Předchozí (107)  Strana:108  Další (109) |
|
|||
108
|
|||
|
|||
Bůh dá. Bůh ti nadělí, jen pověs kabeli.
Vždyť nás pán B. vždycky vyčastuje. Stvořil li. zajíce, stvoří také trávu (nedá nikomu hladem umříti). Pán B. dal, pán B. vzal, buď jméno jeho pochváleno. Pánu Bohu po- ručeno. Co B. dá, to přijde vždy, ať i ne- pěkně kráčí. Když pán B. zdraví dá, musí být dobře. Trp mile, dáť pán B. vice. Ne jednako B. rozdává, jednomu hus, druhému páva. B. každého najde. Také pán B. peče oplatky (odplacuje). B. také vzpomene na své (bud' milostí, buď trestem). Chval Boha stále zvučným hlasem, tichou, pokornou myslí. Měří zloboh Boha na svou míru. Vz ještě stran přísloví: Boži, Božský, Čertův, Psí; také Pán, 5. Vz lib. dle rejstříku na str. 265. Bůhčlověk, gt. Bohačlověka, dat. Bohu-
člověku atd., obě slova se skloňují. B. = Kristus. Bühne v hornictví, vz Pína.
Buhor, u, m., rus., náhrobek, Grabhügel.
Mus. Bůhví. Na sv. B. Vz Nikdy. Lb.
Buch, knall! puff! — B., u, m., Knall,
Puff, Schlag. Rk. Bůch, bochu, m. = boch, polt slanin,
Speckseite; uzené prase. Buchactví, n., na Slov. = klevetnictví.Bern.
Buchač, e, m. = bouchač, vz -ač; — 2.
breptač. Bern. Buchar, u, m., vz Železo. — Na Slov. =
kladivo. — B., ocun, naháč. Bucharka, y, f. bouchačka. Ros. Büchse.
Buehárna, y, f. Pochwerk. Rk.
Bucharon, vz Boucharon.
Buchati, vz Bouchati.
Buchavosť, i, f. Knallende Beschaffen-
heit. Jg. Buchavý. B. kolo, Ros., pochend, puffend.
Buchcovati, buchcuji a buchtuji, buch-
covávati. — absol. Co pořád buchcuješ? (kašleš.) Us. — koho = pěstí do zad biti, puffen. Us. — U Bělehradu: buchnovati. Bucheň = bocheň. Na Mor.
Bucheř, chře, f. = puchýř. Rk.
Buchlati = silně kašlati, Jir., stark husten.
Buchnouti. Tak dělej, Ať nevelmi buchne.
Lb. Vz Bouchati. Buchnovati koho = buchcovati.
Buchot, u, m., buch, boucháni, Baiz., Ge-
puffe, GeknAlle. Buchta, y, f., buchtice, e, buchtička,
Buchte. Buchta kynutá, ořechová, švestková, tvarohová, skořicová, hrušková, ryvisová atd. Pekáč buchet. Krásný toul střelami a oběd buchtami. Č. B. s mákem, se sýrem. Er. P. 430. Prolomte se nebesa, spadni buchta jako necky, na půl lokte máku v ní. Er. Co už buchet snědl a přece tak tupý. Vz Ne- učený. Č. Matka mu na cestu buchet napekla. Us. Tlustý jako b. — To je buchta a) = tlustý · b) hloupý, hňup. — B. =. místo černou zvěří vyryté. Šp. — B. = rána pěstí v záda, buch, dryska. Dal mu hodnou buchtu. Jg. Kdo se v noci toulá, často buchty dostává. Har., Č. — B. = knedlík. Us. k Bavorům. Buják, a, m., na Slov. = býk. D.
Bujarosť, i, f., Rkk. Jugendmuth.
|
Bujarý. B. jinoch, sily, Nt., lebhaft,
frisch (velmi jarý, čerstvý). Bujavý = bujný. Tělo okrocené a nebu-
javé. Tract. 15. stol. Bujec, jce, m. Geck. Rk.
