209

Specht; šedivý, Mauersp.; popelavý, Grausp.;
černý, bělohřbetý, tříprstý, modrý (druh
sikorek), die Spechtmeise. Jg., Šp. D., božan.
Šp. D. tiká (rus.), kluká (slovin.), tírká (pol.).
Jg. Skáče jako datlík (z místa na místo). Us.
Datel dřevo kluje a nos sobě psuje ( = ne-
vím, koho víc bolí). Jg., Šp. Upstřel se jak
datel. Vz Smrdutý. Lb.

Datelný, který dán býti může. Hank.

Dáti, kořen da, kmen praes. da, dad; skr.
dá, řec. dí-dw-ui, lit. dů-ti, lat. da-re; čes.
da-r, řec. dwgov, lat. donum. Schl. Vz D (se
vysouvá). Toto časoslovo patří k bezespo-
ným, ale zachovalo nejméně tvarův bezespo-
nového časováni. Vyjma zastaralé dadí (3.
os. pl.) a poskrovnu užívaný přechodník
praes. dada, dadouc, dadouce (vz Dada) ča-
suje se nyní dle vzorce: volati. Praes. ind.:
dám (z dadm), dáš, dá, dáme, dáte, dají
(dadí); praes. imperat. dej, dejme, dejte;
přechod, daje (jíc) n. dada; přech. min. času:
dav, davši, davše; příčestí činné: dal, a, o;
příčestí trpné: dán, a, o. Časování v staroč.
vz Kt. str. 83. — Dáti = podati, reichen,
geben; odevzdati, überantworten; prodávati,
verkaufen; postaviti, setzen, legen; darovati,
geben, schenken; činiti, působiti, příčinou
býti, entstehen lassen, bewirken, geben, ver-
schaffen ; zum Eigenthum, Nutzen geben;
uděliti, ertheilen, geben; zdařiti, verleihen,
gewähren, geben; liefern; ustanoviti, fest-
setzen; poručiti, lassen, befehlen; dopustiti,
lassen, gestatten, erlauben, zulassen, oběto-
vati, ztratiti, lassen; vydati, übergeben; od
sebe dáti, von sich geben; se = dopustiti,
sich lassen; vydati se, sich hingeben, preis-
geben ; počíti, pustiti se, sich worein geben,
einlassen, begeben, anfangen, unternehmen;
vzdáti se, v poddanosť se dáti, sich ergeben;
přivoliti, einwilligen, sich worein fügen. Jg.
— Rozdíl mezi dáti a nechati. „Dám" ob-
sahuje naše působení na něco, naše uspo-
řádání, náš rozkaz. Dáme pole orati = po-
roučíme, by se oralo. „Nechati", zde naše
působení se nejeví, my jen připouštíme, by
se něco stalo. Necháme vodu téci. Dali jsme
je cvičiti. Dal (ne: nechal) si dělati kabát.
T. Vz Nechati. Špatně slova dáti užíváme
ve smyslu něm. lassen. Dobrodružství nedalo
dlouho na se čekati m. nebylo jim dl. na d.
čekati. Km. Návrh nedal se zamítnouti (ne-
bylo lze z.). Učinil oheň, při němž by se
bylo půl telete uvařiti dalo m. bylo by se
uvařilo. Dalo se očekávati (bylo očekávati).
Dá se to jísti, když člověk tomu přivykne m.
může se to jísti, hodí se jísti. Uvolni si,
jak se dá (lépe: jak můžeš, jak možno). Brt.
Vz Dáti s inft, — abs. Kdo se ptá, nerad dá.
Kdo slíbí, ten dej. Blázen dává, moudrý
bere. Jd. Kdo pospíší, dvakrát dává. Dávám,
abys dal. Šp. Lépe dáti, nežli bráti. Š. a Z.
Dávať a prosiť jest mnoho. Vz Bráti. Ten
jinač nedá (der thut es nicht anders). Us.
Dvakrát dá, kdo rychle, a třikrát, kdo
ochotně. Š. a Ž. Dá-li Bůh. Dej Bůh! Dej
Bože! Nedej Bože! Nedej Bůh! Dal by,
kdyby měl pod koží (pod srdcem) vzíti. Č. Ne-
dejme se! — co: pozor (lépe: míti), oheň
(udělati, v horn.), vodu (pustiti ku př. na mlýn),
Vys., oheň ( = střeliti), Ht., vinu, počet, víru, ho-

