= provozování hudebních skladeb od něko-
lika hudebníkův komponovaných. Dnes bude
v divadle akademie. Us. — Jg.

Akademijský, akademický, akademisch.
A. filosofie (Platonova), učitel, žák, legie,
občan, senát, svoboda, zákon, spolek.

Akademik, a, m., učitel n.žák akade-
mický, ein Akademiker. Kom.

Akama-s, nta, m., syn Theseův.

Akant, u, m., aeanthus, bylina. A. měkký,
V., trnitý, keřnatý. Jg.

Akarnani-a, e, f., krajina v str. Řecku.

Akarnaňan, a, m.; akarnanský.

Akatalektický verš, vz Verš.

Akce, e, f., konání, skutek. Kom. Aktion.

Akcelerace, e, f., z lat., zrychlení po-
hybu. Rk.

Akcent, u, m., přízvuk. Vz Přízvuk.

— Akcentovati = přízvukom naznačiti. Jg.
Akcept, u, m., z lat.; písemné vyjádření

o přijetí směnky. — Akceptace, e, f, --při-
jetí směnky. — Akceptant, a, m. = příjemce
směnky, dlužník směneční. — Akceptovati
= směnku přijíti. Rk.

Akcessista, y, m. (od lat. accedere), pří-
stupník, kdo při úřadech přistup má, aby se
cvičil, při poradách nehlasuje. Jg. — Vz De-
spota (stran skloňování).

Akcessit, u, m. Přibližná (menší, nižší)
cena za práci, které se při vypsáni cen za
nejlepší podaná díla první nejvyšší ceny ne-
dostalo.

Akcidence, e, f., z lat., případný, nejistý,
vedlejší důchod úředníkův. Jg., Rk.

Akcie, e, f., die Aktie: vklad neb podíl
při nějakém podniknutí; 2. list vkladní. Spo-
lečnost' na akcie. Akcie banková, železničná.
Na odbyt šly akcie železničné. Akcie úvěru
pozemkového. Šp. — Akcijní spolek (zří-
zený na společné vklady). Šb. myslí, že ak-
cionářská společnosť lepší jest než ,akcijní´·.

— Akcionář, e, m. Rk. — Akciový. A.
podíl, kapitál, společnost' (akcijní). Šp.

Akciz, u, m., z lat. accidere, co se od
zboží odstřihne, odebere; poplatek z věcí
prodajných; na Slov. dánka., Jg., die Accise.

Akklimatisace, e, f., (z lat.), navykáni
na počasí. — Akklimatisační choroba. — Ak-
klimatisovati se, navykati cizímu podnebí. Rk.

Akkomodovati se (lat.), přispůsobiti se
čemu. Rk.

Akkorat (lat.), zrovna, na vlas, Rk., právě.

Akkord, u, m., lépe než akord, souzvuk,
přiměřené spojení několika tonův. Akkord
sextový, kvartsextový, kvintsextový, sekun-
dový, septimový, prvotný n. základní, odvo-
zený, nedokonalý. Nauka o akkordech. Lá-
mání, převrat, spojování akkordův. Akkor-
dové kroky. Hd. — 2. Smlouva, úmluva;
shoda. Pracovati v akkordu n. na akkord (za
cenu smluvenou). Pr. — Akkordovati, udě-
lati smlouvu stran něčeho. — co s kým. Us.

Akragas, vz Agrigentum.

Akkreditiv, u, m., věřici list vyslancův.

— Akkredovati koho, Důvěru neb úvěrek
komu zjednati. Rk.

Akkusativ, u, m., pád čtvrtý ve skloňo-
váni. V staré češtině rovnal se akkusativ
jmen podstatných rodu mužského i při ži-
votných nominativu. Ale již v nejstarších

dobách setkáváme se s genitivem m. akku-
sativu a postupem 15. století starý akkus.
vymizel. Libuša kóň pusti. Jíti za muž (po-
sud na Slov.). Že Bóh znala jsúci žena. Kat.
1820. Svoj kóň okročil. Anth. Jir. Vsadil ho
na koník (vz Koník). Sedl na kůň a Pro Bůh

— posud se udrželo. Později tedy akkus. sg.
slov živé bytosti znamenajících genitivu se
rovnal a posud se rovná. Volte muža. L. S.
Poznati Boga. Ev. Člověka, holuba. Šb., Mkl.

