aBnehmen; táhnouti, vymáhati, vyžaDovati,
fordem, erfordern, abnehmen, einnehmen, ein-
ziehen; chytati, lapati, fangen, greifen; pře-
jímati od koho, čerpati, überkommen, er-
halten, annehmen; užívati,brauchen, nehmen;
mníti, wofür halten; domysliti se, schliessen,
entnehmen, abnehmen, folgern; cítiti, v mysl
pojímati, empfinden, fassen; trpěti, leiden;
se = jíti, sich begeben, gehen, kommen atd.
Vz v kontextu. Jg.—Absol. Ryba béře (beisst
an). Šm. Beř rád, když dávají. Č. Blázen,
kdo dává; kdo nebéře, dva. Č. Vždycky je
dobře bráti. Č. Snadno bráti, dokud dávají.
Béře, kde nepoložil (zloděj). Č. Smrť nebéře,
kde není. Kolovrátek bere (Dobře přede).
Bere kolovrátek ( = žaludek = chutná?)?
Blázen dává, moudrý bere. Lb. Vždycky je
Dobře b.; Lépe b. než-li dáti; Co ti nepatří,
neber. Lb. Lepší proso (prositi) nežli ber
(bráti). Č. Kosa mu bráti (sekati) nechce.
Er. P. 420.— co, koho: boj, porážku, změnu,
ztrátu, ujmu, pochop, duši, mzdu, užitek,
rozkoš, pohoršeni, plat, peníze, město, lodí,
naučení, moc, úřad, červa, tipec, desátek,
cla, víru, počátek, zrůst, původ, život, konec,
prospěch, příklad (z čeho), dary, pomstu,
pokutu, podezření, nelibost', důvěru, dítě
(od matky), pokrm, dobrou mysl, pátí (moc
vzala pád. V.). Výb., Dal., Rkk., Jg., Sych.,
Kom., V., Jel. B. útěchu, srdce, škodu.
Us. Čert' tě bere. Us. Lék b.; Tichá voda
břehy béře. Jd. Tělo jeho už porušení bralo.
Ml. B. radu. Er. P. 479. Když to dítě rozum
bralo. Us. B. plen, kořisť. J. tr. Průběh
bráti, vzíti, vz Průběh. Podíl bráti, vz Po-
díl. Jaký konec to vezme? Otázky nebraly
koNce, lépe: otázkám nebylo konce. Km. B.
dobytek (zabaviti). Gl. — (se, koho, co)
za co: za manželku, za ženu, za zlé, za
svědka, za vděk, za své (vzíti = za-
hynouti), za slovo, za ruku, za krk, za hlavu,
za vlasy, za pačesy, za nos se vzíti.D.,
V., Sych., Jel., Br., Kom. Někdy to slovo
prorok šíře se béře za všecky kazatele. Ros.
To slovo za jiné se béře. Kom. Za smírce
koho v. (voliti). Peníze za něco vzíti; za
příklad, za výstrahu si koho vzíti; Odpo-
vědnost za něco v. Nt. Vzal za své. Vz
Umrlý. Lb. Zlato za něco b. Chě. 305. Za
matku koho v. Alx. B. se za moře. (kam) Alx.
1105.— co, koho, na koho, na co: na klín,
na dluh, na vůz, na váhu, na péči, na sta-
rosť, na sebe (bráti = tloustnouti), úřad n.
poselství na sebe b. (V.), koho na slovo (=
za znamenitého míti), psa na provaz, koně na
ostruhy, na uzdu, něco na úvahu, na mysl, na
cestu, na vojnu, slova na váhu, na radu.
V., Kom., Br., Bk. Křičel, jakoby ho na
nože bral. Ml. Rozum lidský na se béře;
Neměla jsem já tě na tu trávu brávat. Er!
P. 514, 161. Bráti na sebe šat. Har. I., 202.
Jedeš-li kam na den, beř chleba na týden.
Č. Zboží od kupce na dluh, na úvěr b. Us.
Ohled, zřetel na něco bráti, vzíti, vz Zřetel.
Povinnost na sebe vzíti. Kuchařka vezme
hrachu na mísu. BL. On to na sebe z po-
ručení vzal. Š. a Ž. Šat na sebe vzíti; Vzíti
někoho na ramena, na koně; vládu na se
vzíti; práce na se vzíti; něco na rozmyšlenou.