Bujenství, n., Geilheit. J.
Bujeti, boujeti, bujeti, oni -její, -jeje (íc),
-jej, el, eni = bujněti, vz toto. — absol. Pták, sokol, orel bují = vysoko létá, Jg. Má dcera počíná b. (bujněti). Jel. Rostliny bují — příliš rostou. Us. — po čem. Duše bují po obla- cích = vznáší se k nim. L. Po louce b. = bě- hati. L. — za koho, kdy. Za něhožto kacíři b. nesměli (vypínati se). Leg. — kde, v čem. V mladých krev bují. L. Oheň v něm bují, Jád. lék.; v lese b. = běhati, v rozkošech (jim se oddati). Jg. — od čeho. Od zbyt- ných pokrmův tělo bují. Jg. Sami od sebe bují. Jel. — komu: sobě. Boháč bujel sobě, skákal. L. —na čem, kde (po čem bez čeho). Kvítí bují na stromech. Troj. Bůh nechá vás zde na světě b. (bujně žíti) po vaší vůli bez pomsty. Št. Bujnatosť, i, f. = bujnosť. Na Slov. Bern.
Bujnatý = bujný. Na Slov. Bern.
Bujně. Obili bujně vychází, h. roste, üppig.
Us. B. si počínati, frech, muthwillig, geil. Ros. — Jg. Bujněti, oni -nějí, něj, -něje (íc), ěl, ění;
bujnívati. Vz Bujeti. — B. = mutlhig, muth- willig werden; bujně růsti, geil o. üppig wachsen. D. — v kom, v čem. Udatnosť v nich bujní. Troj. — po čem: po dobrém obroku, Ros., po víně. Sych. — čím: pří- lišnou hojnosti. Jg. — od čeho: od dobrých pokrmův. — kde, na čem. Tam na té stráni stromy příliš bujněji. Us. Bujníce, e, f., bujná ženština. Geile Dirne.
Bujník, a, m., bujný. Muthwilliger Geck.
Bujniti, oni -ní, bujní, il, ění, zbujniti =
bujným činiti, muthig machen, ,Jg. Bujno = bujně. Rkk.
Bujnosť, i, f., bujnota, Č., o osobách =
bujarosť; s příhanou = svévolnost', nestoud- nosť; b. tělesná; 2. o půdě a bylinách. B. mladé krve, těla, smilstva, země, pole, stromu. Jg. B. tělesná (vilnosť, chlípnost'), Ros., ne- čistá, frejířská (hanebná). Kom. Vlaského kopru voda zapuzuje bujnosť smilstva. Čern. B. mládeže netrpí otěže. Pk. B. krásy (čer- stvosť). Tkad. V b. (svěžest') líce spoléhati. Ms. z 15. stol. Muthigkeit, Muth; Muthwille, Uibernmth; Geilheit, Uippigkeit; üppige Fruchtbarkeit; Frische. Jg. Bujný = bujarý, čerstvý, muthig, frisch.
B. mladík, zvíře, krev, srdce, hlava, kůň. B. = svévolný, drzý, muthwillig, frech. B. jazyk. — čím: mladosti. — od čeho: od dobrého bydla. — B. = vilný, chlipný, geil, wollüstig. B. tanec. Zahálka a dobré bydlo tělo bujné činí. V. — B. = příliš rostoucí, üppig, üppig wachsend. Obilí. - B. = úrodný, fruchtbar. B. půda, dědina. V. Bujtár, bojtár, a, m., mladší ovčák u Va-
lachův. Jg. Buk, u, m., bouček, čku, buček, die Buche.
B. lesní, bílý, červený. Jg. Je zdravý, silný jako buk. Bukač, e, m., pták. Rohrdrommel, Tauch-
schwan, Kropfgans, Pelikan. B. buká. B. |
||
|
|||
Předchozí (107)  Strana:108  Další (109) |