964

Magdalenitky, Magdalenky, pl., f., jep-
tišky. Vz Tk. II. 126.

Magdeburk, a, m., mě. v Německu, také
Děvín, Magdeburk. Vz S. N. — Magdeburské
polokoule, vz KP. II. 83.

Magický, magičný, kouzelný, čarodějný,
tajemný, magisch. M. lucerna, umění. Jg. Vz
Magie.

Magie, e, f., z řec., čarodějství, kouzel-
nictví. Rk. Vz S. N.

Magister, stra, m., lat., mistr, učitel. Dříve
nejvyšší stupeň řádu filosofického, kdež
doktoratu nebylo. Jg. Vz S. N., Mistr.

Magisterium bismuthi, běloba španělská,
Spanischweiss. Šfk. 292.

Magistrat, u, m., z lat., úřad, zvláště
správní úřad obcí městských, jemuž přiká-
zána také působnosť od státu na ně přene-
sená. S. N.

Magnat, a, m., z lat., velmož, bohatý
šlechtic, velkostatkář v Polsku a Uhersku. Rk.

Magnesi-a, e, f., krajina thessalská. —
M., mě. v Lydii. — M., vz Magnesie.

Magnesie, e, f., hořká hlinka. Rk. M.
bílá (magnesia alba či carboniea, uhličitan
hořečnatý), pálená (m. usta), Nz., bromovaná.
Kh. Hydrat, soli magnesie. Nz. Magnesia-
hydrat, -salze. Vz Šfk. 197., 199.

Magnesit, u, m. = uhličitan hořečnatý,
kohlensaure Bittererde, jako mineral. Šfk.
198., S. N.

Magnesi-um, a, n., magnium, hořčík, kov.
Vz Šfk. 195.

Magnet, magnes, u, m., z řec. náyvtjc

(A/i'/oi, ' /layvi'jtrjc, /uctyvijtic, ficiyvijoioc, jenž

dříve M&ot; ^cHyay. kiía slul). Dralo. Presl.
Magnetstein. Magnet železo táhne. Byl. M.
samorodný, strojený; magnet ozbrojiti; ozbro-
jení magnetu. Nz. M. přirozený n. samorodý,
strojený, ocelový, železný. M. Jaminův, přímý,
složený ze 2—4 atd. magnetů. Ck. M. podko-
vový. KP. II. 188. Pol magnetu (severní,
jižní); poly magnetu stejnojmenné (nepřátel-
ské), nestejnojmenné (přátelské). Tys jako m.
(bravý). Vz S. N., KP. II. 187. a násl.

Magnetický, přitahující, magnetismus
v sobě držící, k němu se vztahující, magne-
tisch. L. kámen, střelka, Jg., jehla (dralka),
osa, pol, poledník, rovník, sklon, úchylka,
batterie, sklad, váhy (Coulombovy), spaní,
léčení, polarnosť. Vz S. N. M. bouřka, dekli-
nace, inklinace, stanoviště, theorie, křivky.
KP. II. 190. a násl.

Magnetičnosť, i, f., magnetická vlastnosť.
Jg. M. zemská. Vz KP. II. 190.

Magnetina, y, f. Magnetismus. Rk.

Magnetism-us, u, m., moc magnetická.
Zvířecí m. Plk. Magnetina. M. zemský, zvířecí
či animalní. S. N. M. rotační. Vz KP. II. 236.

Magnetka, y, f., Deklinationsnadel. M.
sklonná, Inklinationsnadel. Ck.

Magnetní = Magnetový.

Magnetoelektrický stroj rotační. Vz KP.
II. 235.

Magnetoelektričnosť, i, f. Vz KP. II. 235.

Magnetoměr, u, m., Magnetometer. M.
Coulombův, Gausův, Webrův. Ck. Vz S. N.,
KP. II. 191.

Maguetosoubudný stroj, Magneto-Induk-
tionsapparat. Ck.

