Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |
|
|||
137
|
|||
|
|||
dáti). Jg., Č. Cizí hoře lidem smích. Č. Cizí
chléb vždy lépe chutná. Č. Cizí chléb chut- nější, sladší. Č. Cizí chléb houska. Č. Svého hleď, cizího nech. Č. Cizím krovem nehýbej (do cizího se nemíchej). Č., Lb. Cizí proso chráníš a tvé vrabci zobou. Č., Pk. Cizí statek nikdy se nedaří. Bern. Z cizí kůže řemeny krájeti (z cizího štědří). Us., Jg. Z cizí kůže dobře jest široký řemínek krá- jeti. Lb. Na cizí kůži snadno bubnovati. Jg. Na cizí chléb nevadí naostřiť nože. Jg. Lépe cizím hřbetem než svým zaplatiti. Jg. Cizího psa krmiti (nevděčného). V. Blaze tomu, kdo se cizím neštěstím kaje. Jg. Cizímu psu, cizímu koňovi a cizí ženě netřeba dověřiti. Jg. Cizího jídla nesol; Cizíma rukama dobře uhlí zahrabati; Kdo své zahazuje, cizího nezasluhuje; Cizí oko nehledí široko. Lb. Z cizího krev neteče (vz Sobectví). Lb. Vz Viděti co pod čim. Cizí prahy potírati = žebrati. L. Na cizích nohách choditi; cizí hlavu nositi (jinými se říditi). Jg. Lépe za svým krajícem než za cizím pecnem. Jg. Lépe státi za svým snopem, než za cizím mandelem. Lb. Cizímu člověku nesvěřuj srdce svého (= svých tajností). Bern. — Cizích věcí sobě osobování, vz Rb dle rejstříku na str. 265. Stran přísloví vz ještě: Měšec, Nespravedlivý, Podsadek, Prositi, Svůj, Tvůj, Zle. Cizina, y, f., Die Fremde. Přišel právě
z ciziny. Ros. Byl v cizině. Us. Šel do c-ny vzdálené. Cizinec, nce, m., v cizině bydlící, ein
Fremder; hosť; příchozí. Nt. Cizinský = cizí, fremd. Mus.— Cizinstvo,
a, n. Die Fremde. Ciziti, 3. os. pl. -zí, il, en, ení, cizívati.
— co, fremd machen: národ, zboží, statek.
Jg. — se koho (gt.) = štítiti se, meiden, Kom., Br. — se od koho. Br. — se komu, čemu. Rk. Cizobažník, a, m., Fremdsüchtiger.
Cizoberce, e, m., lupič, Räuber. Z 14. stol.
Cizodobec, bce, m. Vesuvian.
Cizodobý, fremdartig. Rk.
Cizodruh, a, m., cizinec, Fremdling.
Cizojazyčný. C. slovník. Fremdwörter-
buch. C. sloh. Jg. Vz Cizořečný. Cizokeř, kře, m., xenoponia, bylina. Rostl.
Cizokmenec, nce, m., eines Fremden
Stammes. Šf. Cizokrajan, a, m. Fremdling, Ausländer.
Ben. Cizokrajanka, y, f. Ausländerin. Ben. V.
Cizokrajnost, i, f. AusländischesWesen.Jg.
Cizokrajný, na Slov. cizokrajinný, aus-
ländisch. V. C. muž, Troj., oděv, krmě, Lom., slovo. Jg. Cizokrojný, fremdmodisch. Rk.
Cizolož, e, f., cizí lože, fremdes Bett.
Na Slov. Bern. Cizoložec, žce, m., cizoložník, Ehebre-
cher. V. Cizoloženství, n., cizoložstvo, Ehebruch.
Scip. Cizoložiti, 3. pl. ží, lož, že (íc), il, ení;
cizoložívati, ehebrechen. V. — s kým. Rk. — co, fälschen. Slovo boží c, Br., knihy. Kom.
