Předchozí (13)  Strana:14  Další (15) |
|
||||
14
|
Advokat — Aërostat.
|
|||
|
||||
čejně v své každý člověk méně rozumí
než v cizí; pročež užitečno jest s jinými se raditi, však ale s dobrými, věrnými, práv a soudův zemských Dobře svědomitými a v tom zkušenými. Dobrým obrancem nikdo nebývá, leč nejvýmluvnější; nebo tak jest těže brániti se než žalovati, jako jest snáze rány dělati než hojiti. Orátor buď vtipný, smyslný, srozumitelný, výmluvný a na každou věc s odpovědí zhotovený. Orátor Buď stálý a srdnatý a nic Bázlivý a choulo- stivý. Prokurátor Buď přede vším muž Dobrý a potom teprv výmluvný. Advokáti úřad svůj věrně vykonávajíce jsou jakoby stráž v městě, lidi skrze upřímné zastupování proti nenáležité moci obhajujíce a opatrujíce. Řečník má se prve právě vyptati na spra- vedlnosť, má-li ji ten, za něhož řečňovati má; pakli by jí neměl, nemá v při tu se uvazovati. Jest to věc naprosto hanebná zastávati to, o čemž kdo dobře ví, že jest nespravedlivé. Řečník nikoho proti sprave- dlnosti nezastávej v soudu. By i o hrdlo někomu běželo, Nezastávej ho lži v nespravedlivé při. Advokáta povinnosť jest, z studnice práva stranám, kdo jeho požívá, věrnou a rozumnou radou k pomoci přispěti. Řečníci, kteří úlisnými a obmyslnými řečmi soudy zdravé zatemňují, soudům více škodí a ne- bezpečnijsou, než-li ti, kdož je dary a penězi porušiti usilují. Řečník se stranou odpornou srozuměni nemívej a co spravedlivého jest, nezamlčuj. Řečník mluví-li někomu na stíž- nost", maje jej zastávati, tenť hned můžeš jej odvolati. O zdraví nás připravují doktoři a o stateček prokurátoři. Pro zlé užívání uměni a známosti práv poctivý stav advokátův nikoliv zavržen býti nemůže. Řečník varuj se všelikých řečí zbytečných, ovšem hanlivých a mstivých. Těžce hřeší soudce dada řečníkům řeči honiti. V dobré při netřeba se mnoho disputovati a tahati, protože v pravdě není žádného zmatku. Řečník prvního mluvícího vyslyšeti má do konce a jemu v řeč nevska- kovati, ani překážky činiti. Kteří by proku- rátorové upřímnému smluvení stran, aby průchodu míti nemohlo, cestu všelijak zastu- povali, k těm pokutami přísnými hledíno buď. Soudce nemá toho dopouštěti, aby řečníci pře za mnoho let na sobě zdržovali. Proku- rátorové lidských pří u práva odkladův zbytečných nebertež. Soudové na řečníky čekati povinni nejsou. Povinnosť dobrého prokurátora jest, aby věc sobě svěřenou vedle své nejvyšší možnosti všelijak zastával, ji uměle a s pochvalou vedl a k dobrému konci přivedl. Komu jest pře poručena, ten unič na zdržení ortele. Řečníci za práci svou od těch, jimž posluhují, spravedlivé mzdy žádati mohou. Pakli by který řečník některé pře neobdržel (= nevyhrál), tomu přece proto za práci jeho podle slušnosti učiněno Buď. — Všecky tyto věty z RB., str. 102. — 107. Běda obci, kde jest primátorem ,Takchcimí' .. prokurátory páni: ,Křivosuď, Právotáh a Darmotlach' atd. (Rb., str. 45.). Kde soudcové a řečníci pře lidské na dlouhé lokty odklá- dají atd., tam nemůže dobrý řád panovati (v. Rb., str. 53.). Kdo by z prokurátorův, z soudci atd. při soudu zemském nebo právě |
městském jiným jazykem nežli českým mluvil,
nemá slyšán, ani hlas jeho mezi jiné počítán býti. (v. Rb., st. 97.). Řečnici, kteří mezi lidmi různice tropí, práva a nálezy, divně je natahujíce, ruší, pře zedrané zastávají, proti spravedlnosti a zapovědí radí a tak obce i lidi chudé k záhubě a proměnám při- vozují , mezi šíbaly a falešníky a nic mezi přátely právní slušně poctěni býti mají (Rb., str. 251., č. 4143.). Který by orátor, obmý- šleje toliko zlepšení svého měšce a své kuchyně, pře nespravedlivé a zedrané k sobě přijímati směl, falešník a nepřítel práva jest. Rb., str. 252. Odevzdati při n. věci a-tovi. Nt. Α-ta si vzíti, míti. Řd. — A. = člověk o všem s lehkostí na kteroukoli stranu, pro věc i proti věci, mluvicí. To je pravý advokát. Advokátský. A. řád, stav, kancelář, ko-
mora, úřad. Advokaten- Advokatství, n. Někoho a. zbaviti. Řd.
