980

Marnivý, nešetrný, marnotratný; ješitný,
eitel. Nt., Dch.

Marnochlubitel, marnochlubce, e, m.,
marnochlubný, eitler Prahler. Jg.

Marnochlubitelka, y, -telkyně, mar-
nochlubnice, e, f., eitle Prahlerin. Jg.

Marnochlubník, a, m. marnochlubitel.
D.

Marnochlubnosť, i, f., Prahlerei. D.

Marnochlubný, prahlerisch. Jel.

Marnochvalství, n. Eitelkeit.

Marnolibý, eitellieb. Smrž.

Marnomluvec, vce, m., žváč, darmotlach,
unnützer Schwätzer. Reš.

Marnomluvení, n., unnützes Reden,
Schwätzen. Jg.

Marnomluvnosť, i, f., štěbetnosť, žvavosť,
Sehwatzhaftigkeit. V.

Marnomluvný, žvavý, štěbetný, schwatz-
haft, plauderhaft. V., Br.

Marnomyslný, eitel. Rk.

Marnopliskač, e, m., marnomluvec. Jg.

Marnořečnosť, i, f. Schwatzhaftigkeit.
Berl. král. 99.

Marnosť, i, f., prázdnosť Leere. M. ža-
ludka. Nüchternheit. Krab. — M., daremnosť,
ničemnosť, Eitelkeit, Vergeblichkeit, Nichtig-
keit, leeres Wesen. V m-sti stráviti. Ojíř. Ani
jeden z nich nezůstal, neb m-sti zhynuli dnové
jejich. V. — M., náklonnosť k marným věcem,
zakládání si na věcech malicherných (MP. 137),
Eitelkeit. M-stí jatu býti. Kram. M. v šatstvu.
Us. M. a bláznovství, jako šídlo v pytli za-
tajiti se nemůže. D. M-sti světa ho svedly.
Ml. Z pýchy a m-sti něco dělati. Ml. Co
sporosť sežene, to m. rozžene. Vz Šetrnost',
Marnotratnost Lb. — M. = věc marná, eitle
Sache, Eitelkeit. M. jest všeliký člověk. Br.
Vz S. N.

Marnota, y, m. = marnosť. — M., malič-
kosť, Kleinigkeit, Na Slov. Koll.

Marnotlach, a, m., darmotlach, Schwätzer.
Kom.

Marnotrata, y, f., dle Despota marno-
tratník.

Marnotrátce, e, f. = marnotratník. V.

Marnotratenství, n. = marnotratnosť. D.

Marnotratiti, il, cen. co: peníze, ver-
schwenden, durchbringen.

Marnotratnice, e, f. Verschwenderin. D.

Marnotratník, a, m., mrhač, Verschwender,
Vergeuder, Verprasser. D. Soudem někoho
za marnotratníka vyhlásiti. J. tr. M. jest
žebrák budoucí. Km.

Marnotratnosť, i, f. V. Bezúčelné statkův
užívání a plýtvání jimi, Verschwendung. MP.
157. M. rozeschlá nádoba. Pk. M. protiva
lakomství. Hš. Chudoba m-sti nejbližší dě-
dička. Km. Vz Marnosť, Šetrnosť, S. N.

Marnotratný, verschwenderisch. M. syn.
D. Skupec našel marnotratného. D. M. otčiznu
mrhá. Kom. Hráč a m. žráč bývá statku svého
dráč. D. M-tnému ani bane (báně) nevystačia.
Mt. S. Vz stran přísloví: Báně, Bohatnouti,
Bych, Domýlati, Drbati se, Dým, Groš, Ho-
spodář, Hospodařiti, Hruška, Huš, Chvoštiště,
Komín, Koníček, Kraví, Křídlo, Kvas, Lasko-
miny, Martin, Medvěd, Mez, Mrhač, Nic,
Nouzov, Osel, Peníze, Peří, Pličky, Projísti,
Psota, Pytel, Radosť, Řemen, Rovný, Statek,

Svíčka, Svině, Šetřiti, Trošt, Voda, Vomizín,
Vrabec, Vyhasnouti, Vypřáhnouti, Zelí, Že-
niti se.