Nt. Rúcho na se vzíti. Kat. 867. Pilně na

mysl něco b. Kat. 530. — (si) se, co, koho
kam: do základu n. do zástavy, do vazby,
do řetězův, do rady, do srdce, do hlavy,
nůž do ruky, Us., V.; se do chrámu (jíti),
se do nebe. Troj., Kom. Tajně se před
Prahu brachu. Dal. Pilník s sebou do práce
vzíti. Č. Může do dvou neděl pořád zběhlých
od výpovědi rychtářovy do rady appellací
vzíti. 1532. Pr. B. se do (cizí) země. Kat.
1129. To si do hlavy neber. Mt. S. Mezi
ruce a ramena bráti. V. — co od koho,
od čeho: hlasy od někoho br., Kom., pří-
sahu od někoho, D., něco od zadního konce,
Šm., dítě od matky. Us. Bere od karet i od
světla (vz Lakomý, Sobec). Č. B. co od
koho čím, vz Odpuštění (Entlass). Er. Pomstu
vzal od Boha. Kom. B. od čeho známosť,
příklad, naučení. Bart. I. 8., 9. — Kat. 2423.
Zboží od kupce. Us. — co s kým, s čím:
něco s sebou, radu s někým b. V. Vzal by
i s měšcem. D. Dávej s rozumem a beř s pa-
mětí. Č. Boj s nepřátely vzíti. Št. Potazy
s kým b. Bart. I. 17. S kým jsi radu brala.
Er. P. 171. — co, ke komu, k čemu:
k sobě, k stolu, k tanci, k srdci, nelibosť
n. důvěru k někomu. V., Har., Kom., D.
Něco k vykonání na se vzíti. J. tr. Něco
k fisku vzíti (konfiskovati). J. tr. Někoho
k právu v. Pr. Vzal-li by koho rychtář pro
vraždu ku právu. 1532. Pr. Někoho k odpo-
vídání, V., něco k sobě. Kat. 656. Útočiště
k někomu vzíti. Us. B. někoho k tanci. Er.
P. 261. — na koho = milovati ho. Béře
na hezká děvčata. Ml, Ros. Kteráž na něj
brala. Er. P. 347. — Kůň béře na sebe —
tloustne. Ml. - co komu, čemu: dům, ži-
vot, hrdlo, statek. D., Br. B. si chvíli k ně-
čemu. Šm. Vzal si bohaté děvče. Ml. Bodej
mi nevzal, čeho mi nedal. Vz Vyhrůžka, Č.
Nedám si to vzíti, lépe: nedám si to vy-
mluviti. Bs. Nepříteli zavazadla, komu úřad,
velitelství vzíti. Nt. — koho do čeho: do
křížku vzíti. Us. — po čem. Beř se po
svých. Rk. Vz B. co na čem. Já jsem brala
po libosti. Er. P. 149. — co, se, si odkud.
Nebéře se s jednoho vola dvou koží. Č. Se
stolu něco vzíti, se stěny. B. ze sudu. Us.
Přiklad, potěchu, škodu z něčeho; pět ze
sta, moc z rukou. L., Kom., Vrat., V., Br.,
Flav. Zboží z první ruky b. Ml. Zrůst z po-
krmů. Lk. Plat z práce. Ondrák. B. se z da-
lekých krajin. Rad. zvíř. Po smrti otcově
bral užitek z celého statku. Ml. Mlýnu z ka-
mene (aby naň méně obili padalo). Vz Uži-
tek z hor. Vys. Naučení z něčeho si vzíti,
rozkoš, potěšení, libosť Nt. — proč. Z pode-
zření někoho do vězení v. Vrat. 156. — se,
koho, co v co (kam): v nenávisť, v ošklivosť,
v obyčej, (Lk.), v kázeň, v hněv. Bra sě Záboj
v les, lesem za Zabojem sbory. Rkk. 9. V tre-
stání, v zástavu, sobě v hlavu, v rozum, v paměť.
Plac, V., Sych., Kom. B. v počet, Šm., v po-
chybnosť. Ml. Něco v srdce si v. Kat. 2995.
Něco v lehkosť v. Bart. IV. 25. V řeč ho
luďia vzali. Mt. S. Vzíti v paty (utéci). Řeka
mnohé jiné v sebe béře. T. Vítr v kolo nás
bere. Kom. Něco v plen, v kořisť b. J. tr.
Někoho u velikou nelibosť, T., u vyšetřo-
vání bráti. J. tr. Něco v ruce vzíti (začíti);
někoho v podezřeni b. Nt. — co před koho.