497

h-du na rychtě. Byl s nimi v h-dě. Ms. 1548.
H-du odbývati, míti. Dne 26. dubna 1872.
bude h-da. Bs. Hromada — obcí porada. Č.
Convocatio neb h. držána kněžská. Břez.
255. H. v českém právu shromáždění obce na
poradu, zvl. obce vesnické (sedláků bez cha-
lupníkův. Gl). S. N. H. německých přírodo-
zpytcův, Versammlung Mus. Všichni přišli
do dnešní hromady. Us. Co do významu
slova „Hromada" vz také: Sjezd. — Vz Hro-
mádka, Hromadu.

Hromadiště, ě, n. Ort der Versammlung.
Mus. — H., uhliště, Kohlstadt, Kohlstätte. D.

Hromaditel, e, m., der Häufer. Us.

Hromaditi, il, ěn, ění, häufen. — abs.
Ten pes pořád hromadí (dělá hromady). Plk.
— co: bohactví. Us. — co na co. Obrazotvor-
nosť obrazy na se hromadí. Hank. — se.
Tresty se hromadí. Us. Rudy se hromadí
(když se více žil sbíhá). Vys. Neštěstí se
hromadí. Nt. — co čím kam atd. Peníze
pro děti, vojsko proti nepříteli v některé
krajině h. Hromadil za stodolou dřívkem
chrousty pod čepici atd.

Hromádka, y, f. Ein Häufel, Häufchen,
kleine Menge. Vz Hromada. H. tolarův. D.
H. mladá (sladu) ve sladovně = ze štoku
vyházený ječmen, junges Häufchen (Malz).
H. prejchuje. H. sladu nesmí se spařiti. Us.
H. mokrá, dlouhá (= houska) sladu, langes
Häufchen. Jg. Podh-ky hráti (karty), häufeln.
Hra pod h-ky. D. Seděti, umříti v h-dce
(shrbený). Na Mor. Koupil chmel cent po
120 zl. a 3 zlaté dal na hromádku (i. e. 3 zl.
přidal jako zpropitné ženským, které chmel
česaly. Severně od Rakovníka).

Hromádkovati, häufeln, Häufel machen.
Rk. —

Hromadně. H-dně jedni na druhé padali
mrtví. Ben., V. H. na skalách stáli. Us. Pří-
sloví h. vyčítati, bez zvláštního šetření po-
řádku. Mus. Häufig, haufenweise. — H.,
vesměs, überhaupt. Což ovšem ne o Israe-
lovi h., ale o ostatcích zachovaných rozumíno
býti má. Br.

Hromadnický, Genossen-. H. právo.
Marek.

Hromadnictvo, a, n., Genossenschaft.
Marek.

Hromadník, a, m., přijatý do hromady.
Vz Hromada. Genosse.

Hromadnosť, i, f. = hromada. Papr.

Hromadný, hromadní, häufig, gehäuft.
H. seménko (v hromadě jsoucí). Jg. H. jméno.
Vz Jméno hromadné. U hromadných jmen
sg. klade se výrok také v pl. Vz Shoda vý-
roku s podmětem, Enallage, 2. Zk. H. zá-
věrek (rozsudek), pokladnice, osoba, věc, Rk.,
hrob (šachta, Massengrab), vražda (Massen-
mord). Dch. H. dopravy, Massentransporte. Čsk.

Hromadu se v obec. mluvě (na př. ve
východ. Čech. ) neskloňuje. Stojí tam hromadu
lidí. Jir. Jest akkus. kolikosti. Srov.: kapku,
trochu, polovici. Vz Akkus. Brt.

Hromázditi, zastr. = hromážditi. Jir.

Hromázdně, hromáždně = hromadně. Rad.
zvíř.

Hromázdnosť, hromáždnosť, i, f., společ-
nosť, spolek. Gemeinschaft. Spolek jest sstú-
pení lidí v h. Vš.