Marnožalosť, i, f., fruchtloses Leid. Krok.

Marnůstka, y, f., Eitelkeit, nichtiges Ding.
Nej.

Marný, od mařiti. Vz Mz. 58. M., bez
užitku, daremný, ničemný, neplatný, eitel,
vergeblich, fruchtlos, nutzlos. V. M. práce,
věc, útraty, řeči, V., usilování nepřátel. Br.
Na věci marné vynaložiti. Byloliby upomí-
nání dlužníka marno (byl-li dlužník bez účinku
upomínán). Domluva nebyla, nezůstala marna
(marnou). Dch. Dosud všechna vyšetřování
o osobě Theofila, na marno splynula, zer-
flossen in Nichts. Sš. L. 4. Aby tak drahá
věc na marno nezůstala. Hugo M. voda =
která jde přes jez. Us. — M., bez pravdy,
bez důvodu, eitel. M. žváč, rozprávka, V.,
chlouba, závěrek. D. Marnou řeč mluviti;
marnou nadějí se kojiti. V. — M. = bez
ceny, nicht viel werth, schlecht, gering, eitel.
Jg. Mládenectví marnými věcmi stráveno
bývá. Kom. — M. = nestálý, vergänglich,
eitel. V. M. sláva. Har., Jel. — M. = k mar-
ným, k neužitečným věcem nakloněný, eitel.
M. utrátce dědictví. V. Pyšný a marný v šatstvu.
Har. Ejhle člověk marný! Kom. — M. =
neduživý. Od podzimku jest marný, unpäss-
lich, siech. Sych. M. člověk slabého těla.
Us. na Mor. Brt. — Stran přísloví vz: Bečka,
Brada, Cihla, Cikán, Dým, Hora, Hrách, Hřbet,
Kapr, Klíč, Kostel, Kozel, Kouř, Kouření,
Kůň, Lahoda, Lakomec, Led, Lenoch, Les,
Malicherný, Moře, Mrcha, Mrtvý, Olej, Opilý,
Osel, Peklo, Písek, Pisk, Podešev, Potok,
Plavati, Prázdný, Prositi, Punčocha, Rak,
Ryba, Sekera, Sláma. Stín, Studeň, Světlo,
Svině, Svrběti, Šíti, Tábor, Tlačiti, Tlouci,
Voda, Zajíc.

Mar-o, ona, m., jm. římské.

Marobodu-us, a, m., Marobod, král svev-
ský, odporník Ariminiův, utekl se k Římanům
a zemřel v Ravenně. Vj.

Marode (maród), fr., unavený, nemocný.
Maroda, y, m., z fr. marodeur (marodér),
neduživec, mrzák, churavý vojín.

Maroditi, il, ění, churavěti, ein Marodeur
sein. Us.

Marokko, a, n., říše v severozáp. Africe.
Vz S. N.

Marolist, u. m., tanacetum balsamita,
máta řecká, Frauenblatt. Na Slov.

Marony, pl., m., it., vlaské, jedlé ka-
štany. Rk., Kk. 141.

Maroš, e, m., Marisus, ře. v Sedmihradsku
a Uhřích. Vz S. N.

Marotte, fr., bláznovství. Rk.

Maroušek, ška, m. Marie. Us.

Marquis, a, m., vz Markýz.

Mar-s, ta, m., římský bůh války. U Řekův
"A^rjc, Ares.

Marseillaise (marseljés), fr., marselésa,
francouzská národní válečná píseň z r. 1791.

Marseille, fr. (Marselj), Massilie n. Mar-
silie, e, f., mě. Francie. Vz -ia.

Marsgebirge, Chříby, Chříběcí, Ždánské
hory na Mor.

Marschendorf, Neu-. Maršová nová na
Mor.