500

derhaft, gräulich, furchtbar, schrecklich.
Jg. I vyletí z skály drak, maje velmi hrozný
zrak. Rým. Člověk hrozného vzezření.
Troj. Hrozný na pohledění. V. H. skutek
(hanebný). V. Hroznými hříchy zprzněný.
V. To je h. věc (divná). Jak je to h. věc,
když člověk neslyší (zlá, trudná). Toms.
Synonyma: strašný, děsný. Strašný má nej-
menší účinek, hrozný větší, děsný největší.
Při strašném bledneme, při hrozném se tře-
seme, při děsném trneme a paměť tratíme.
Ondrák. — čím. Jeleni rohy hrozní jsou. Jel.
Stará Germanie byla lesy hrozná. — komu.
Us. — H. = veliký, náramný, ukrutný, sehr
gross, gewaltig, erstaunlich, ungeheuer. Jg.
H. vítr. To je h. rozdíl. Byla tam hrozná
síla lidí. H. člověk, křik, horko. D. — Kat.
864., 1150.

Hroznýš, e, m., boa constrictor. Světoz.
Vz Had.

Hrózonosný skřek. Rkk. 37. Schrecken-
tragend.

Hroznostrašný, fürchterlich, graus.

Hróž, i, f., zastr., vyhrožování, hrozba.
Kat. 2413.

Hroždí, n., roždí, proutí, Reisig. Rad. zv.

Hrození (V. ) někomu trestem. J. tr. Dro-
hen, Drohung. Vz Hroziti.

Hrsť, i, hrstka, y, hrstička, y, f. H., dlaň
s prsty zahnutými k zahrnutí n. objetí ně-
čeho. Vz Přehoušlí. S. a Ž. V jižních Čech.
prahoušel; s p. = s hrsť. Kts. Die hohle
Hand, um etwas zu fassen. Plná h. (ovsa).
V. Co to máš v hrsti? Ros. Držeti v hrsti.
Kom. A to vše pohotově a v hrsti měj. Vš.
Schází na hrstech (tratí se velmi na těle).
Us. S hrsť (co do hrsti se vejde). Věří, co
v hrsti drží. Přišla mu víra do hrsti (nechtěl
věřiti až po škodě). Jg. Už ho má v hrsti
(vehnal ho do měcha, má ho jistého). Pk., Č.
— H., co se do ruky zahrnouti, vzíti může,
Handvoll, ein Gauf, Griff. V. H. vlny. V.
H. prsti, ovsa, jader, jalovce, peněz, zlata,
moci, jistoty, lnu, konopí, obilí (žatého),
slámy. Š. a Ž. H. obilí: kejše, pokos, po-
klad, der Schwaden. Pt. H. obilí = kolik
žnec hrstí obsáhne a pak užne; z hrstí skládají
se pokládky. Na Mor. Brt. Hrsti (obilí) sbírati.
Šp. Obilí žaté po hrstech klásti, rozložiti.
Jg. Přidej jim po hrsti ovsa. Us. Lepší h.
moci než spravedlnosti s pytel. Ros. Lepší
h. jistoty, než pytel naděje. Jg. Víc může
s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Va-
díme se o kozí (o cizí) srst', ješto jí není
ani s hrsť. Lom. Ani s hrsť mouky nemáme.
Us. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.
V hrstku se smáti. Šm. — H. vojska=malý
počet, eine Handvoll Soldaten. V. Připojil
se k nim s silnou hrstí lidu a jel s nimi též
clo Brna. Skl.

Hrstati, hrstnouti = chrstati, chrstnouti.

Hrstečka, y, f. = hrsť.

Hrstěný, schwadenartig gelegt, gehauen.

Hrstev, tve, f. = hrstva.

Hrstevnický, hrstnický, krupařský. Jg.
Griesler-.

Hrstevnictví, hrstnictví, n., krupařství,
Grieshandel. Jg.

Hrstevník = hrstník.

Hrstí, n. = hrstva, Handvoll. Plk.

