řuje se spona i v j: pi-i = pij, bi-i = bij
a ij υ obecné mluvě v í se stahuje: pij,
bij = pí, bí; kromě toho obec. mluva yi
v ej rozpouští: kryi — kryj — krej, myi
— myj — mej. — Vz. Kt. 67. B. = práti,
tlouci, mlátiti, schlagen, hauen; cíliti, bezielen,
treffen; zabíjeti, todtschlagen, schlachten; stří-
leti, schiessen; se s kým = potýkati se, sekati
se, práti se, sich schlagen, kämpfen. Jg. —
abs. Bije (bijí): lirom, kůň, srdce, hodiny,
puls atd. Dosť, když bijí. (Když někomu se
něco dává a on zdráhavě říká: Dosť!) Č. Více
bita nežli syta. Us. Kdo se bije, bývá bit.
Č., Rb. — koho, co: kluka, dobytek (také:
zabíjeti), knihy, peníze (bitím Dělati), kovy,
voly, skříni (dělati, u horníkův, Vys.). Us.,
D., V., Ml, Šm. Hodiny bily Dvanáct. Us.
Kdo chce koho Biti, musí při tom býti. Č.
Pij a bij lidi, aby věděli, čí jsi. Pk. — koho,
co čím: lotra pěstmi, psa holí, Us., kyjem,
V., Kom., spodka králem, D., peníz vlastní
rukou, Vys.; horou bíti = chlubiti se. Šm.
Kam tím bije (cílí, směřuje)? Us. B. koho biči.
Kat. 2247. - proč: Zdeněk bil mú čeleď
pychem a hrdostí. Půh. 284. — (se) kam, v co:
nohou v zem, Jel., rukama v prsy své, v líce,
Jg., v hlavu, V.; v bubny, v zvon, Jg. To v oči
Bije (patrno jest). Us. B. se v prsy. Jg.
"Déšť Bije v obličej. Us. Aby přítomné
předměty samy v smysl bily. Kom. Blsky
rázráz Bijú v stany Tatar. Rkk. 54. I nesměchu
sě biti v čelo před bohy. Rkk. 8. — co,
čím oč: sebou o zem, nohu o nohu, Jg.,
míčem o zem. Vlny bijí o skály. Šm. Bili
se o to rotami. Háj. By sebou, o zem bil,
s nic býti nemůže (vz Neštěstí). Č. Častokrát
se o to bíjeli robotami. Háj. Bijou se tam
o děvečku; Když nožičky myje, o škopiček
bije. Er. P. 497., 467. — (kam) na koho,
na co: na stůl, Har., na nepřítele, Us., na
struny, V., zlato na plíšky, Vys., vše na
jedno kopyto bito, Prov.; někoho na líce,
Jg., na poplach, Ml., na někoho kordem b.
Svěd. Na něco b. = mysliti, cíliti. Vím, nač
bije. V. On na mne bije. On na Dvě strany
bije (ramenáč). Šm. — komu jak: Začalo
mi moje srdce hodinkami (jako hodinky)
bíti. Zpěv. I., 126. — čím kde: před
knězem bije čeleni. Č. Bás. 94. — čím proti
komu: pěstmi. — do čeho, kam: do města,
Jg., do tváři, do psa. Us. Světlo bije
do očí. Šm. To bilo každému do očí. Ml.
B. do dvanácté kůže; Ať jim hrom do
srdce bije. Er. P. 431., 220. — se s kým
(na co, o co): na kordy, na pistole, L.,
o něco. Troj. — V., D., Výb. II, 41. Kto
sě chtějú se mnú bíti. Rkk. 43. — se za
koho: V. — po kom čím: Bil po něm
pěstí. Us., D. Vz Had. — (co) kde, v čem:
Ještě bije život v žilách jeho. Šm. V kar-
tách bije král svrška. Ml. Dobytek na
porážce bíti. Kom. — od čeho: Blesk
od brilantův bije. Jg. — co z čeho: Ze
jedné hřivny stříbra 20 zl. bíti. D. Ze starého
železa nové cvočky bijou (bijí). Er. P. 391.
-- z čeho, s čeho kam. Z děl bil k zámku.
Tur. Kr. — S vrchu k nim bili. Jg. —
koho po čem: Bíti koho kyjem po plecích.
- Us. B. koho po licí. Vz Po. Pass. —
komu kdy: Při vystupování na schody

silně mi srdce bije. Ml. Vz Abstrakta. —
s adv. Rekovně se biti.