Cizoložně, ěte, n. Bastard. Kom. |
Cizoložně s někým obcovati, ehebre-
cherisch. Plk. Cizoložnice, e, f. Ehebrecherin. Bib.
Cizoložnický. Ehebrecher-. C.postel, dům.
Cizoložnictví, n. Ehebrecherei. Ehebruch.
Ros. Cizoložník, a, m. Ehebrecher. V. C. cizí
lože poskvrňuje, smilník své. Kom. Stran poře- kadel vz Nésti, Zanésti. Cizoložnosť, i, f. Ehebrüchigkeit. Jg.
Cizoložný, ehebrüchig, -brecherisch. C.
muž, žena. Ros. — C, z cizího, nepravého lože pošlý, unehelich. C. dítě, V., syn. Troj. — C. smysl, nepravý. D. Cizoložství, n., cizoložstvo, a, n., cizolož-
nictví, n. C jest porušení lože cizího. Rb. C-ství se dopustiti. V. Z c-stva narozený. V. Vz Smilstvo. Vz Rb., rejstřík, str. 265. O trestech c. dle strčes. práva vz Mravopo- čestnosť. — C, Fälschung. Novot. (izomil, a, m. Fremdliebhaber. L.
Cizomluv, u, m., cizí způsob mluvení.
Barbarismus. Jg. Cizomluvný. C. názvy, fremde. Krok.
Cizonárod, a,m., šp., ein fremdesVolk.Bern.
Cizonárodní, ausländisch. Bern.
Cizopanský, frcmdherrschaftlich. C. pod-
daný. Žer. — C., cizí, fremd. C. vladař. Plác. Cizopásek, ska, m., parasit, Schmarotzer.
Ros. Cizopasník, a, m.= cizopásek. C. v kůži.Lk.
Cizopaska, y,f. Parasitische Pflanze. Presl.
Cizopasnictví, n., Parasitenthum.
Cizopasný, parasitisch, schmarotzend. C.
hmyz, rostlina, živočich. Lk., D. Cizoplemenec, nce, m. Ein Fremder.
Cizorál, u, m., perořízek, Federmesser.
V. Zastr. Cizořečný slovník. Fremdwörterbuch, Rk.,
slova, Krok. Vz Cizojazyčný. Cizorodý, fremd, ausländisch.
Cizosť, i, cizota, v, f,, neznámosť, přes-
polnosť, die Fremde, Fremdheit. Po cizotách slíditi, Kamar., se honiti. Puch. — C, štítění se. Das Fremdthun. Ros. Cizota = cizosť.
Cizotář, e, m., Fremdsüchtiger. Rk.
Cizotina, y, f., fremdes Wesen. Mus.
Cizotný, fremdartig. Vaň., Rk.
Cízovati. Dosiehli sú paměti od lidí staro-
žitných kmetev — o přiekop nový, aby jej spravili, kto sú jej za jich let cízovali a za prvních pánóv; i tak sú vyznali pamětí svú: dokud ještě hory stály a vsi mezi Homolí a Náchodem, že z těch vsi lidé ten příkop nový cízovali jsú. Nách. 97. Cizověrec, rce, m. Ein Fremdgläubiger. Rk.
Cizověrý, -věrný, -věrský, fremden Glau-
bens, heterodox. Rk. Cizovláda, y, f. Fremdherrschaft.
Cizozem, i, f, cizina, Ausland. Bern.
Cizozemčeti, el, ení, cizozemcem se stá-
vati, Ausländer werden. Cizozemčina, y, f. = cizozemština.
Cizozemec, mce, m., Ausländer. V. Bu-
deliť Vámi c. vlásti. Dal. C-ci všichni před soudem zemským českým jazykem své pře veďte sami skrze sebe n. skrze jiného. Er. Kde krajan nemiloval krajana, má c-ce za pána. — Vz. Rb., rejstřík, str. 265; Vš. 563. |
||
|
|||
Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |