444

Hniláčeti, el, ení = zaháleti, faulenzen.
Na Slov. D.

Hnilák, a, m. = lenoch, Faulenzer. Na
Slov. D.

Hnilec, lce, m., lenoch, hnilák, Faulenzer.

— 2. Řeka a městečko na Slov., Gelnice,
Gölnicz.

Hnileť, i, f., zastr., hnilina, Fäulniss. D.

Hniletec, tce, m., pitho, hmyz. Krok.

Hnilice, e, f., vz Hnilička.

Hniličení, n., ve vinařství, die Edel-
faule. Šk.

Huiličeti, el, ení, hnilici býti počínati,
teig, molsch werden, D.; hníti, kaziti se, čer-
vivěti, faul, morsch werden. V.

Hniličiti, il, en, ení, teig machen. — co:
hrušky. Jg.

Hnilička, y, hnilice, e, f., uleželá měkká
hruška, teige Birn. Padali co hnilice. Har.
Co v hnilicích se přebírají. Zav. přdm. — Na-
vezl si hniliček (do stodoly = mokrého obilí).
Vz Obilí. Sp. — Ty hnilice (= ty lenochu)!

— Us.

Hniličkati se = hniličeti. Na Slov. Hrušky
se hniličkají. Baiz.

Hniličkovatý, uhniličelý, teigicht. D., Jg.

Hnilina, y, f., shnilina, shnilosť, die Fäule,
Fäulniss, Verwesung. Ros. H. plic, Puch.,
v ústech, kurděje. Jg.

Hnilitina, y, f. = hnilina, neduh sviní,
die Borstenfäule. Jg.

Hnilka, y, f., etwas Verfaultes; na Mor.
teige Birn, hruška hnilička. Rk.

Hnilko, a, m., hnojek, lenoch, der Fau-
lenzer. Na Slov. Jg.

Hniloba = hnilosť.

Hniloch, a, m. = hnilko. Na Slov. Jg.

Hnilosť, i, f., hnilota, (V. ), hnilotina =
shnilosť, hnití, das Faulen, die Fäulniss. Byl.

Hnilý, faul. V. H. dřevo, zimnice, nohy.
Vedlé hnilého suchého drva často i zelené
shoří. Prov. — H. = lenivý, faul. Plk. — Jg.

Hnípati, v již. Čech. a jinde = dlouho
spáti, lange schlafen. Kts.

Hnípiti, il, en, ení — koho strčením
pobídnouti, praštiti, stossen. On se vtípí,
když ho hnípí. Kdo se nechce vtípiti, mu-
síme ho hnípiti. Us.

Hnis, u, m., na Slov., hnus, od hni (hni-ji).
H. = hnilosť, Fäulniss. H. vyjde z kosti mé.
Jg. — H. = rána hnisová, eiternde Wunde,
Eitergeschwür. Rkp. bib. — H. = tálov, hnůj,
Eiter, Materie. D., V. Když vřed se propukne,
hnis (hnůj) a tálov (soukrvice) z něho teče.
Kom. Hnisem se rozlézti. Leg. H. prsní. Ja.
H. kravích neštovic. Kram. — Jg.

Hnisati, eitern. Jg.

Hnisavosť, i, f. hnis, der Eiter. V. H.
očí. Jg.

Hnisavý, eiterig. H. hlava. Byl.

Hniseti, ejí, el, ení = hnisati. Žid.

Hnisotok, u, m., Eiterfluss. Nz.

Hnisovatěti, ěji, ěl, ění, eitern. Rk.

Hnisovatosť, i', f., -vitosť, Eiterigkeit. Jg.

Hnisovatý, hnisovitý, talovitý, eiterig. V.
H. rána, Ros., neštovice, D., rak. Trip., tok,
Jg., pičkání. Ja, — čím: pro tebe krví hni-
sovatého. Lom.

Hnisovina, y, f., die Eiterflüssigkeit. Rk.

Hnisový, od hnisu, Eiter-. Ja.

Hnísti, vz Hněsti.

Hniti, hniji, hnij, hnije (íc), hnil, hnití;
hnívati (vz Bíti), faulen, sporen. Jg. — abs.
Pomni, žes prach kaze se a hnije. V. Plíce
hnijí. Ja. — komu. Hnije mu hnátová kosť.
Sych. — kde: Ovoce na stromech hnije.
Rk. Už hnije v zemi. Rk. H. v rozkošech.
Chč. 448. Jen má sestra hnije v blátě. Er.
P. 479. Pes hnije u plotu, pod skalou, za
plotem. Us. — čím. Všechen leností hnije.
Jg. — adv. Už dlouho hnije (už je dlouho
mrtev).

Hnití, n. H. lůna. Das Faulen. Krab.

Hnízditi, 3. pl. -dí, hnízdi, -dě (íc), il,
ění; hnízdívati, hnízdo stláti, dělati, das Nest
bauen, nistein, hecken. Jg. — Pták hnízdí
z jara. D. — co kde. Záští k druhému
v srdci svém h. L. — se = hnízdo si dě-
lati, stláti, nisten, nistein, Nest bauen, hor-
sten; osaditi se, ansiedeln; nepokojně ležeti,
sich rütteln, unruhig liegen. Jg. Orlice vy-
soko se hnízdí. Rad. zvíř. A tu židé se
hnízdili (se osazovali). Háj. Co se tak hnízdíš
(nepokojně ležíš) ? Us. — se kde. V jakéms
mizerném domě se hnízdi (bydlí). Ros. Ten
ptáček uprostřed zimy na moři se hnízdí. V.
Hnízdí se jako husa na vejcích. Sk.

Hnízditý, plný hnizd, voll Nester. Jg.

Hnízdivosť, i, f.. die Nestsucht. Rk.

Hnízdivý, nistend. Rostl.

Hnízdník, u, m., die vogelnestähnliche
Ragwurz. Jg.

Hnízdný, hnízdový, Nest-; nestreich. —
H. holub, eine fruchtbare Taube. D.

Hnízdo, a, hnízdečko, a, n. V již. Čech.
hnízdě, gt. hnízděte. Kts. Das Nest der Vögel.
11. ptačí. Hnízdo dělati (hnízditi se). V. H.
jalové. Šp. H. klásti. Alx. H. rozbourati, vy-
brati, shoditi. Šp. Na h. vláčiti (nositi). Samička
už vláčí. Brt. Kachny (husy) z jednoho
hnízda. Šp. Jsou z jednoho hnízda. Vz Stej-
nosť. Č. Každý pták své h. miluje (chválí)
a špatný, který se do něho vyneřádí. Č.
Nechvalitebný pták, který trousí do svého
hnízda. Č., Jg. Každý pták zlý, co do svého
hnízda nečistí. Č., Jg. My jsme hnízda sho-
dili, druzi pobrali mladé. Na Slov., Jg. Mnohý
h. shazuje, jiní mladé sbírají. Č. Veliký pták
velikého hnízda potřebuje. V. Prázdné h.
(zůstalo). I s hnízdem vzato (o krádeži). Ros.
— H. = ptáčata ve hnízdech, die Jungen
oder Eier im Neste. Jg. Celé h. se vyléhlo.
L. H. dravých ptáků. D. — O jiných zví-
řatech. H. vosí, mravenčí. Us. Svině vydá
na jedno h. koliko prasat, L. Do osieho
hniezda (medzi osy) pichnút. Mt. S. Dva
chrti od jedné čubky z jednoho hnízda. Lom.
— H. = dům, rod, pokolení, das Stammhaus,
der Stamm, die Abkunft. Jg. Dobrého hnízda
člověk. Jg. Každému hnízdo milé, v kterém
se vyléhne. L. Každý miluje své h. Us. Sám
do svého hnízda naprášiv musí zase do něho
vlézti (Původ neštěstí. Vz Neštěstí, Nepro-
zřetelný. Lb. ) Č. Každý blázen, kdo do svého
hnízda trousí. Vz Domácnosť. Lb., Jg. —
H. = sídlo, byt, obydlí, die Wohnung, der
Sitz. Tulák nemající hnízda. Jest tu hnízdo
všeho neřádu. Mus. Kdekoliv pán Bůh komu
hnízdečka popřeje. Ros. H. loupežní. D. —
U truhlářův, tesařův = lože, díra ke spo-



	444

	Hniláčeti, el, ení = zaháleti, faulenzen. Na Slov. D. Hnilák, a, m. = lenoch, Faulenzer. Na Slov. D. Hnilec, lce, m., lenoch, hnilák, Faulenzer. — 2. Řeka a městečko na Slov., Gelnice, Gölnicz. Hnileť, i, f., zastr., hnilina, Fäulniss. D. Hniletec, tce, m., pitho, hmyz. Krok. Hnilice, e, f., vz Hnilička. Hniličení, n., ve vinařství, die Edel- faule. Šk. Huiličeti, el, ení, hnilici býti počínati, teig, molsch werden, D.; hníti, kaziti se, čer- vivěti, faul, morsch werden. V. Hniličiti, il, en, ení, teig machen. — co: hrušky. Jg. Hnilička, y, hnilice, e, f., uleželá měkká hruška, teige Birn. Padali co hnilice. Har. Co v hnilicích se přebírají. Zav. přdm. — Na- vezl si hniliček (do stodoly = mokrého obilí). Vz Obilí. Sp. — Ty hnilice (= ty lenochu)! — Us. Hniličkati se = hniličeti. Na Slov. Hrušky se hniličkají. Baiz. Hniličkovatý, uhniličelý, teigicht. D., Jg. Hnilina, y, f., shnilina, shnilosť, die Fäule, Fäulniss, Verwesung. Ros. H. plic, Puch., v ústech, kurděje. Jg. Hnilitina, y, f. = hnilina, neduh sviní, die Borstenfäule. Jg. Hnilka, y, f., etwas Verfaultes; na Mor. teige Birn, hruška hnilička. Rk. Hnilko, a, m., hnojek, lenoch, der Fau- lenzer. Na Slov. Jg. Hniloba = hnilosť. Hniloch, a, m. = hnilko. Na Slov. Jg. Hnilosť, i, f., hnilota, (V. ), hnilotina = shnilosť, hnití, das Faulen, die Fäulniss. Byl. Hnilý, faul. V. H. dřevo, zimnice, nohy. Vedlé hnilého suchého drva často i zelené shoří. Prov. — H. = lenivý, faul. Plk. — Jg. Hnípati, v již. Čech. a jinde = dlouho spáti, lange schlafen. Kts. Hnípiti, il, en, ení — koho strčením pobídnouti, praštiti, stossen. On se vtípí, když ho hnípí. Kdo se nechce vtípiti, mu- síme ho hnípiti. Us. Hnis, u, m., na Slov., hnus, od hni (hni-ji). H. = hnilosť, Fäulniss. H. vyjde z kosti mé. Jg. — H. = rána hnisová, eiternde Wunde, Eitergeschwür. Rkp. bib. — H. = tálov, hnůj, Eiter, Materie. D., V. Když vřed se propukne, hnis (hnůj) a tálov (soukrvice) z něho teče. Kom. Hnisem se rozlézti. Leg. H. prsní. Ja. H. kravích neštovic. Kram. — Jg. Hnisati, eitern. Jg. Hnisavosť, i, f. hnis, der Eiter. V. H. očí. Jg. Hnisavý, eiterig. H. hlava. Byl. Hniseti, ejí, el, ení = hnisati. Žid. Hnisotok, u, m., Eiterfluss. Nz. Hnisovatěti, ěji, ěl, ění, eitern. Rk. Hnisovatosť, i', f., -vitosť, Eiterigkeit. Jg. Hnisovatý, hnisovitý, talovitý, eiterig. V. H. rána, Ros., neštovice, D., rak. Trip., tok, Jg., pičkání. Ja, — čím: pro tebe krví hni- sovatého. Lom. Hnisovina, y, f., die Eiterflüssigkeit. Rk. Hnisový, od hnisu, Eiter-. Ja.	