Magnetování, n. M. tahem. Vz KP. II.
187. M. elektrickým proudem. Vz KP. 234.

Magnetovati, co: železo, magnetisiren. L.

Magnetovec, vce, m., Magneteisenstein,
Magnetit, ruda magnetová. Šfk. 238., Bř. 52.
93. M. osmistěnný, sopečný, zemovitý a hořčí-
kový. S. N.

Magnetový, Magnet-. M. jehla (v kompase),
kámen, L., D., ruda, vz Magnetovec.

Magnificence, e, f. (-cí), z lat., vznešenosť,
velebnosť, velikoleposť, Magnificenz, Hoheit,
Herrlichkeit; titul nejvyššího správce škol
vysokých (rektorův). Vz Titul. Rk., Šr.

Magnifi-cus, ka, m., veleslavný; rector
magnificus, titul universitního rektora.

Magnifique (fr., maňifik), z lat., velkolepý,
herrlich, prächtig, grossartig. Rk.

Magnoliaceae, šacholanovité rostliny. S. N.

Magot, a, m. M. bezocasý, inuus silvanus.
Frč. 399.

Magové, členové kněžského stavu Peršanův
a Medův; později kočující astrologové, hadači,
kejklíři. Vz S. N.

Magronky, nek, pl., f., z vlas. macca-
rone = nudle. Vz Makar. M. dlouhé, hvězdo-
vité, písmenkové. Kh.

Magyarové = Maďaři.

Mah, u, m. To mne mahem béře = to
mne mocně zachvacuje. Ta nemoc ho mahem
sebere. Us. Dch.

Mahagoni, mahagonové dřevo, dřevo tvrdé,
hnědočervené z jižní Ameriky. Rk.

Mahagonový strom, Swietenia Mahagoni,
Mahagonibaum. Kk. 231.

Mahaleb, u, m. Mahalebkirsche. Kk. 231.

-máhati, ve složených: na-, vymáhati atd.

Maholnosť, i, f., nechuť, nechutenství,
omrzelosť, Unlust, Unwillen, Missfallen, Miss-
behagen, Eckel, fastidium. M. v podnikání
svízelů života. Sš. Hc 177. — M., rozmaz-
lenosť, změkčilosť. MP. 143.

Maholný, -len, -lna, -lno = nechutný,
nelibý, nemilý, nepříjemný, odporný, wider-
wärtig. M-len jest učitel, jenž s plným žaludkem
o postě řečňuje. Sš. Zj. 376. Vz Maholnosť.

Mahomedán, a, m., pl. Mahomedáni. Vz
S. N. Ein Mahomedaner. Mahomedovec, vce,
m. Pch. — Mahomeďan, a, m., pl. -ďané.

Mahomet (-d, ), a, m., původce víry maho-
metské. — Mahomedský. M. zákon, víra, pověra.

Mach, a, Mašek, ška, m. = Matěj. Jg.
Ale tomu odporuje Brandl v Gl. 139. asi
takto píše: nepřihlížejíce k tomu, že Mathias
vždy jménem Matěj (a Matiáš, Bž. ) se pře-
kládá, jde z knih půhonů, že Mach Martina
znamená: Martin jinak Mach, Martina jinak
Macha. Půh. 1581. Macha míti (opici, podna-
pilým býti), chytiti. Vz Opilství. D., Č. —
Tlachy machy = tlampy žvampy, tlachanice.
Schwätzerei. Lom., Ros.

Mách, u, m., máchnutí, šerm, der Schwung,
Streich, Hieb. M. v poloze hřbetní, malí-
kové. Tš. Jedním máchem někoho rozpo- liti. L.

Mácha, y, m. = Mach, Matěj, Prk., Martin.
Vz Mach.

Machací, Schwung-. M. páka. Techn.

Machač, e, macháček, čka, m., der Schwen-
ker, Beweger. Jg.