987

II. 14. — M. = pokladnice, základní fond,
jistina k jistému účelu věnovaná, Stammfond.
Obzvláště tak vešlo v obyčej jmenovati u Slo-
vanů fondy založené ku podporování lite-
rární činnosti. M. srbská, česká (musejní), il-
lirská, lužicko-srbská, halicko-ruská, morav-
ská, dalmatinská, slovenská, slovinská, S.
N., náboženská, lidu, hospodářská (vydávají
svým členům laciné knihy).

Maticový, matičný, Mutter-, Stamm-,
Haupt-.

Matičin = matčin, Mutter-.

Matička, y, f., Mütterlein. Do matičky
boží se má všecko zaseti a zasaditi. Kda.
Vz Matka,

Matina, y, f., matinka, altes Mütterchen.
Plk.

Matiti se, il, ění, po matce se dařiti, der
Mutter nacharten. Pomatila se. Us.

Matiucha, y, m., šmaťhala, kdo v těžké
věci těžko pokračuje. Na Mor. Lpř.

Matizna, y, f., ostericum. M. luční, o.
pratense. FB. 93.

Matka, y, f., gt. pl. matek, matička, ma-
tinka, máti, matera, maminka, maměnka,
mamka, mamička, maminečka, maminčička,
maménka, mamínka, die Mutter. Vz Máma.
M., rodička. Matkou býti (poroditi), D., se
státi. Otec plodí, matka rodí. Kom. Snadněji
jedna m. deset synův uživí, než deset synů
jednu matku. M. jest m. (macecha jí nepo-
dobna). Co m., to m. Jest matkou šesti dětí.
Us. Jakáž m., tatáž dcera její. Br. Jaká m.,
taká Katka. Mt. S. V hříších počala mne
m. má. Žal. Cti otce svého i matku svou.
Bib. Děti z jedné matky (vlastní bratří a
sestry). Stará matka (bába). V. M. ženy
(tchyně); m. muže (svekra, svekruše). Život
matky. Podíl po matce. D. Umřel hned
v matce. Br. Dcera ne mnoho lepší bývá
než matka. Mus. Neušel matky (je matce po-
doben). Č. Jeho m. a má m. jsou sobě dvě
vlastní ženy (daleké příbuzenství). Č., Lb.
Vz Příbuzný. Jeho m. a má m. na jedné
vodě prádlo praly. Vz Přítel, Strýc, Pes. Č.
Měl matku dobrého roku. Vz Nemanželský.
Č. Ač dítko křivo, přece matce milo. Pk.
1 cikáně své matce vzácné (milé). Č. Dítě
špiní a dere, matka šije a pere. Matčiny
rány nebolejí. (Cf. Matčiny ruce i když bijí,
měkky. Č. ) Matka bije-li dítě, nebolí ho
to. Kda. Vezmi matku s dcerou, hlavičku
ti sperou. Č. Nepojímej matky s dcerou, ať
hlavy nesperou. Mus. Neber sobě m-u s dcerou,
sic ti obě hlavu sderou. Ještě ženská m. ne-
umřela (ještě je čas. Vz Čas. ) č. M. boží.
Mezi matkami božími (mezi svátky p. Marie).
Čern. Vz Rb. str. 268.; Rodiče, Děti, Ma-
teřský. — M., obstarožná žena, Mutter, Mütter-
chen. Matko, co nesete na prodej ? Jg. —
M., ženská matku zastupující neb jinak váž-
nosti hodná. M. velebná (abatyše), lidu, pod-
daných, země, duchovní (kmotra), čelední
(hospodyně). Jg. Matku jste na mně měli,
ne paní (germanis. m.: matkou jsem vám
byla, Brt. ). V. — M., samice, plemenice, zvíře
k plemeni chované, Mutter. Jehňata připou-
štěti k matkám (aby ssála). Třeba m. koza
byla. přece je matka. M. včelní n. včel (krá-
lovna). Jg. — M., což jinému původem nebo