Bití, n. B. = das Schlagen, Prügeln,
Schläge, Stösse, der Kampf. B. srdce, Herz-
klopfen, zvonu, Glockenschlag, peněz, das
Geldprägen, hodin, tepny atd.; v bubny, do
hlavy ob základ (rusky Wette), se s kým.
Us., Šm., Kom. Bitím někoho trestati, Kram.,
něco do někoho vpraviti. D. Bitím řezník
získá a ne učitel; Bitím podaří se jednoho
čerta vyhnati a deset jiných vehnati; Řemen
se v ohni nepolepší a bitím nikdo nezlepší.
Č. Nikdo víc bitím nezíská jako řeznici. Pk. B.
dostati = bit býti. Us. Vz Trest, Bíti.

Bitka, y, f. = bitva, půtka. Streit, Kampf.
Na Slov. Kde není protivníka, tu není bitky.

Bitný, bojovný, streitbar, tapfer. Res.

Biton, a, m., syn argivské kněžky Cy-
dippy, bratr Kleobův.

Bitovati, loupiti, beuten. - co s kým:
kořist' (děliti). Us. — co mezi koho = dě-
liti. Jg. — se o co, čím: B. se kořistmi,
D., Háj., o loupež. Ben. V.

Bituňk, u, m. = rozdělení kořisti a kořist'
sama. Z něm. Beute. — Na Mor. a Slov. =
šlachta, Schlachtbank. — Vz Gl.

Bitva, y, f., od bi (v bíti). B., bitka, boj,
potýkání, Kampf, Treffen, Schlacht. V. B.
pěší, pěšího lidu; jízdného lidu, mezi jezdci;
hlavní, tuhá, krvavá, na prázdno, námořní,
mořská, na moři, na vodě, v poli. Us., Jg.,
D. B. rozhodná, na pevné zemi; do b-y jíti;
b-u nabídnouti; znamení k b-ě dáti. Nt. B.
na zemi, na moři. Us. V bitvě se cvičiti. Rk.
Bitvu svésti, držeti, udělati, V., začíti, vy-
státi, obnoviti, Jg., vyhráti, získati, ztratiti,
V., prohráti, Flav., ustanoviti, zastaviti, ukon-
čiti, obnoviti, Us., obdržeti (vyhráti). Vojsko
k bitvě vésti. Kom. B. se počíná. D. B. se
strhla. Us. K bitvě pobídnouti, vybídnouti
koho. Jg. K bitvě se chystati, strojiti, Flav.,
se pobízeti, volati, troubiti, den ustanoviti.
Jg. Bitvou se setkati, potkati. Jg. Bitvou
nepřítele pobiti, položiti. V. K bitvě křičeti.
Br. V bitvě býti, Jg., zůstati, umříti, pad-
nouti, zahynouti, V., zajíti. D. Z bitvy utéci.
Šm. S kopce na bitvu patřiti (vz Bezpečnosť).
Č. Dada příčiny k bitvě, co sobě uhoníš, to
měj. Rb. - Vz Boj, Válka, Pranice. - B.,
souboj, Zweikampf. Kom. Ktož pobídku maje
dosti neučiní a nevydá bitvy, hanbu sobě
nese. Τον. kap. 203. — B. = pranice, Rau-
ferei. od slov přišlo do Bitvy (k pranici). Us.
Vrány a kavky Daly soBě Bitvu. Kom.

Bitý, geschlagen. B. zlato, peníz (ražený,
geprägt), podlaha, gestampft. Jg. Éetěz bitým
dílem uměním zlatnickým ozdobený. Půh.
1545. Bitý nebitého nese (když necepovaný
chlap sedě na koni krutě s ním nakládá, Č.;
když bídák boháče podporuje. Vz Opačný.
LB.). Bitému psu jedno hůl ukaž. Pk. Vice
jest bita než syta (o špatné ženě). LB., Č.—
na co: Groš na českou stříž a zrno bitý. D.

Bivce, e, m. = Bijce. Č.

Bivuak, u, m., z fr. bivouac, přenocování
vojska pod širým nebem. Rk.

Bizarní = podivínský, svéhlavý, divou-
ský. Rk.

Biženství, n., zastr., hojnosť. Ps. ms.

Blaboliti = žvástati.