Advokat — Aërostat.

čejně v své každý člověk méně rozumí
než v cizí; pročež užitečno jest s jinými se
raditi, však ale s dobrými, věrnými, práv
a soudův zemských Dobře svědomitými a
v tom zkušenými. Dobrým obrancem nikdo
nebývá, leč nejvýmluvnější; nebo tak jest
těže brániti se než žalovati, jako jest snáze
rány dělati než hojiti. Orátor buď vtipný,
smyslný, srozumitelný, výmluvný a na každou
věc s odpovědí zhotovený. Orátor
Buď stálý a srdnatý a nic Bázlivý a choulo-
stivý. Prokurátor Buď přede vším muž Dobrý
a potom teprv výmluvný. Advokáti úřad
svůj věrně vykonávajíce jsou jakoby stráž
v městě, lidi skrze upřímné zastupování
proti nenáležité moci obhajujíce a opatrujíce.
Řečník má se prve právě vyptati na spra-
vedlnosť, má-li ji ten, za něhož řečňovati
má; pakli by jí neměl, nemá v při tu se
uvazovati. Jest to věc naprosto hanebná
zastávati to, o čemž kdo dobře ví, že jest
nespravedlivé. Řečník nikoho proti sprave-
dlnosti nezastávej v soudu. By i o hrdlo někomu
běželo, Nezastávej ho lži v nespravedlivé
při. Advokáta povinnosť jest, z studnice
práva stranám, kdo jeho požívá, věrnou a
rozumnou radou k pomoci přispěti. Řečníci,
kteří úlisnými a obmyslnými řečmi soudy
zdravé zatemňují, soudům více škodí a ne-
bezpečnijsou, než-li ti, kdož je dary a penězi
porušiti usilují. Řečník se stranou odpornou
srozuměni nemívej a co spravedlivého jest,
nezamlčuj. Řečník mluví-li někomu na stíž-
nost", maje jej zastávati, tenť hned můžeš jej
odvolati. O zdraví nás připravují doktoři a
o stateček prokurátoři. Pro zlé užívání uměni
a známosti práv poctivý stav advokátův
nikoliv zavržen býti nemůže. Řečník varuj
se všelikých řečí zbytečných, ovšem hanlivých
a mstivých. Těžce hřeší soudce dada řečníkům
řeči honiti. V dobré při netřeba se mnoho
disputovati a tahati, protože v pravdě není
žádného zmatku. Řečník prvního mluvícího
vyslyšeti má do konce a jemu v řeč nevska-
kovati, ani překážky činiti. Kteří by proku-
rátorové upřímnému smluvení stran, aby
průchodu míti nemohlo, cestu všelijak zastu-
povali, k těm pokutami přísnými hledíno
buď. Soudce nemá toho dopouštěti, aby řečníci
pře za mnoho let na sobě zdržovali. Proku-
rátorové lidských pří u práva odkladův
zbytečných nebertež. Soudové na řečníky
čekati povinni nejsou. Povinnosť dobrého
prokurátora jest, aby věc sobě svěřenou
vedle své nejvyšší možnosti všelijak zastával,
ji uměle a s pochvalou vedl a k dobrému
konci přivedl. Komu jest pře poručena, ten
unič na zdržení ortele. Řečníci za práci svou
od těch, jimž posluhují, spravedlivé mzdy
žádati mohou. Pakli by který řečník některé
pře neobdržel (= nevyhrál), tomu přece proto
za práci jeho podle slušnosti učiněno Buď. —
Všecky tyto věty z RB., str. 102. — 107.
Běda obci, kde jest primátorem ,Takchcimí' ..
prokurátory páni: ,Křivosuď, Právotáh a
Darmotlach' atd. (Rb., str. 45.). Kde soudcové
a řečníci pře lidské na dlouhé lokty odklá-
dají atd., tam nemůže dobrý řád panovati
(v. Rb., str. 53.). Kdo by z prokurátorův,
z soudci atd. při soudu zemském nebo právě