Hrstička, hrstice = hrsť, hrstka.

Hrstka, hrstečka, hrstička, y, f. Vz Hrsť.
H. lnu, žatého obilí. Jg. — H. = hromádka,
počet. Maličká troška n. hrstka jich zacho-
váno bylo. Br.

Hrstní, Hand-. Hrstních kůstek jest pět.
Krok.

Hrstnice, hrstevnice, e, f., die Grieshänd-
lerin.

Hrstnický = krupařský.

Hrstnictví, n., krupařství, Grieslerei.

Hrstník, hrstevník, a, m. = krupař (pro-
dávající na hrsti, mírky), Griesler. Jg.

Hrstový = co lze do hrsti vzíti, ein
Handvoll betragend. Jg.

Hrstva, y, f., Garben, Handvoll. Jg.

Hrtal, u, m. = hrtán. Aqu.

Hrtán, chřtán, křtán, u, hřtáň, chřtán, ě, (na
Mor. ), hrtánek, chřtánek, křtánek, nku, m. —
H. = trubice dechová z hrdla do plic, dýcha-
vice, Luftröhre. Jg. H. skládá se ze čtyř
chřupek; největší z nich jest chřupka ští-
tová (ohryzek). Hořejší otvor hrtánu zavírá
se pohyblivým víčkem (Kehldeckel). Pž. Od-
dycháni skrze chřtán. Kom. Bolesť v hrtánu.
Us. Vz Nástroje k ohledávání hrtánu. — H. =
předek hrdla, hrdlo, die Gurgel, Drossel. V.
Podřezati někomu chřtán. D. — H. = tlama,
der Rachen. Mat. verb.

Hrtánový, chřtánový, křtánový, Kehl-,
Luftröhren-, Gurgel-. H. kosť. Ras.

Hrtavý = hltavý, verschlingend. Hrtavý
oheň. Jg.

Hrtedlný = hrdelný, Gurgel-. H. nádor
(otok v krku). Sal. V h-né žíly jej smrtedlně
pobode. Troj.

Hrtešiti se, il, ení = blížiti se, louditi
se, sich nähern, schleichen. — kam. Hrtešil
se k stavení. Us. (Turn. )

Hrtiti se, il, cení, shrtiti se, řítiti se. Dům
se hrtí, shrtil (sesul). Č.

Hrtousiti, il, šen, šení = rdousiti; se =
kuckati, dáviti se. — se čím. Hrtousí se
kostí, která mu v hrtánu uvázla. Us. na Mor.
Hrub, vz Hrubý.

Hrubák, a m., hrubý člověk, ein roher
Mensch. 1522.

Hrubě, komp. hruběji. Grob. — H. = ne
tence, dick, grob. Chléb máslem h. nama-
zaný. L. — H. = po sprostu, neozdobně, grob,
schlecht. Jg. H. se chovati, žíti. L. — H.
= nezdvořile, grob, unhöflich. Jg. H. se k ně-
komu chovati, míti. Us. H. někomu psáti.
Us. — H. = tuze, příliš, velmi, sehr viel,
gröblich, stark, sehr. Jg. Není h. veliký. D.
Z takové hotovosti h. vám děkuji. Žer. Není
mi při tom h. volně. D. Nehrubě si toho
kdo všímá. D. Nehrubě dbáti. Neměti h.
kdy. D. Lká, ale hrubě nepláče. Kom. H. se
divím. Kom. Aniž se mi h. chtělo. Kom.
Není h. zdráv. D. H. se mýliti. D. H. smýšlí
o sobě (vysoce). Br. H. se báti, strašiti, dě-
siti, lekati, se vynášeti, se chváliti; h. píti,
žráti; h. ráno; srdce něčí h. raniti. V. Po-
čalo h. pršeti. Rk. H. něco oplakati. Sl.

