Předchozí (10)  Strana:11  Další (12) |
|
|||
11
|
|||
|
|||
odtucha (Bl.), útrapa (Pass.), výpověď (Výb.),.
sočba (Pass.), nedba (Kos.) m. vyhrazeni, ulevení, obleveni, odtušení, trápení, vypo- vězení, sočeni, nedbání, atd. Pišme dle Rusův rozluka m. rozloučení. Novější tvary jsou: cvičba, branba (i u starých), rozhoda, nápon (nápin, Us. v Plzeňsku, jako počinek od čtnu), násila, přitěha, kvělba (Holý), touha m. cvičení, bránení, rozhodnutí, napnutí, ná- silí, přitížení, kvílení, toužení. Orba m. vzdě- láváni půdy. Za jeho pobytu m. pobytí. Jednak slibováním (sliby), jednak hrozbami v ně působil. Upravováni poměrů (úprava); Naše voláni (hlasy). Km. Náprava, odřek, při- druha (přidružení), přínos, rozdvoj, sev (setí), schválka (schválení), úpusta (upuštění), úraz veličenstva, výprosa, vystřeh, uchvala (ap- probatio), zálom. Gl. — 2. Tvary -ná vedenými od partc. prft. pass. jako: dostal za vyučenou (vyučená); šel na čekanou (m. na čekání); to byla podívaná (m. podí- vání); žádati za propuštěnou: je na dovo- lené. Brt. — 3. Přechodníky. Při vyobrazení této krajiny potřebujeme (vyobrazujíce tuto krajinu). Jako činívali Turci při dobýváni měst (dobývajíce). Sbory postavily se po spojení na pravém břehu (spojivše se). Při spatření krále (spatřiv) řekl. Po nastoupeni trůnu řekl (nastoupiv na trůn, zased na sto- lec). Po nastoupení trůnu bude mluviti (na- stoupě na trůn, zasedna na stolec). Jsem hrd v pomyšlení (pomýšleje). Šli v zakuklení (zakukleni jsouce). Vyhlásil s doložením (do- kládaje, doloživ). V uvážení (uvažuje co; přihlížeje, hledě k něčemu n. pl.: uvažujíce). Slunce vycházením a zapadáním (vycházejíc a zapadajíc) den a noc činí. Nepřátelé blí- žením-se (blížíce se) město strachem naplnili. Ohledáváním města (ohledávaje město) ve- likou časť dne ztrávil atd. Vz. Zk. Ml. II., 140. atd. — 4. Infinitivy. Německé ,zu' překládáme obyčejně předložkami ,k, na'. Připravil se k provedeni rozkazův (provésti rozkazy n. aby r. provedl). To se nehodí k pití (Nehodí se piti ani na vaření). Užívání (užívati) skřipce bylo zakázáno. Tu je mýdlo k dostání (viz o tom ,Lze'). Právo vystavo- vání listin (vystavovati listiny). Dovoluje se zřízení míst úředních (zříditi místa ú.). Od- tažení bylo obtížné (Odtáhnouti bylo obtížno). Vyučovali nejprve čtení a psaní (čísti a psáti). Radí k vzdáni-se (vzdáti se). Chystali se k dobytí (dobyti) města. Učitelé dávali žá- kům knihy ku čtení (čísti). Dali to k pro- voláni (Cf. I dastě je lěchóm provolati. L. S. v. 80). Tu třeba rychlého poznání chyby (tu třeba chybu rychle poznati). Km. Vz Nalezení, Vidění, Spatření, Obávání, Vydr- žení. — 5. Supiny (u sloves pohybu). Za svým vzděláním chodíme do Prahy (cho- díme do Prahy se vzdělat). K ukojení roz- čileného vojska poslal kníže svého poboč- níka (ukojit, upokojit). — 6. Adjektivy. Po opětném uplynuti tého dne (po tém dni uplynuvším, uplynulém). Svazkem manželství pokoj zjednati (manželským). Nástroje k mu- čení (mučicí, mučební). Nástroj k měření úhlů (úhloměmý). Znamení vítězství (vítězné). Vypuknutí povstání činilo to nemožným (pro vypuklé povstání nebylo lze to učiniti). — |
