157

po sobě chvil, bez ohledu na věci po sobě

nastupující. Die Zeit. Jg. Č. denní, noční,
ranní, jitřní,poledni, obědní,večerní, jarní, letní,
podletní, podzimní, zimní, nynější, přítomný,
budoucí, minulý, přešlý, přeběhlý, dávný,
starý, nový, dlouhý, každý. Neobsáhlý časem
= nekonečný, neobmezený. V. Ještě není
po času (ještě je svět). — Č astronomický;
chronologický. Počítání času na dni, na týdny,
na měsíce, na léta (a roční počasí). Den má
časy denní: ráno n. jitro, poledne, večer,
půlnoc. Č. staré a nové. Č. hvězdný, slu-
nečný. S. N. Často nočním časem do chrámu
přicházel. Háj. Dobytek nočním časem za-
víral. Háj. Vloudili se tam nočním časem.
Háj. Předešlého času, v času předešlém, za
oněch předešlých časův. Od dávního času.
Času tohoto posledního. V. Za tohoto našeho
času a věku. Jg. Toho času, za onoho času
(tehdáž). V. V tom času. Br. Tohoto času =
nyní. Jg. Před krátkým, před dlouhým časem.
Jg. V malém, v brzkém čase. V jakém času?
V. Jiným časem, jiný čas, jiného času, v ji-
ném čase, v jiný čas (jindy). Do jiného času
něco odložiti. Háj. Před časem (lépe: dříve
času) sešedivěl. Jg. Po dlouhém času. V.
Dlouhý č. potom. Když dlouhý č. prošel,
proběh], mnoho času prošlo. Po projití dlou-
hého času. V. Mezi časem (zatím). Každý
čas, každého času, všech časů. Celý čas se
směje (vždy). D. Celý čas se nečesám. Toms.
Na čas, některý č. se zdržeti. Drahný č. n.
drahně času někde býti. Jg. Na věčné časy
(na vždy). V. čas od času = a) někdy,
interdum, b) nyní a pak zase jindy. Č. to
ukáže; č. ho poučí. Všecky věci č. mění. Č.
růže přináší. Co rozum nedává, č. přináší.
Všeho do času, pán Bůh na věky. Čas utíká,
míjí, pomíjí, mizí, uchází, letí, uletuje, má
křídla, přebíhá, ubíhá, běží, ubývá ho, plyne
jako voda (jako proud). Jg. Č. ušel a nevrátí
se. Č. všecko psuje, tráví, hubí, potírá. Jg.
Čas děd, ale s kosou (ač pozdě, přece ničí).
Jg. Č. všech věcí lékařem. Č. tráviti, mařiti,
tratiti, krátiti (chvíli krátiti. Km.), mrhati;
marně, neužitečně zmařiti; zbytečně, daremně,
zahálčivě stráviti; zle vynaložiti. Jg. Mnoho
času zmařiti a stráviti. V. Svými řečmi čas
mrháte. Br. Čas dobře vynaložiti; užiti času.
V. Č. na hru vynakládati. Kom. Č. v mysli-
vosti tráviti. Kom. S časem se srovnávati
(jím se říditi). Kom. Nemalé věci pominulými
časy je potkaly. Žer. Sn. 129. Časem zimním
potůček se rozvodňuje. Pref. 473. Přijel ča-
sem vánočním do Prahy. Bart. 211. V Čase
podlé nejvyšší možnosti skráceném. J. tr.
Č. jest nejdražší věc; Všecko koupíš za pe-
níze kromě času; Č. vše zhubí, na světě nic
stálého. Lb. Č. raní, čas hojí. Pk. Čas platí,
čas tratí. Mt. S., Č., také na Mor. Co rozum
nedá, č. přináší. Ty věci by časem zhynuly.
Žer. Záp. II., 160. Časem čtli, časem mlu-
vili. Let. 381. Člověk časem se mění. č.
Oasy některými rozličná se ukazovala světla.
Háj. 79. Předešlými časy také trestán byl.
Žer. Záp. 174. Ale přijde čas, že . . . Br.
Byli někdy časové; byl někdy čas; bylo
před časem, že. . . V. Může č. přijíti. Jg.
Časem vše zapadá. Čas rychle uchází (ply-
nou léta). Časem vše přijde. Č. nejlépe poradí.

