Břímě, břémě, gt. břemene (skloňuje se
podlé: „Kníže"), n.; břemeno, břeménko
(břemýnko), břemíčko, břemínko, a, n. Nyní
se užívá vice „Břemeno" než „Břímě," ač
toto jest lepší. V již. Čechách gt. břimjete;
jiného slova na — mě (mje) tam není. Kts. —
B. = tíže, Tracht, Bürde, Last. Břemeno
trávy. Us. B. Dřev, slámy. L. Břemeno na
se vzíti, bř. vložiti, naložiti, uvaliti na ně-
koho, V., na sebe přijmouti. Troj. Břemenem
někoho tlačiti, tisknouti, obtížiti, stížiti; Bře-
mena někomu umenšiti, ujiti (ujmouti), V.,
někoho zbaviti. D., Šp. B. s sebe složiti,
Troj., shoditi. D. Těžké b. = přetížení, ne-
snáz, Uiberlast. D. Chudoba jest těžké bře-
meno. Klat. Břemenem chudoby stíženu býti.
V. Někomu břemenem býti. Br. Veliké bř.
na hrdle míti. V. B. nésti. Us. Z obecných
břemen a povinností vynětí (výsada). V.
Břemena knihami utvrzená přicházejí na dr-
žitele gruntu. Pr. Časem břímě pouleví. Pk.
Vz Břemeno. ·— B. = útěžek, Leibesfrucht.
Břemenem ženu obtížiti. L. — B., ženské
lůžko. Reš. — B., zlé = nestvůra, zásnět,
Kugel, Mondkalb. J. — B. — zavazadlo.

Bříňať = potloukali se, schlendern. Na
východ. Mor.

Břinčavý, -čivý, břinkot činící, Rk.,
klirrend.

Břinčeti, im, 3. pl. -čí, če, (íc), el,
ení; břinkati, břinkávati = cinkati, řinčeti,
brnčeti, klirren, klempern, schellen. — abs.
Harfa břinčí. Us. — čím: zvonci, chřestač-
kami, Kom., jazykem, Ctib., hubou, mečem.
Us. — od čeho kde: Vše okolo uši od
meče břinkalo. Kom.

Brinčt, brynčt, u, m., der Prinscht. B.
bílý, černý. Vz Víno.

Břindačka, drndačka, y, f. D. Na d-ku
hráti. Brummeisen.

Brindza, vz Brinza, bryndza.

Brinel. Vz Brynel.

Břink. Sedím u okna a tabule břink.
Vz Pác. Us., Brt. Vz Časoslovo. — B. u, m.,
Geklirr.

Břínka, y, f., Sebenbaum. Jg.

Břinkadlo, a, n., nástroj k břinkáni. Kr.
Klirrwerkzeug.

Břinkati; břinknouti, knul n. kl, utí =
břinčeti. Břinknouti tu třeba (penězi. Vz
Porušený [soudce].). Č. — si čím: Zpěv. I.,
173. — nač: na harfu. Er. P. 25G.

Břinkavý. B. hudba, klirrend, klingend.

Břinkot, u, m. B. mečů, kladiv, peněz,
Geklirr. Kom.

Brinza, vz brindza, y, f.,Brinse,Brinsenkäse.

Brise-is, idy, f., dcera Briseova, Brise-
ovna, otrokyně Achilleova.

Břískný, vz Břeskný.

Břískati, křičeti, schreien, heulen. Sova
bříská. D. Dítě břískalo celou noc. Us.

Břísti, břésti, bředu, břeď, bředa (ouc),
dl, dení; břednouti, nul a dl, utí. Vz Nésti.
— B. = ve vodě jíti, waten. —· kam (pro
koho). Rád kocour Ryby jídá, ale nerad pro
ně do vody břede. Mus. — kudy (do čeho,
po co): vodou až do pasu, po pás, Us.,
Ros., blátem, Ros., vínem. Sych. Skrze vodu,
v obili. Ros., Tkad. Přes řeku. Br. - - kde:
Puch., ve vodě. Rk. —

Břišec, šce, m. (zastr. břišce, e, n.; na
Mor. břušec), vypuklosť. B. (něm. Ballen) na
noze, na ruce, na prstech (Finger-, Fuss-,
Handballen). Lk., Nz. B. u palce, u prstu,
pod prsty u nohy, u dlaně (bříško). Jg.
Kuří oka na břišci bolí. Us. B. nože, meče
= ostří vypuklé. L. — B. v mozku. Jg.