městském jiným jazykem nežli českým mluvil,
nemá slyšán, ani hlas jeho mezi jiné počítán
býti. (v. Rb., st. 97.). Řečnici, kteří mezi
lidmi různice tropí, práva a nálezy, divně
je natahujíce, ruší, pře zedrané zastávají,
proti spravedlnosti a zapovědí radí a tak
obce i lidi chudé k záhubě a proměnám při-
vozují , mezi šíbaly a falešníky a nic mezi
přátely právní slušně poctěni býti mají (Rb.,
str. 251., č. 4143.). Který by orátor, obmý-
šleje toliko zlepšení svého měšce a své
kuchyně, pře nespravedlivé a zedrané k sobě
přijímati směl, falešník a nepřítel práva jest.
Rb., str. 252. Odevzdati při n. věci a-tovi.
Nt. Α-ta si vzíti, míti. Řd. — A. = člověk
o všem s lehkostí na kteroukoli stranu, pro
věc i proti věci, mluvicí. To je pravý
advokát.

Advokátský. A. řád, stav, kancelář, ko-
mora, úřad. Advokaten-

Advokatství, n. Někoho a. zbaviti. Řd.
Kdyby někdo a. se vzdal. A. dosíci, die
Advokatur erlangen.

Ae místo a v středním Slovensku, vz
A. — Jména latinská v -ae (v řeckém a«)
ukončená sklánějí se dle „Žena". Syracus-ae,
gt. Syrakus, -sám atd. — V -aeae (řecká -αιαή
dle „Růže": Plataeae, gt. Plataeí (Plataej,
Plątaj); v dat., lok. a instr. také dle „Ryba".

Ae-a, e, f., ostrov aegaejský (Kirke).

Aeac-us, a m. — Aeakovič = Peleus.

Aeduové, uův (Haeduové), m., kmen
gallský.

Aeet-es, a, m.; otec Médéin.

Aegaejské moře.

Aegaty, Aegat, pl., f., u Řím. souostrov
u Sicilie.

Aeg-eus, ea, m. — Aegeovič = Theseus.

Aegin-a, y, f.; Aegiňan, a, m. — Aeginský.

Aegisth-us, a, m.; svůdce Klytaemnestřin.

Aegos flumen, gt. Aegos flumin-a, n.
= Kozí řeka, Galata, v thrackém Chersonesu.
Také: Aigos potamoi, řec. αίγος ποταμοί, gt.
Aigos potam; aigos se nemění (jest gt.) a
potamoi sklání se dle „Dolany".

Aegypt-us, a, m. Aegypt. — Aegypťan,
a, m., ne: Aegyptčen, vz -čan. — Aegyptský.

Aemili-us, a, m.

Aene-as, a, novější: e (gt.; -ovi, -u, -o,
-ou), n. Aeneáš, e, m. — Aeneovič - Askanius.
— Aeneadové — Trojové; Římané.— Aenejský.

Aeneis, gt. Aeneidy, f., Vergiliova báseň
o Aeneovi.

Aeol-us, a, m. — Aeolové n. Aeolští. —
Aeolský verš, když úměr daktilický od stopy
dvouslabičné se počíná t. j. od trocheje aneb
spondejo: ji _».»_-_ _υυχ._υ. Vz Mk. Ml. 319 n.
Zk. Ml. II. 197. — Aeoli-a, e, f. Aeoli-s, dy, f.

Aequator, u, m., z lat., rovník (smy-
šlený kruh na zeměkouli, jenž ji dělí ve dvě
polovice). Rk.

Aequilibrista, y, m., dle ,Despota'; kdo
umí svým tělem udržovati rovnováhu. Rk.

Aequinocti-um, a, n., lat., rovnodennosť.

Aeqti-ové, ův, m., v Italii.

Aerar, u, m., z kt, státní poklad, st.
pokladnice. — Aerarní = k státnímu jmění
náležitý. Rk.

Aëronautika, y, f., z řec, větroplavba.Rk.

Aërostat, u, ni., z řec, povětrní míč. Rk.