640

mnú pojďte před stolec mateře božiej. Rkk.
53. Jde za niem mnostvie k kaplě světěj.
Kat. 53. Za štěstím jdou přátelé. Č. Mudr.
234. Za pýchou palice chodí. Č. Mudr. 97.
Já bych šel za milou za lesy; Všecky panny
s trávy jdou, pěkně jedna za druhou; Ty
ses také nic nestyděl před lidma za mnou
choditi. Er. P. 133., 172., 180. Za králem,
za pravdou jíti. Jg. Pomsta jde za hříchem.
Za příkladem něčím jíti. Jg. Koza jde za
kozami. Život za jazykem Nejde (= jinak
učí, jinak žije). Jg. Jíti za chlebem. Us. Jde
co za čím (vyvozuje se). Jg. Úřady za zlatem
jdou. L. Za časem všecko jde. Jg. Za něčím
až na konec světa j. Ml. Někteří přirozenou
chtivostí za rozumem jdou. Kom. — s kým,
s čím (kam). J. s někým k tanci. Jg. Jdi
s Bohem, jdi s pánem Bohem (když koho
odbýváme). Jg. Dršťka jde s processím (=
lační). J. s odporem (nedařiti se). V. J. s kým
na radu. J. s vodou; s dítětem; s outěžkem
(o těhotných). Jg. Divně s ním vůkol jde
(nakládá). V. S pravdou před Boha jíti. Sluší
s tou věcí opatrně jíti (zacházeti). S čáry
vůkol j. (čarovati). V. S nevolemi to šlo.
Br. Se silným nechoď v zápas a s bohatým
před soud. Č. J. s kým na procházku. Ml.
J. se svíčkou do komory, s nádobou pro
vodu. Us. Šel s tím do země (=to byla
příčina jeho smrti). Kb. Když žena s velikou
bolestí, k dítěti jde (ku porodu). Lk. Vz
Kůň. Šafář chodí s holí; J. s psaním do Ko-
lína. Er. P. 427., 459. J. s obetí. Kat. 1153.
Se svojím junošú chodí. Rkk. 29. Chodě
(lid) v zástupích s brannou rukou. Chč. 445.
Musíte preč s hanbou j. Výb. I. 209. —
s čeho — odkud: s vrchu. Jg. Jdi mi
s očí. V. J. se světa. Us. Tamhle za vodou,
dvě holky s trávy jdou; Všecky panny s trávy
jdou. Er. P. 144., 172. — ke komu, k čemu
(kam): k příteli, k děvčeti, Jg., k smrti
(na smrť). Kom. To jde (vztahuje se) k dě-
dictví. Pr. zem. Jdi k čertu, k ďáblu, k ďasu,
k šípku, ke' katu. Jg. Šla s ním k tanci. Us.
J. k sobě (rozumu zase nabývati). Jíti k otcům
(umříti). V. S nechutí k někomu jíti. Us.
Jde mu to k srdci. Illyrie jde až k Mace-
donii. Har. V rok choditi k božímu tělu.
Chč. 452. Dále k Troskám jdú. Rkk. 36.
Kamo k nim hlásat chodíváše. Rkk. 8. J.
k někomu do díla, na radu; Šla panenka
k zpovídání; J. k odvodu, k snídaní. Er.
P. 389., 481., 119., 453., 419. Ten peniez ne-
jde jiným úředníkům k zisku (kommt ihnen
nicht zu Statten), než samému písaři. O. z D.
Ke škole jíti (oddati se úřadu učitelskému).
Šm. Jde mu k duhu. Žena s bolestí k dítěti
jde (ku porodu). Lk., Jád. Jsú půhonové
i z jiných věcí, jižto jdú k dědictví neb ku
postupenství (=vztahují se). O. z D. Práce
nejde ku předu. Ml. Nechoď k soudci s pou-
hým nosem, ale choď s přínosem. Č. Jde
nám to k duhu. Us. Jíti komu ku pomoci
(obyčejně se říká a píše i u lepších starších
spisovatelů: na pomoc. (Vz Pomoc). — oč.
Jemu to, oč jdou, oznámili. Solf. O co jde?
Oč hra jde? Us. Jde o zdraví, o život,
V., o česť, o hlavu. Již vám o životy jde.
Let. Jíti k sudímu oč. Žer. O to nejde. Mt.
