Předchozí (8)  Strana:9  Další (10) |
|
|||
9
|
|||
|
|||
ně, a ony (any) byly v zahradě. Jan přišel
do hvozda a my snídali. Svěd. A spojuje se s jinými částicemi: a brž, a ne, a nebo, a jestli, a i, a protož, a tak,
a ačkoliv, a jakkoli, a sice, a však. Jg. — A na rakouských mincích znamená min-
covnu vídeňskou. Rk. — Od a až do ž = od počátku až do konce. Jg. — Pozn. Vz Pří- spěvky k historii čes. pravopisu a výslovnosti staročeské. Sebral a sestavil Dr. J. Gebauer. V Praze 1871. Spis musejní č. 117. Α a = ale ale, a však. Lekl by sě, ktož
by stavoval královy listy, když by zvěděl, že to vie král. Α a čim-tě večší pán Buoh nade vše krále. Št. Aachen, mě., Cáchy, V.; také: Ach, u.
m. Sjeli se do Achu. V. -ab-,áb. Přípona jmen podstatných: jestřáb,
koráb. Jg., D. — Chodím auf und ab (něm.), špatně m.: procházím se, přecházím. Šr. Abalda, y, f., ze špaň. apalto,, hlavni sklad
tabáku. Rk., Č. A-de, Tabaksniederlage. Aba-s, nta, m., král argivský. — Aban-
tovič = Perseus. Abbas, a, m., opat, der Abt.
Abbatyše, abbatiše, e, abatiška, y, f., opat-
kyne, Aebtissin, V., z lat. abbatissa, před- stavená ženského kláštera. Rk. — Vz S. N. — Abatišin, Abatiščin. Abbatišství, n., klášter s abbatiší; 2. dů-
stojnost' abbatiše, Pulk.; 3. statky takového kláštera; 4. obydlí abbatiše. Jg. Abder-a, y, f., dle „Žena", nebo: Abder-a,
gt. Abder, pl., n., dle „Slovo", mě. v Thracii. Abeceda, y, f., ustálený pořádek písmen.
Das Abc. A. latinská, řecká atd. Učiti se abecedě. V. Podlé abecedy něco pořádati; a-du obohatiti. Ani úst (huby, Lb.) abecedou neproplákl. V., Č. Vz Neučený, Hloupý. A. švadlen: latinská, gothická, francouzská atd. Us. — 2. Α., základní pravidla (vědy). V. Anfangsgründe. — 3. Α., slabikář. D. Abc- buch. — 4. Α., nedouk. Kom. Idiot. — Abecedář, e, m., kdo se abecedě učí, žá-
ček, Abcschüler; 2. neumělý člověk, Idiot, Kom.; 3. slabikář. Abcbuch. V. Abecedářka, y, f., žákyně, vz Abecedář, 1.
Abecedární pachole, žáček (abecedě se
učící). V. Abecední lístek, knížka, tabulka; litera,
V.; pořádek, sestavení slov. Abc — Abecedník, a, m. = abecedář, 1. D.
Abecedovati, abeceDě se učiti. Das Abc
lernen. Us. Abel, e, m. Br., Mkl. Lépe: Abel, a. Vz-el.
Aber, něm. Hledím a nic nevidím. Nehleď
na řeč, ale na věc. K ctnostem po naučeních jest cesta daleká, než po příkladech blízká a platná. Těžko se mnohým zalíbiti, všech- něm pak zhola nemožno.' Kostel neveliký, však veselý. — Mk. Abfallen. Listí, květ se stromu padá,
prší, sprchá. — Obrazně. Vom Jemanden a., od někoho odstoupiti, ustoupiti, odvrátiti se, někoho se strhnouti, zpronevěřiti se, proti- viti se komu (vz jednotlivá tato slova), Mk.; vz odpadnouti. Am Körper abfallen: tratiti tělo, (v těle) se přepadati, hubeněti, spadati se. Abhängen. To jest na dobré vůli tvého
bratra. Pass. To jest při vás, můžete udělati |
nebo neudělati. Svěd. V boji vše na štěstí
jest. Jel. — Mk. Vz Viseti, Záviseti. Abiáš, e, m., král judský. Br.
Ab initio, lat., od počátku.
Ab instantia (lat.) někoho propustiti z vy-
šetřování, t. j. za příčinou nedostatku dů- kazův. S. N. Ab intestato (lat.) zemříti = bez posled-
ního pořízení. — Dědic ab intestato, kdo ne- dědí z poslední vůle, nýbrž podlé zákona, když poslední vůle není. S. N. Abiturient, a, m., z lat., = odcházející.
O žácích odcházejících ze škol, zvláště z gy- mnasii na universitu, S. N., a z realek na techniku. Ablativ, u, m. A. zachoval se v latině.
Pádu toho užívalo se na otázku odkud a k vytknutí příčiny. Nad to se užívá ablativu v latině místo lokalův a instrumentalů vyhy- nulých. Zk. — Ve slovanštině již v nejdáv- nějších dobách zmizel a nahrazuje se pra- videlně genitivem. Gb., Zk. — Absolutní ablativ latinský vyjadřuje se v češtině: 1. vazbou s přechodníkem. Nepřátele poraziv zví- tězil. — 2. Příčestím. Chlub se přátely, kteří po ztraceném statku zůstanou. — 3. Podstat- nými jmény prostými nebo s předložkami: v, pod, u, při, po, s, na, za atd. Po smrti Trajanově Hadrianus panoval. — 4. Celými větami pobočnými. Podsekne-li se kořen, peň hyne. Kl. — Pozn. Absolutní a. vyjadřován býval hrubým latinismem v staré češtině a sice a) bud genitivem: Nemajících oněch (non ha- bentibus illis), odkud by zaplatili, odpusti oběma; b) buď dativem: Budú znamenie vad- núcim lidem pro strach; c) bud nominativem: Mnějíce tehdy lid i myslíce všichni v srdcích svých, otpovědě Jan. Jir., Strčes. mluv., str. 73. — Vz: O ablativě ve slovančině a litvan- čině. V Praze 1858. Abnob-a, y, f. U Římanův část' černého
lesa v Německu. Abnormní n. anormalní, z lat. abnormis
= nepravidelný, potvorný. S. N. Abo = nebo, oder. Na Slov.
Abonnement (fr. abonman), předplacení.
— Ab. suspendu = předpl. neplatí. — Ab. na noviny, na místa v divadlech, na koupele, na obědy atd. Abonnent, a,m ., předplatitel.
Abonnovati se na co u koho dle čeho
(dle oznámení) = předplatiti se, abonniren. Aboriginové, lat., autochtonové, nův, pl.,
m., z řec, praobyvatelé, pranárod. Abortívni, z lat., zvrhlý, zmetalý. Ab.
methoda, vz Methoda. Rk. Abortovati, z lat., plod potratiti, Rk.,
abortiren. Abort-ns, u, m., z lat., potraceni plodu. Rk.
Ab ovo, z lat., =- od vejce = od prvopo-
čátku. Abraham, a, m. Šel k Abrahamu (zemřel).
Už viděl Abrahama (už jest mu přes 50 let). Volati na Abrahama (1. dáviti se; 2. za mi- losť prositi). Č. — Abrahámek, mka, Abra- hámeček, čka, m. — Abrahamův, -ova, -ovo. A-vo pokolení, semeno (Abrahamovi potomci). Br. A. lůno = onen svět, život po smrti, nebe. V. — V botanice. A. strom, vrba .mořská, drmek. V., Byl. — |
||
|
|||
Předchozí (8)  Strana:9  Další (10) |