příčinou jest, Mutter. Česká země, matka
chleba. Země matka všeho. Opilství jest matka
mnohých nešlechetností. V. — M. perlová,
Perlenmutter; v dřevě (jádro), der Kern des
Holzes; v rostlinství ústroji samičí, mačistě,
der Keim; m. = mateční kostel, die Mutter-
kirche. Jg. — M., dutina, pouzdro něco za-
vírající, v sebe beroucí. M. n. matice u šroubu
n. hnízdo šroubu (Šp., dutá čásť, v níž se
druhá točí), die Schraubenmutter. Jg. —M.
ženská n. dětinná, život ženský, materník,
die Gebärmutter. Balšam pro matku. D. Po-
hnutí, zdvižení, povzdvižení, zbouření m-ky.
D. Popadá ji matka a není jí čím pomoci.
Sych. Kosatec na lůno přikládaný zatvrze-
nou n. zacpanou matku obměkčuje a otvírá.
Byl. Vz S. N. — M., ssedlina, kal některých
tekutin, zvl. vína a octa. Der Bodensatz, die
Mutter, das Lager. M. vinná, pivná, octová.
Víno ještě na matce ležící. Plk. — M., matě,
mázdřičky n. blanky mozek okrývající. —
M.. Matky boží ryba, platejs, passer, Scholler.
V. — M. v bot., matky boží máta máta
řecká; matky boží len (mezní čistec, květel,
žabinec), Lein-, Harnkraut; matky boží bod-
lák, chamaeleon; slzy matky boží. D., Reš.,
Jád. — Vz S. N.

Matkobijce, e, matkovrah, a, m. Mutter-
mörder. Rk.

Matkový, matečný, Mutter-, M. sud. Tech.

Matlač, e, m. = matlák. Kom.

Matlafousek, ska, m., Dej mi kousek!'

— žadoní dítě., Matlafousek^! odpoví mu
druhé. Us. Mý.

Matlák, a, m. Verwirrer, - schlechter Schrei-
ber, m. Plk.

Matlan, a, matlánek, nka, m. Der Sudler.
Us. Petrov. Dch.

Matlanice, e, f., matlání, das Wirren,
Gewirre. Us.

Matlanina, y, f., matenina, míchanina, smě-
sice, Gewirr, Gepantsche, n. M-y pohanské,
židovské. Kom.

Matlati, matlávati = mačkati, másti, motr-
chati, verwirren, pantschen. — co: šaty. Jg.
M. co = nerozumně mluviti, caplati, Us. Ji-
lem.; špiniti. U Přer. Kd. — co kdy jak.
Rozličné věci v hromadu m. v řeči. L. —
nač: na papír = zle psáti. Plk.

Matlavý, wirrend, pantschend.

Matli., Capli matli, ' pořekadlo jako jinde
, kydy bryndy'.

Matlivý = matlavý. Kram.

Matloch, u, m., matlocha, y, f., Gepant-
sche, n., schlechte Speise. Us.

Matmo, hmatmo, tastend. On tam trefí po
matmo. Us.

Matně, špatně, chatrně, schlecht. V.

Matnosť, i, f., špatnosť, Schlechtheit, Ge-
meinheit. Jg.

Matnouti, tnul a tl, utí = másti, mačkati,
tlačiti. Us. Jilem.

Matný; maten, tna, tno = co se mate,
wirrig. M. cesta, St. skl. — M., co se na-
mate, ledajaký, špatný, chatrný, obyčejný,
sprostý, schlecht, gering, gemein, nicht son-
derlich. Výb. I. Z matného rodu pošlý. V.

— M. muž, D., kníže, rytíř, přítel, St. skl.,
veslař, věc, Zlob., dar, Ctib., skutek, V.,
zámek, Kon., historie, Lom., směsice, wirres