Bříško. Vz Břich, Břišec.

Břišní, -ný, břichový, Bauch-. B. plýtva,
šev, uzlinstvo (Gangliensystem). Nz. B. zánět,
mázdřice, nemoc. Jg.

Břištec, tce, m., břišec u palce, der
Ballen. Us., Jg.

Břit, u, m., zastr., ostrosť. Plk. Schärfe.

Britanni-a, e, f., Britansko, a, n. =
Anglicko a Skotsko. — Briťan, a, m.; Bri-
taňský. B. kov (směs mosazi, cínu, antimonu
a vizmutu). Rk.

Bříti, břiji, il, it, ití = bradu holiti. Krok.
— koho: scheren, barbiren. Krok.

Břititi (ne: břiditi), il, cen, cení; zbřititi
= ostřiti, schärfen, wetzen. — co čím: nůž
brouskem. Jg. Vz Brousiti.

Břitkosť, i, f., ostrosť. Aqu. Schärfe.

Břitký, břiťoučký, břiťounký. V. a Br.
Chybně břidký m. břitký kladou. — B. =
ostrý, scharf. B. oštěp, Háj., meč, Br., V.,
nůž. B. jako břitva. Brady hřebóv břitké.
Kat. 2776. Tamtéž vv. 2786., 3392. B. slova.
Boč.

Břítný = břitký. B. meč. Rkk.

Britsko, a, n. B. evropské: Anglie, Wales,
Skotsko (se souostrovím), Irsko, Helgoland,
Gibraltar, Malta. Vz Britannie.

Břitva, břitvice, e, břitvička, y, f., (od
břiti = holiti, stříhati. Jg., Šf. Sr. břitký
= ostrý; b. nůž = nůž holící. S. N.). Scher-,
Barbiermesser. B. anglická, na duto n. rovně
broušená. Cn.B. ostrá, berná, jemná, tupá, Jg.,
zubovatá. Us. B. plochá |k pracím mikro-
skopickým. Vz Nástroj). Cn. Řemen na ob-
tahování břitev. Cn. Někoho břitvou holiti.
Kom. Břitvou se pořezati, krk proříznouti,
někoho poraniti atd. Us. Tonoucí břitvy se
chytá. Jg. Bez břitvy někoho oholiti (ošiditi).
Jg., č. Jde jako po břitvách. Pk. Jako po
břitvách stoupati (choditi). Jg. Státi (býti,
seděti) jako na břitvách (na šidlech). Vz Ne-
bezpečenství, Strach. Č. V ústech má med
a břitvu za pasem nosí. Č. Jde ostražné jako
po ledě, jako po břitvách. Ć. — Vz Břit-
vice, Břitvička, Opatrně. — B., tanec český.
Mus.

Břitvář, e, m. Troj. Schermesserschmied.

Břitvice, e, f. (bisturie). B. prostá, rovná,
vypouklá, vydutá, uprostřed ostrá, rovná
kusá (geknöpftes Bisturie), kusá Pottova
(Vz Nástroje k operaci na konečníku),
dvouostrá, se závorkou, s želízky a se zá-
vorkou, zřízená k vyměňování želízek (Vz
Nástroj ranlékařský), ukrytá (vz Nástroje
k operaci kýly), ukrytá (k operaci kukly
Civialova; vz Nástroje k operaci na pyji),
jemná rýhovaná (vz Nástroj k operacím
očním). Cn. — Vz Břitva, Břitvička.

Břitvička, y, f. B. dlouhá (bisturie)
Lamblova (k pracím mikroskopickým. Yz
Nástroj). Cn.

Brixell-um, a, n., mě. v sever. Italii,
nyní Bresello.