Hnísti, vz Hněsti. Hniti, hniji, hnij, hnije (íc), hnil, hnití; hnívati (vz Bíti), faulen, sporen. Jg. — abs. Pomni, žes prach kaze se a hnije. V. Plíce hnijí. Ja. — komu. Hnije mu hnátová kosť. Sych. — kde: Ovoce na stromech hnije. Rk. Už hnije v zemi. Rk. H. v rozkošech. Chč. 448. Jen má sestra hnije v blátě. Er. P. 479. Pes hnije u plotu, pod skalou, za plotem. Us. — čím. Všechen leností hnije. Jg. — adv. Už dlouho hnije (už je dlouho mrtev). Hnití, n. H. lůna. Das Faulen. Krab. Hnízditi, 3. pl. -dí, hnízdi, -dě (íc), il, ění; hnízdívati, hnízdo stláti, dělati, das Nest bauen, nistein, hecken. Jg. — Pták hnízdí z jara. D. — co kde. Záští k druhému v srdci svém h. L. — se = hnízdo si dě- lati, stláti, nisten, nistein, Nest bauen, hor- sten; osaditi se, ansiedeln; nepokojně ležeti, sich rütteln, unruhig liegen. Jg. Orlice vy- soko se hnízdí. Rad. zvíř. A tu židé se hnízdili (se osazovali). Háj. Co se tak hnízdíš (nepokojně ležíš) ? Us. — se kde. V jakéms mizerném domě se hnízdi (bydlí). Ros. Ten ptáček uprostřed zimy na moři se hnízdí. V. Hnízdí se jako husa na vejcích. Sk. Hnízditý, plný hnizd, voll Nester. Jg. Hnízdivosť, i, f.. die Nestsucht. Rk. Hnízdivý, nistend. Rostl. Hnízdník, u, m., die vogelnestähnliche Ragwurz. Jg. Hnízdný, hnízdový, Nest-; nestreich. — H. holub, eine fruchtbare Taube. D. Hnízdo, a, hnízdečko, a, n. V již. Čech. hnízdě, gt. hnízděte. Kts. Das Nest der Vögel. 11. ptačí. Hnízdo dělati (hnízditi se). V. H. jalové. Šp. H. klásti. Alx. H. rozbourati, vy- brati, shoditi. Šp. Na h. vláčiti (nositi). Samička už vláčí. Brt. Kachny (husy) z jednoho hnízda. Šp. Jsou z jednoho hnízda. Vz Stej- nosť. Č. Každý pták své h. miluje (chválí) a špatný, který se do něho vyneřádí. Č. Nechvalitebný pták, který trousí do svého hnízda. Č., Jg. Každý pták zlý, co do svého hnízda nečistí. Č., Jg. My jsme hnízda sho- dili, druzi pobrali mladé. Na Slov., Jg. Mnohý h. shazuje, jiní mladé sbírají. Č. Veliký pták velikého hnízda potřebuje. V. Prázdné h. (zůstalo). I s hnízdem vzato (o krádeži). Ros. — H. = ptáčata ve hnízdech, die Jungen oder Eier im Neste. Jg. Celé h. se vyléhlo. L. H. dravých ptáků. D. — O jiných zví- řatech. H. vosí, mravenčí. Us. Svině vydá na jedno h. koliko prasat, L. Do osieho hniezda (medzi osy) pichnút. Mt. S. Dva chrti od jedné čubky z jednoho hnízda. Lom. — H. = dům, rod, pokolení, das Stammhaus, der Stamm, die Abkunft. Jg. Dobrého hnízda člověk. Jg. Každému hnízdo milé, v kterém se vyléhne. L. Každý miluje své h. Us. Sám do svého hnízda naprášiv musí zase do něho vlézti (Původ neštěstí. Vz Neštěstí, Nepro- zřetelný. Lb. ) Č. Každý blázen, kdo do svého hnízda trousí. Vz Domácnosť. Lb., Jg. — H. = sídlo, byt, obydlí, die Wohnung, der Sitz. Tulák nemající hnízda. Jest tu hnízdo všeho neřádu. Mus. Kdekoliv pán Bůh komu hnízdečka popřeje. Ros. H. loupežní. D. — U truhlářův, tesařův = lože, díra ke spo-