Hromázdný, hromáždný = hromadný,
společný, beisammen, gehäuft. Hromáždné
(hromadné) jméno. — H. = hřmotný, silný,
veliký, gross, stark, dick. H. švestka, člo-
věk. Jg.

Hromáždění, vz Hromážditi.

Hromaždič, hromažditel, e, m., Sammler,
Häufler. Rk.

Hromážditi, il, ěn, ění; hromáždívati

= sbírati, sháněti, hrnouti, zusammenhäufen,
sammeln. Jg. Hromáždění dobytčí píce. —
co: zboží a peníze, obilí (svážeti, picovati).
V. Není dobře h. zboží a neužívati ho. Us.

— co komu. Běda tomu, kterýž hromáždí
lakomství zlé domu svému. Ben. V. Hro-
mažď si poklady. V. — koho v co: lid
v jednotu. Pís. 1529. — co pro koho: statky
pro děti. Vz Hromaditi.

Hromáždně = hromázdně. Papr.

Hromáždník, a, m. (zastar), společník
jmění. Glied einer Gütergemeinschaft. Učinil
jej pravého společníka a hromáždníka. Vš.

Hromce, e, m., hřmitel, der Donnerer. L.

Hromek, mku, hromovek, vku, m., hro-
mové koření, der Spargel. Ros. Vz Hromostřel.

Hromitel, e, m. = hromce. L.

Hromiti, il, en, ení; shromiti, hromívati
= hromem, hřmotem děsiti; porážeti, nieder-
schlagen. — koho čím: nepřátely zbraní,
obilí srpy. L. — H. — hřímati, třaskati,
donnern und wettern auf einen. Jg. — koho.
L., Marek, Krok.

Hromnice, e, hromnička, y, f., geweihte
Kerze, svěcená svíce proti hromu, kterou
v čas bouře rosvěcují. Kom. — Hromnice,
gt. hromnic, dat. hromnicům. H. svátek na
den hromnic, na který takové svíce se světí,
očišťování panny Marie. H., za starodávna
také: hromice, svátek hromový, kterým se
počíná hromová n. letní polovice roku. Slove
také: den svíček, očištění panny Marie a po-
chází z doby pohanské. Lichtmesse. S. N.
Přijdou hromnice, konec sanice; O hromni-
cích teplo, medvěd staví boudu; o hromni-
cích mrzne, medvěd bourá boudu. Er. P. 47.
Na h-ce uhlédne-li jezvec stín, opět zalézá
do své peleše; Je-li jasno na h., bude sněhu
mnohem více; Fučí-li vítr na h-ce od půl
noci, je naděje, že se pohanka urodí. Na
Mor. Na h. vidí sedlák v ovčinci raději vlka
než slunce. Hrš. Skřivan musí na h. vrznout,
kdyby měl hned na tento den zmrznout, (Er.
P. 47); Jeli na h. chumelice, netrvá pak zima
dlouho více; Na h. půl chleba (krajíce), púl
píce a Bůh vi, co ještě více (má sedlák míti).
Lb. Na hromice dne o hodinu více; Mnoholi
(m. kolik) sněhu do hromic, tolik i po hro-
micích; Co se napráší do hromic dveřmi,
nepráší se po hromicích děrou. Er. P. 47.
Na hromnice stěna vlhka od vrabce; Jak
dlouho skřivánek před Hromnici zpívá, tak
dlouho bude po Hromnicích mlčeti; Leze-li
o Hromnicích jezevec z jámy, poleze za měsíc
zase do jámy; O hromnicích sníh, na jaře
déšť; Metelice na Hromnice cesty umetá, píci
podmetá: Na Hromnice zima s letem potkala
se. Č. Mudr. 443.

Hromniční, -čný, od hromnice, Licht-
messkerzen. H. vosk. Lék. H. zima. Zlob. Tu
sobotu po panně Marii hromničné. Act. Ferd.