S. Jdu s tebou v základ o zlatý. Jg. Jde

o to potaz. Kom. O hrdlo jim jde. V. Ty
věci, kteréž jdou o zemské dobré (vztahují
se). O. z D. Jde mu právě o to. Jde o ko-
runu, o poctivosť. Jg. Jde mu netoliko o ře-
men, ale i o celou kůži. Jg. Hra jde o groš.
Jde jim o věc. Jg. — proč. Pro mdlobu
jíti nemohli. Vrat. — pro koho, pro co —
kam: J. pro kávu, pro cukr, pro mouku.
Us. J. pro slovo (=pro svolení k sňatku).
Kb. Daleko pro výmluvu nešel. T. Pro pilnou
radu k někomu jíti. Kat. 415. Král umysli
po (= pro) syna do Uher jíti. Dal. 97. Ne-
byli jsme povinni po (= pro) vás jíti. Tov.
9. Pozdě s čbánem pro vodu, ano se hřiedlo
utrhlo. Anth. I. 154. J. pro tabák; Nesmím
pro ně (klíče) k němu j.; Selka jde pro pivo
se dčbánem. Er. P. 203., 131., 93. Jdi poň
=proň. Jg. Když prase připovědí, jíti po
ně (= pro ne) hned s pytlem. Jg. — kam
(po co). Jg. J. až po hranice. Voda nám
šla po kolena, po kotníky, po pas. Jg., Ml.
— kam (nad co, pod co). J. pod střechu.
Jde mu vše pod ruku (daří se). V. Nejde
mu to pod vousy. Rk. Nejde mu to pod
tipek. Jg. J. pod meč. L. To mu nejde pod
nos. Vidí, že by mu pod zisk nešlo. Mudr.
Voda mi šla nad kolena. Ml. Jdúce nad ty
lidi (lítajíce). Kat. 2886. — kudy (skrze
co). J. skrz les. Us. Všecko jde skrze jeho
ruce. Jg. Syrovatečnosť skrze močové tru-
bice jde k ledvinám. Kom. Vz Jíti po čem.
(Chč. ) — instrument. (čím, jak, jako,
kdy, kudy, proč atd. ). Týmž pořádkem
jako prve šel, sich desselben Rechtsmittels
bedienen. Žer. Záp. I. 25. Žádný také nemá
v jednom sůdě dvojím právem jíti, eine Streit-
sache bei zwei Gerichten anhängig machen.
Tov. 53. J. loukou, lesem, nepravou cestou
(blouditi), prosbou, kolem jíti. Jg. Nic ne-
jde slepým štěstím. Kom. Epikurejští praví,
že vše štěstím a náhodou jde. Br. Jíti pravdou
a Bohem, podlostí. Jg. Vše jde řízením bo-
žím. Kom. Jdi svou cestou (po svých). D.
Cestou svého těla jíti (umříti). Jg. Chodila
k nám malou dcerkou (jako dcerka, když
byla ještě mladá). Mtc. V. 64. Kdyby šla
(svatba) nynějším během rufianským. Chč.
451. Bosýma nohama choditi. Har. Bez po-
kání valem do pekla jíti. Chč. 637. Dvě stě
junoš jdiechu spolu jako stlúpem. Výb. I.
1075. Choditi Řehořem. Us. Jíti rakem zpátky.
Jg. Nech vše jíti svým chodem. C. Mnozí
mdlobu (instr. příčiny) sotně jdúce. Alx.
1140. Sel on v té věci příkladem mým. Žer.
Záp. II. 169. J. svou cestou. Pass. 566. Le-
sem šel a stromů neviděl. Č. J. horami. Sš.
Slunce, měsíc boží mocí jdú na nebi dnem
i nocí. Kat. 28. Jdú kravičky z pastvy dě-
dinu. Sš. Pís. 724. Hlava mi (se mnou) jde
kolem. Šm. Mlýn tou vodou jde. Vys. J.
klusem. D. Já jdu svou cestou (živ jsem
svým obyčejem). Jg. J. vodou. Obchodem
vůkol j. Toms. Mlýn jde proudem (žene se).
Har. J. jistou měrou. Kde srdce šlo strachy
různo. Koc. To jde jeho původem. Br. Právo
duchovnie, v němž způsob právy duchovními
pod mocí arcibiskupovů jde. O. z D. Leč
by šlo úkladem takým, že by se kromě desk
strany smluvily (mit List vorgehen). O. z D.
J. žebrotou; drmolem (krátké kroky dělati),