1029

na slunci: výsluní, výsluniště, Sp.; Desetinné
(Decimalstelle). Každá věc své m. míti má.
Z m-a odstaviti, odložiti. V. Od m-a ležeti.
V. Od m-a něco nechati = neuložiti. Jg. Jdi
na své m. ! na místa ! M. nějaké (v knize) vy-
kládati. Br. Na některé m., na některém místě,
až k jistému místu, na žádném místě, na jiném
m. V. M. proměniti, změniti, na jiné m. pře-
nésti, přestaviti; z m-sta se hnouti, z jednoho
m-a na druhé přecházeti, Běhati. V. Když by
jemu miesta (einen Sitz) dal. Dal. 49. Z téhož
místa, von ebendaselbst; nabyti místa, Platz
greifen; zachovatel místa, Platzhalter; jde
to zdlouha s místa (ku předu), es geht lang-
sam von Statten; Býti na svém místě; Věc
je na svém místě. Dch. Zde jest mé m. D.
Z m-a povstati. V. Z místa na m., na pra-
vém m-ě. Us. Dnes tomu miestu Šárka dějú.
Dal. 26. Přišel k m-u určenému. Háj. Loket
stojí na m-ě dva zlaté (kde se zboží dělá). Jg.
Zůstal na místě (zemřel v boji, v pranici).
M. obdržeti (vítězem býti). M. nějaké držeti.
Št. M., kde se má úmluva plniti, der Erfül-
lungsort. Pr. Místo a hlas míti (ve sněmě).
Jednací řád čes. sněmu §. 9., J. tr. M. ob-
chodu, závodu; m. plnění. Pr. Nemohu z místa.
D. Ten místa nezahřeje (nikde dlouho nezů-
stane). L. Vz Nestálý. Č. Z m-a odstoupiti.
V. S m-a sehnati. V. Kdybyste byli na místě
mém. Br. Postav se na mé m. D. Na tom
místě stával hrad. Us. Místa nemíti. Th. Plat
za m. J. tr. M. někomu k něčemu (k sta-
vení) vykázati. Er. Vemte, přijměte místo,
Platz nehmen, german., šp. m.: posaďte se,
sedněte si, račte si sednouti, se posaditi. —
M. čeho, na místě = pro, za. Vz Mkl. S. 546.
Für, anstatt, an Jemandes Statt. Nesoudíte
na místě člověka, ale na místě Hospodina.
Br. Pusťme od toho, byť vše po naší vóli
bylo, a miesto štíta trpělivosť mějme. Št. A
kraloval syn jeho místo něho. Br. Ven z oken
místo dveří skákali. Háj. Literní umění jest
obecným lidem místo stříbra. V. V to na
místě královském se uvázali. Čr. A tu aby
soudil lid na míste knížete svého. Háj. Místo
strážného mu jsem. Kom. Místo příkladu. V.
Ježovi ostnové jsou místo srsti. Kom. Místo
otce. D. Ottu sebe-miesto do Uher poslal.
Dal. 161. Hospodář na jeho místě to činiti
má. Václ. III. (, Na místě čeho', můžeme klásti:
, místo čeho'). Na něčí místo nastoupiti. Jg. Na
místo jeho volili jiného. Br., Háj. Na místo
jednoho narodí se jich kolik. Jg. Místo pože-
hnání Božího potkali se se zlořečením. Br. —
Místo do Jerusalema obrátil se jinam. Lépe
se starými: Místo toho, maje jíti do J-ma,
obrátil se jinam. Nebo: Místo (na místě) Je-
rusalema obrátil se jinam. Místo jedním roz-
ličnými jazyky mluvili, lépe: Místo (na místě)
jednoho mluvili rozličnými jazyky. Jg. Místo
toho, majíc mne milovati, utrhali jsú mi. Ben.
Žal. Na místě svém ustanoviti jiného. Řd.
Někoho na svém místě poslati. Er.; J. tr.
Na něčím místě něco učiniti. Nz. Na mém
místě vydal se Bratr na cestu. Ml. — Na
svém a na místě svých bratří; Na místě ne-
přítomných. J. tr. — Místem, místy = onde
i onde, ortweise, hie und da. Místem studénka
jest. Har. II. 170. Místem olivové štěpy stojí.