Hrubec, bce, hrubeš, bše, hrubian, a, m.
= hrubý člověk, ein grober, roher Mensch.
Hrůbek = hrobek, hrob.
Hruben, bna, m., zastr., přestupný měsíc,
Schaltmonat. Ros. Lépe: Hruden. Jg.



	500

	derhaft, gräulich, furchtbar, schrecklich. Jg. I vyletí z skály drak, maje velmi hrozný zrak. Rým. Člověk hrozného vzezření. Troj. Hrozný na pohledění. V. H. skutek (hanebný). V. Hroznými hříchy zprzněný. V. To je h. věc (divná). Jak je to h. věc, když člověk neslyší (zlá, trudná). Toms. Synonyma: strašný, děsný. Strašný má nej- menší účinek, hrozný větší, děsný největší. Při strašném bledneme, při hrozném se tře- seme, při děsném trneme a paměť tratíme. Ondrák. — čím. Jeleni rohy hrozní jsou. Jel. Stará Germanie byla lesy hrozná. — komu. Us. — H. = veliký, náramný, ukrutný, sehr gross, gewaltig, erstaunlich, ungeheuer. Jg. H. vítr. To je h. rozdíl. Byla tam hrozná síla lidí. H. člověk, křik, horko. D. — Kat. 864., 1150. Hroznýš, e, m., boa constrictor. Světoz. Vz Had. Hrózonosný skřek. Rkk. 37. Schrecken- tragend. Hroznostrašný, fürchterlich, graus. Hróž, i, f., zastr., vyhrožování, hrozba. Kat. 2413. Hroždí, n., roždí, proutí, Reisig. Rad. zv. Hrození (V. ) někomu trestem. J. tr. Dro- hen, Drohung. Vz Hroziti. Hrsť, i, hrstka, y, hrstička, y, f. H., dlaň s prsty zahnutými k zahrnutí n. objetí ně- čeho. Vz Přehoušlí. S. a Ž. V jižních Čech. prahoušel; s p. = s hrsť. Kts. Die hohle Hand, um etwas zu fassen. Plná h. (ovsa). V. Co to máš v hrsti? Ros. Držeti v hrsti. Kom. A to vše pohotově a v hrsti měj. Vš. Schází na hrstech (tratí se velmi na těle). Us. S hrsť (co do hrsti se vejde). Věří, co v hrsti drží. Přišla mu víra do hrsti (nechtěl věřiti až po škodě). Jg. Už ho má v hrsti (vehnal ho do měcha, má ho jistého). Pk., Č. — H., co se do ruky zahrnouti, vzíti může, Handvoll, ein Gauf, Griff. V. H. vlny. V. H. prsti, ovsa, jader, jalovce, peněz, zlata, moci, jistoty, lnu, konopí, obilí (žatého), slámy. Š. a Ž. H. obilí: kejše, pokos, po- klad, der Schwaden. Pt. H. obilí = kolik žnec hrstí obsáhne a pak užne; z hrstí skládají se pokládky. Na Mor. Brt. Hrsti (obilí) sbírati. Šp. Obilí žaté po hrstech klásti, rozložiti. Jg. Přidej jim po hrsti ovsa. Us. Lepší h. moci než spravedlnosti s pytel. Ros. Lepší h. jistoty, než pytel naděje. Jg. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Va- díme se o kozí (o cizí) srst', ješto jí není ani s hrsť. Lom. Ani s hrsť mouky nemáme. Us. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. V hrstku se smáti. Šm. — H. vojska=malý počet, eine Handvoll Soldaten. V. Připojil se k nim s silnou hrstí lidu a jel s nimi též clo Brna. Skl. Hrstati, hrstnouti = chrstati, chrstnouti. Hrstečka, y, f. = hrsť. Hrstěný, schwadenartig gelegt, gehauen. Hrstev, tve, f. = hrstva. Hrstevnický, hrstnický, krupařský. Jg. Griesler-. Hrstevnictví, hrstnictví, n., krupařství, Grieshandel. Jg. Hrstevník = hrstník. Hrstí, n. = hrstva, Handvoll. Plk.	