Vz víc v Km. 180. 6. Celými větami s ,aby,
že (jak, kterak), aniž'. Dal jim ho k potre- stání (aby ho potrestali). Vybízeli vojsko k přestoupení (aby přestoupilo). Zabránil rozpadnuti-se politických stran (aby nebo že se nerozpadly). Vypravoval o rozpadání ar- mády (kterak se rozpadá). To visí na vy- chování dítka (na tom, jak dítko vychováno bylo). Docíleno dorozuměni-se bez otázáni- se německého spolku (docíleno shody, aniž otázán byl německý spolek). Při každém zafouknutí (kdykoliv se nafouklo). Km. — 7. Jinými obraty. Ve Francii bylo spojeno pronásledování čarodějnic s pronásledováním kacířův — (ve Francii čarodějnice s kacíři zároveň se pronásledovali, pronásledováni byli). Pokání činiti (káti se). Povstání uči- niti (vzbouřiti lid). Dal mu ubezpečení (ubez- pečil ho). Pokračoval ve vyptávání-se (vy- ptával se dále). Uzdravování bylo ponenáhlé (uzdravoval se ponenáhlu). Mohli je předejíti v obsazení města (mohli město jich dříve obsaditi). Učiněno bylo založení státu (stát založen byl). Km. — Vz ještě: Dělení, Hnání, Nařízení, Obsloužení, Panování, Podporování, Rozjímání, Slunce, Ustrnutí, Užíváni, Vězeni, Vyvinutí, Zaopatření, Zničení, Zrození. Abstrych, u, m., z něm. Abstrich, pěna
stříbrná, co se shání s kovu, trusky. V. Absurdní, z. lat. absurdus, nemotorný,
hloupý. — Ad absurdum něco dokazovati = ukazovati nesmyslnost' něčeho. Rk. Absyrt-us, a. m., bratr Medein.
Abšách, u, m., opovědění nebezpečenství
králi ve hře šachové. Dáti komu a., šach. L. Nehodné jest mi seděti v tom abšachu, bych měl na ně péči míti a oni na mne nic. Rkp. 1478. — Jg. Abundance, e, f., z lat. abundantia, nad-
bytek, hojnosť. Rk. Abusus, lat., nadužití, Rk., nadužívání.
Abweichen, něm. Má a,, špatně m. prů-
jem, běhavku. Šr. Aby = a by, dass, damit, auf Dass, ob,
um, wenn, wofern, wenn auch. Vz By. — Aby jest zastaralý tvar 3. osoby sg. praet. (Jg.), spojujeme jej s příčestím minulého času a chceme jím říci, že by se to, o čem mlu- víme, mělo státi nebo že si přejeme, aby se to stalo nebo se obáváme, aby se nestalo. Mk. — 1. Tvoří ve spojení s příčestím mi- nulého času, konditional a užívá se ho v tomto smyslu více než by: abych, aby (nyní: abys, špatně: aby jsi; ale abys jest vlastně ne- pravidelně řečeno; jako nemohu říci: abych jsem šel tam, tak bych také neměl říkati: abys (aby jsi) šel tam.), aby; duál (zastr.): abychva, abychvě; pl. (zastr. abychomy), abychom (abychme; nyní také: abysme; špatně: aby jsme), abyste (abyste zacho- valo se až do 2. polovice 16. století, Šb.; patně: aby jste.), aby. — Pozn. Dej pozor, aby (abys, a pro jasnosť jest toto zde dobře, neb by to také mohlo znamenati: aby on neupadl) nepadl. Vz Konditional. — 2. Spo- juje věc čili předmět proměnu trpící s před- cházejícím slovesem bez vedlejšího potahu neb ponětí a sice a) po záporných časoslovech =- žeby, jestli; něm. dass, ob. Nevěřili, aby je Bůh na poušti chtěl a mohl uživiti. Br. |
||
|
|||
Předchozí (10)  Strana:11  Další (12) |