 170. Výmäk, u, m., Erweichung, f. Slov. Ssk.
Vymakati něco z něčeho. Dk. Poet.
21. Vymakotiť = něco hloupého říci. Val.
Brt. D. 289. Vymalovati někomu záda = vybiti. Us.
Šd. Výmana, y, f. = vymanění. Hdž.
Vymandrčiť = vylhati, vymámiti co na
kom. erschleichen. Val. Vck., Brt. D. 229. Vymaněnec, nce, m., der Befreite. Pal.
Rdh. III. 302. Vymaniti se z čeho. Pal. Rdh. II. 227.,
Ntr., Tš., Dk. Výmar, vz Vímar.
Vymasta, y, m. = drbaný člověk. Laš.
Wrch. Vymazal. Cf. Pyp. K. 549., Bačk. Př.
126., 143., 153., Rk. Sl. Výmazné. Výb. II. 824., Wtr. Obr. I. 38.,
712. Výmazný. V. listina, löschungsfähige
Urkunde. Vz Pr. tr. Výmě, gt. výmene, vz Vémě (dod.). Cf.
Mkl. aL. 155., 162. a Etym. 397. b., Sv. ruk. 314., Gb. Ml. I. §. 147. 3. Výmeno ist jetzt unmöglich ; auch výmě kann sich kaum behaupten statt des durch Analogíe ent- standenen vémě. Vondrák v Jgč. XIV. 1. 122. Haná je jako nějakým výmenem země moravské. Výb. II 1565. Vymechovati, vz Vymešiti (dod.).
Výmel. Mkl. Etym. 195. a.
Výměna látek. Vz Slov. zdrav. 407. Úřady na v-nu zlata a stříbra, Gold- u. Silbereinlösungsämter. Výměnek. Sdl. Hr. V. 320. - V. =
čásť obilí, které se vzalo na straně, kde bylo poněkud vysoko rozhrabáno a polo- ženo do čela mlatu. U Bydž. Kšť. Výměnka = výměnkářské stavení. V pravo
je byt hospodářův, v levo jest v. Kmk. II. 4. Výměnkář. Před vyvráceným (zvaleným)
křížem a před v-řem žádný klobouk ne- sejme. Slez. Šd. Výměnkářský. V. kráva = na užitek,
nikoli k tahu. Val. Vck. Výměnnosť, i, f., Tauschkraft Zlato má
větší v. nežli stříbro. Skř. Vz Výměnný. |
||
|
|||
Předchozí (1073)  Strana:1074  Další (1075) |