Ztracený čas nikdy se nevrátí. Čas vše na
jevo vynáší. Č. Ušel nám dobře čas. Us. Běh,
pořad, maření, ztráta času, J. tr., prodleni,
znamení, rozdělení, rovnice, poměr, čásť
času. Nz. Přednější časem, bližší právem. Č.

— Čas v užším smyslu o částkách času ur-
čitějších vůbec a zvláště když s ním pro-
měny spojeny jsou neb obyčejně bývají aneb
když toho času k nim potřebí je. a) O času
denním. Kterého času (v kolik hodin)? Č.
k obědu. D. Časy roku (Čtvrti). D. Čtyři
časové roční. D. Pětiletý čas. Když by po
devátém čase (po 9. hodině). 1395. Vz Mus.
1840. str. 295. — b) = okoličnosti. Die
Zeitumstände, Zeiten, Zeit. Jg. Jak to čas
míti chce. V. Čas toho netrpí. V. Času slou-
žiti, hověti; času šetřiti; na čas pozor, zřeni
míti; času se propůjčiti; podlé času život
vésti. V. Č. nedopouští, toho nepřipouští,
nepropůjčuje. V. Čas toho s sebou nenese.
Č. tomu na odpor. Č. k tomu slouží. V. Jak
č. bude. Zlí časové. D. Padl jsem na zlé
časy, na zlé jazyky. Ráj. Jsou zlé, těžké
časy (zlá živnosť). Na zlé časy si stýskati.
Darmo čekáme lepších časův. Osudný čas.
Plác. Zlaté časy (věk). Užije u něho do-
brých časů. Má u něho zlé časy. Us. To
byly zlaté časy (dobře se vedlo). Us. V ča-
sích nešťastných, zlých, nebezpečných, od-
porných, smutných, obtížných, zarmoucených
a těžkých. V. V dobrý čas koupiti, prodati.
Lidé času slouží. Na ten č. nemám peněz.
Bs.. Přijdou, přijdou lepší časové, ale kdo
se jich dočká? Jen poshov, i zlý čas mine
svým časem. — Čas = duch času, panu-
jící smýšlení, směr doby. Postupovati
s časem, říditi se časem; čas toho žádá. S.
N. Zůstávati za svým časem. — O času
života a částkách jeho. Za času krále
Poděbrada. Za mého času. Č. mladosti. On
byl svého času muž statečný (když žil). Us.
Časy Kristovy, Caesarovy, Karlovy. Časy
dobré a zlé, pokojné a válečné. Us. Když
pomním na dni času (života) svého. V. Čas
dobrý, šťastný, opak: Zlý čas, zlá hodina.
V boží čas = v dobrou hodinu. Jg. — Č.
= počasí, povětrnosť. Die Witterung. Jg.
Zlý, špatný čas, S. N., pěkný, pohodlný,
slotný, bouřlivý. V. Máme deštivé časy. Ka-
lendáře lidé dělají, Bůh časy. Prov. Je tam
pěkný čas. Us. Časy se mění. D. Na čas
se dáti, vyčasiti se, jasniti se. D. Nemá se
posud na čas, neb se z lesů kouří, Sych.
Nyní máme časy až milo. D. — c) Čas =
termin. Termin, Zeit. Č. výpovědi. Šp. Čas
uložiti. V. Čas na rozmyšlenou. D. Č. prota-
hovati. V. Času uloženému projíti nedáti.
Háj. Protáhnouti do jiného času. V. Kjinému
času odkládati. V. Kdo čas právní promlčel,
vždycky mlč. Pr. Projití, vypršení času. Vý-
sada pominula projitím času. Užíváni do ji-
stého času (dočasné). J. tr. Všetko na svete
len do času, iba pán Boh na veky. Mt. S.

— Č. — dozrálý čas, že již odtahu žád-
ného místa není. Zeit, hohe (höchste) Zeit
zu etwas. Jg. Již jest čas učiniti milosť jemu.
Br. Jest veliký čas, abych šel. Us. V čas
je vysvobodí. Br. Jest na času a na velikém
času. Arch. I. 72. Teď jest nejvyšší čas
(lépe: svrchovaný). Kos. - Čas vlastní