— O příponách akkusativu vz Skloňovaní.
Akkussativ se klade: 1. někdy o místě

ve spojení se slovesy pohybu na otázku kam?
v které místo? ale nyní zřídka a to jen
v několika způsobech mluvení. Také na
otázku kde? Zde mívají akkusativy bud'
platnosť nepravých předložek, buď význam
pádů adverbialných. Příde Jesus Hierolosím
(m. v Hierosolim aneb do Jeruzaléma). Ev.
sv. Jana. Tečete dom od domu. St. skl.
Nebývajte ženy prázny a běhudlny dom od
domu. Št. Běhala místo od místa. Svěd.
Odtad jsme šli konec toho rybníka. Svěd.
Slovútný byl až kraj světa (na kraj světa).
Br. Přivalichu klády pokraj nasep. Rkk.
52. (Cf. Na vrsě kdě stáchu pokraj lesa, Rkk.
31.). Krám od krámu jde. Svěd. Pojď dóm.
Na Mor. Šel konec cesty, světa, Kdybys šel
kraj světa (kdybys byl kraj světa), dostanou
tě přece. Us. Konec hory Sion jest klášter
neveliký; konec toho kůru stojí oltář. Pref.
149., 217. Sta prostřed sieni; Prostřed chrámu
v pychu stáše. Kat. 1052., 1171. Konec té
vsi jsme se zastavili. Žer. Záp. II, 85. Střed
Prahy boj vzechu. Dal. 27., 17. Král kázal
dělati chrámy prostřed města. Pass. 580.
Plaval prostřed moře. Výb. I. 229. Přišli
vrch hory vysokej. Sš. P. 148. Tu stranu
od slunce východa, Anth, I. 38. Bok lesa
se zastavili. Us. Západ slunce jest krajina
jedna, Anth. I. 126. Tam tvá matka leží
druhý hrob od dveří. Sš. P. 159. Bydlí
druhý dům od konce. Us. Dům od domu
pomoci žádati. Žer. Záp. II. 96. Dům od
domu choditi, běhati, žebrati. Us. Ven, na
Slov. von, vonka. Tak som hor skočila, ako
by nespala, Koll. — Nyní často místo lepšího
akkusativu užíváme předložkových pádův hl.
s předložkami: do, na, v, k. Zk., Vn., Mkl.
S. 392. — 2. O čase. Označuje čas, ve kterém
se něco děje tak, že se tím čas vyplňuje aneb
ne; označuje tedy okamžik i trvání děje. Klade
se tedy a) na otázku: kdy? v který čas? Dán
jest list tu středu po sv. Martinu (ve středu).
Výb. A to bylo desátý den měsíce listopadu.
Haj. A šla ten večer pryč. Svěd. Přivésti tu
chvíli. Kat 1638. — Pozn. I zde někdy před-
ložek (v, na) užíváme. — Sem patří: dnes,
letos. — b) Na otázku: jak dlouho? Pobyli
jsme tu tři dni. Celý den v boji pracoval.
Troj. Celé léto déšť žádný nepršel. Haj. Nic
nevejde do města tohoto věky věkům neči-
stého. Št. Den ode dne, Výb. 1. 529; den
po dni, Prot. 152; chvíli od chvíle odkládáno.
Žer. Záp. ΙI. 168. — Pozn. 1. Často i předložky
klademe. Zpravoval zemi za čtyry léta, V.Pobyl
tu po mnohé dni. Br. Ta zima nebyla už po ně-
kolik let. V. Vz víc v Zk. Skl. 47. a násl.;
Mkl. S. 393. — Pozn. 2. Na otázku: jak dávno ?
kladou se místo čísel základních čísla řa-