Hrstička, hrstice = hrsť, hrstka. Hrstka, hrstečka, hrstička, y, f. Vz Hrsť. H. lnu, žatého obilí. Jg. — H. = hromádka, počet. Maličká troška n. hrstka jich zacho- váno bylo. Br. Hrstní, Hand-. Hrstních kůstek jest pět. Krok. Hrstnice, hrstevnice, e, f., die Grieshänd- lerin. Hrstnický = krupařský. Hrstnictví, n., krupařství, Grieslerei. Hrstník, hrstevník, a, m. = krupař (pro- dávající na hrsti, mírky), Griesler. Jg. Hrstový = co lze do hrsti vzíti, ein Handvoll betragend. Jg. Hrstva, y, f., Garben, Handvoll. Jg. Hrtal, u, m. = hrtán. Aqu. Hrtán, chřtán, křtán, u, hřtáň, chřtán, ě, (na Mor. ), hrtánek, chřtánek, křtánek, nku, m. — H. = trubice dechová z hrdla do plic, dýcha- vice, Luftröhre. Jg. H. skládá se ze čtyř chřupek; největší z nich jest chřupka ští- tová (ohryzek). Hořejší otvor hrtánu zavírá se pohyblivým víčkem (Kehldeckel). Pž. Od- dycháni skrze chřtán. Kom. Bolesť v hrtánu. Us. Vz Nástroje k ohledávání hrtánu. — H. = předek hrdla, hrdlo, die Gurgel, Drossel. V. Podřezati někomu chřtán. D. — H. = tlama, der Rachen. Mat. verb. Hrtánový, chřtánový, křtánový, Kehl-, Luftröhren-, Gurgel-. H. kosť. Ras. Hrtavý = hltavý, verschlingend. Hrtavý oheň. Jg. Hrtedlný = hrdelný, Gurgel-. H. nádor (otok v krku). Sal. V h-né žíly jej smrtedlně pobode. Troj. Hrtešiti se, il, ení = blížiti se, louditi se, sich nähern, schleichen. — kam. Hrtešil se k stavení. Us. (Turn. ) Hrtiti se, il, cení, shrtiti se, řítiti se. Dům se hrtí, shrtil (sesul). Č. Hrtousiti, il, šen, šení = rdousiti; se = kuckati, dáviti se. — se čím. Hrtousí se kostí, která mu v hrtánu uvázla. Us. na Mor. Hrub, vz Hrubý. Hrubák, a m., hrubý člověk, ein roher Mensch. 1522. Hrubě, komp. hruběji. Grob. — H. = ne tence, dick, grob. Chléb máslem h. nama- zaný. L. — H. = po sprostu, neozdobně, grob, schlecht. Jg. H. se chovati, žíti. L. — H. = nezdvořile, grob, unhöflich. Jg. H. se k ně- komu chovati, míti. Us. H. někomu psáti. Us. — H. = tuze, příliš, velmi, sehr viel, gröblich, stark, sehr. Jg. Není h. veliký. D. Z takové hotovosti h. vám děkuji. Žer. Není mi při tom h. volně. D. Nehrubě si toho kdo všímá. D. Nehrubě dbáti. Neměti h. kdy. D. Lká, ale hrubě nepláče. Kom. H. se divím. Kom. Aniž se mi h. chtělo. Kom. Není h. zdráv. D. H. se mýliti. D. H. smýšlí o sobě (vysoce). Br. H. se báti, strašiti, dě- siti, lekati, se vynášeti, se chváliti; h. píti, žráti; h. ráno; srdce něčí h. raniti. V. Po- čalo h. pršeti. Rk. H. něco oplakati. Sl. Hrubec, bce, hrubeš, bše, hrubian, a, m. = hrubý člověk, ein grober, roher Mensch. Hrůbek = hrobek, hrob. Hruben, bna, m., zastr., přestupný měsíc, Schaltmonat. Ros. Lépe: Hruden. Jg.