Kdyby někdo a. se vzdal. A. dosíci, die Advokatur erlangen. Ae místo a v středním Slovensku, vz
A. — Jména latinská v -ae (v řeckém a«) ukončená sklánějí se dle „Žena". Syracus-ae, gt. Syrakus, -sám atd. — V -aeae (řecká -αιαή dle „Růže": Plataeae, gt. Plataeí (Plataej, Plątaj); v dat., lok. a instr. také dle „Ryba". Ae-a, e, f., ostrov aegaejský (Kirke).
Aeac-us, a m. — Aeakovič = Peleus.
Aeduové, uův (Haeduové), m., kmen
gallský. Aeet-es, a, m.; otec Médéin.
Aegaejské moře.
Aegaty, Aegat, pl., f., u Řím. souostrov
u Sicilie. Aeg-eus, ea, m. — Aegeovič = Theseus.
Aegin-a, y, f.; Aegiňan, a, m. — Aeginský.
Aegisth-us, a, m.; svůdce Klytaemnestřin.
Aegos flumen, gt. Aegos flumin-a, n.
= Kozí řeka, Galata, v thrackém Chersonesu. Také: Aigos potamoi, řec. αίγος ποταμοί, gt. Aigos potam; aigos se nemění (jest gt.) a potamoi sklání se dle „Dolany". Aegypt-us, a, m. Aegypt. — Aegypťan,
a, m., ne: Aegyptčen, vz -čan. — Aegyptský. Aemili-us, a, m.
Aene-as, a, novější: e (gt.; -ovi, -u, -o,
-ou), n. Aeneáš, e, m. — Aeneovič - Askanius. — Aeneadové — Trojové; Římané.— Aenejský. Aeneis, gt. Aeneidy, f., Vergiliova báseň
o Aeneovi. Aeol-us, a, m. — Aeolové n. Aeolští. —
Aeolský verš, když úměr daktilický od stopy dvouslabičné se počíná t. j. od trocheje aneb spondejo: ji _».»_-_ υυχ.υ. Vz Mk. Ml. 319 n. Zk. Ml. II. 197. — Aeoli-a, e, f. Aeoli-s, dy, f. Aequator, u, m., z lat., rovník (smy-
šlený kruh na zeměkouli, jenž ji dělí ve dvě polovice). Rk. Aequilibrista, y, m., dle ,Despota'; kdo
umí svým tělem udržovati rovnováhu. Rk. Aequinocti-um, a, n., lat., rovnodennosť.
Aeqti-ové, ův, m., v Italii.
Aerar, u, m., z kt, státní poklad, st.
pokladnice. — Aerarní = k státnímu jmění náležitý. Rk. Aëronautika, y, f., z řec, větroplavba.Rk.
Aërostat, u, ni., z řec, povětrní míč. Rk.
|
|||
|
||||
Předchozí (13)  Strana:14  Další (15) |