diny (dávati, soukromě po hodinách učiti). Jd.—
Tento kus (divadelní) dnes po prvé dávali. Nt.
Dal by i díži s těstem; Dal by i poslední
košili s těla. Č. Chudý dada haléř viece je
dal než bohatý dada groš. Št. D. zákon. Us.
— (co, se) komu. Kdo mi dává, učí mne
dávati. Vz Bráti, Ptáti se, Štedrosť. Lb., Č.
Nedalo mi to, musel jsem to učiniti. Šm. Tys
mi dal! Šm. Ty si dávali, (nadávali si, lec-
cos si vytýkali). Šm. Dejme tomu, že . . .
(ač připouštíme). Šm. Dali mu tam, že ne-
věděl kudy kam. Lb. D. komu ruku. Dej
lidu, ať jedí. Br. D. komu vicestvie. Výb.
I. 31. D. místo něčemu. Bart, I. 9. D. ně-
komu pannu. Kat. 2(X). Vítězství někomu
nad někým dáti. Bart. I. 1. Tomu bych dala
prstének zlatý, jehlicu z vlasóv, vienek svój
s hlavy. Rkk. G0. Prevěncu dědinu dáti
pravda (právo). L. S. v. 98. Kamo otčík dá-
váše krmě bohóm. Rkk. 8. Dáti komu pří-
měří za tři měsíce. Troj. 33.—Dal svini housle
a oslu buben. Nedávej bláznu palice. Jez
doma, co máš, a u lidí, co ti dají. Jg. Dáti
někomu hrušku, jméno, svobodu, se Bohu,
válce příčinu, V., slovo, ránu, daň, hodinu,
radu, dobré jitro, poctu, chválu, česť, bál,
kvas, naučení, zprávu, lék, moc, lhůtu, víru,
sobě práci, Jg., někomu svědectví. Plác.
Dáti si berdo. Dej jí pán Bůh nebe! Šm.
Své sbožie dadúc chrámu. Št. D. komu roz-
kaz, odpověď, výprask, pěkná slova; to mu
dává vážnosť; dávati komu s Bohem, potěchu,
dětem dobré vychování. Nt. Po dobré chvíli
dal mi naučení. Žer. II. 172. — se, koho
za koho. Syna svého Uhrům za krále dal.
V. Dáti se za Husara. Zpěv. I. 359. D. se
ke komu za tovaryše. K. Poh. 169. D.
se za fratera. Er. Pís. 145. Christus dal se
za ni (za církev). Chč. 614. Vz Učiniti. Král mu
dceru za ženu dal. Anth. I. 103. Dada za
niu (krávu) kóň i s uzdú. Rkk. 21. Čechové
Elšku za Jana dachu. Dal. 106., 3. Jednu
dceru dal za Voltmara. Výb. I 463. Za pro-
roka národům dal jsem tebe. Br. — co od
koho, od čeho: Hotov jsa i tělo od sebe
dáti. Jd., Kom. D. od sebe písemnosť. Ml.
Výrok od sebe d., výrok učiniti. J. tr. Blesk,
zář od sebe d. V. Dej si chvilku od práce.
Ros. Dává mu od míle groš. Tov. 30. An-
dulka hodná je, dala nám od máje. Er. P.
71. Vz Dáti odkud. — co čím od koho.
Něco obchodem od sebe dáti. Er. — co komu
v čem: v penězích, J. tr., v košíku, v pa-
píru. Us. Spis ve svém jazyku mu dal. Us.
Dej v tomto případě své zdání. D. co komu
v dobrotě. Er. P. 462. Vz Dáti kde. — co
komu na čem. Kteří jemu kostel na dařích
dali. Chč. 449. vz Dáti kde. — (co, koho)
za co: D. komu za pravdu, Jg., peníze za
obilí, něco za vinu, Us., komu za vyučenou,
D., za hanbu, za pochvalu, Jd., za věno,
Us., dům za 1000 zl. Us. Nedal by to za try
světy; Nedal bych za šírý svět, Mt. S. Ne-
dávej koně za píšťalu ani vola za ptáka. Pk.
Zač to dáváš? Us Neminúcie kralovánie za
minúcie panstvie d.; Své země za něco d.;
Něco někomu za odplatu d. Kat. 3004. 889.,
1383. D. co komu za dědictví; vetu za
vetu, hubičku za hubičku dáti; 100 zl. za
koně. D., Jel. Co komu za co. Kat. 3000.