Pref. 353. Miesty draho veliké Bylo. Let. 201.

Vojskům jeho místy veliké řeky dostatku
vody k nápoji dáti nemohly. V. Místy je
osení řídké. Ml. Usadili se rozdílně, místy
po stu a místy po padesáti. Br. Vz Brt. In-
strumental 86. — Svým místem. Svým mí-
stem jsem o tom mluvil. Jel. Což obé (stav
svobodný i manželský) ve svém místě je
dobré. Br. Svým místem bude o tom pově-
díno. Let. 7. Cf. Čas (svým časem). — Na
místě, s místa = hned, náhle, co z patra, so-
gleich, plötzlich, auf der Stelle. Jg. Ti hned
z místa v zemské vlasti zůstali. Kom. Na samém
místě, an Ort und Stelle. Dch. — Na místo =
cele, docela, hned naprosto, ganz und gar,
gar, vollends, gänzlich. Kom., Jg. Librář na
místo spravená. V. Jeho poctivosť je na
místě (celá, unangetastet). Koll. Jahodky (vl-
čího lýka) bývají, když na místo dozrají,
černé. Byl. Panna na místo = dospělá. Na
Slov. — Práci atd. k místu přivésti, dovésti;
k místu a konci dovésti něco. V., Bart., Hl.
Na místě něco postaviti. D., V. Aby to mezi
stranami vyhledal a na místě postavil. Pr.
Aby ta věc slušný konec a místo vzala. Boč.
To má své místo. Us. Pře jest rozsudkem
spravedlivým na místě postavena. Pr. K místu
přijíti (ku konci). D. Věc naše nyní k místu
přijíti má. Š. a Ž. Skutečný příběh na místo
postaviti, k místu přivésti, den Thatbestand
herstellen. J. tr. Nic s císařem na místě ne-
postavivše domů se navrátili. V. Vzíti m. a
konec, zur endlichen Erledigung kommen.
Zř. F. I. Rekurs místa nemá; rekursu místa
se nedává, se dáti nemůže. J. tr. O všecky
věci chce se nám konec a místo učiniti. Mus.
— M. = ves, město, obydlí, Ort, m., Stätte, Ort-
schaft, f. M. pevné, hrazené, branné, ohrazené,
zavřené. V. Vzdálenosť míst. Kram. Vyčítá
tu těch měst a míst. Br. Jiné m. k obydlí
si obrati. V. Žádného jistého místa neměti
(běhounem býti), na žádném místě nezůstá-
vati, nemíti místa jistého (o tuláku). V. Ože-
niti se na m. (na grunt). Na Mor. Soused
z místa = z obce, ze vsi atd. Us. Mřk. Došel če-
lem místa. D. — M. prostor, prázdnosť, Raum,
Platz, m. V. Netřeba ho daleko buď místem nebo
časem hledati. Jel. M. prázdné. V. M. obdržeti,
dostati; místa nemíti. D. — Místo dáti něčemu
= uvěřiti, stvrditi, Raum geben, einräumen,
etwas stattrinden lassen. V., Štr. Boleslav
těm řečem u sebe místo dav. Háj. Místa ně-
čemu nedávati. V., Br., Bart. I. 36. Místo
dáti slovu božímu. Chč. 452. Ačkoli někteří
hrubě tomu na odpor se postavili a místa
dáti nechtěli. Žer. Prosbě, žádosti místa ne-
dati. V., D. Pravdě místa dáti nechtí. Kram.
V tom já vám nikterak místa nedávám, že...
V. — M. míti, Raum, Platz finden, Statt
haben. D. To ma své m. J. tr Zmocnění to
dotud svou moc a m. má. Žer. To nemá
místa. Rada jeho místa neměla (slyšena ne-
byla). V. — M. s ponětím pořádku, Platz
der Ordnung nach. Aby mu (u soudu) místo
vedlé let ukázáno bylo. Z. Fr. I. První, přední
m. míti, obdržeti, držeti; na vrchním místě
býti; na prvním místě někoho postaviti;
předního m-a někomu půjčiti. V. Sluší tobě
místo dáti před chudobou. Jg. Tento jeho
spisek neposlední místo drží. Sych. — M. =
úřad, služba, Stelle, Amt, Funktion, Dienst,