Předchozí (16)  Strana:17  Další (18) |
|
|||
17
|
|||
|
|||
= provozování hudebních skladeb od něko-
lika hudebníkův komponovaných. Dnes bude v divadle akademie. Us. — Jg. Akademijský, akademický, akademisch.
A. filosofie (Platonova), učitel, žák, legie, občan, senát, svoboda, zákon, spolek. Akademik, a, m., učitel n.žák akade-
mický, ein Akademiker. Kom. Akama-s, nta, m., syn Theseův.
Akant, u, m., aeanthus, bylina. A. měkký,
V., trnitý, keřnatý. Jg. Akarnani-a, e, f., krajina v str. Řecku.
Akarnaňan, a, m.; akarnanský.
Akatalektický verš, vz Verš.
Akce, e, f., konání, skutek. Kom. Aktion.
Akcelerace, e, f., z lat., zrychlení po-
hybu. Rk. Akcent, u, m., přízvuk. Vz Přízvuk.
— Akcentovati = přízvukom naznačiti. Jg.
Akcept, u, m., z lat.; písemné vyjádření o přijetí směnky. — Akceptace, e, f, --při-
jetí směnky. — Akceptant, a, m. = příjemce směnky, dlužník směneční. — Akceptovati = směnku přijíti. Rk. Akcessista, y, m. (od lat. accedere), pří-
stupník, kdo při úřadech přistup má, aby se cvičil, při poradách nehlasuje. Jg. — Vz De- spota (stran skloňování). Akcessit, u, m. Přibližná (menší, nižší)
cena za práci, které se při vypsáni cen za nejlepší podaná díla první nejvyšší ceny ne- dostalo. Akcidence, e, f., z lat., případný, nejistý,
vedlejší důchod úředníkův. Jg., Rk. Akcie, e, f., die Aktie: vklad neb podíl
při nějakém podniknutí; 2. list vkladní. Spo- lečnost' na akcie. Akcie banková, železničná. Na odbyt šly akcie železničné. Akcie úvěru pozemkového. Šp. — Akcijní spolek (zří- zený na společné vklady). Šb. myslí, že ak- cionářská společnosť lepší jest než ,akcijní´·. — Akcionář, e, m. Rk. — Akciový. A.
podíl, kapitál, společnost' (akcijní). Šp. Akciz, u, m., z lat. accidere, co se od
zboží odstřihne, odebere; poplatek z věcí prodajných; na Slov. dánka., Jg., die Accise. Akklimatisace, e, f., (z lat.), navykáni
na počasí. — Akklimatisační choroba. — Ak- klimatisovati se, navykati cizímu podnebí. Rk. Akkomodovati se (lat.), přispůsobiti se
čemu. Rk. Akkorat (lat.), zrovna, na vlas, Rk., právě.
Akkord, u, m., lépe než akord, souzvuk,
přiměřené spojení několika tonův. Akkord sextový, kvartsextový, kvintsextový, sekun- dový, septimový, prvotný n. základní, odvo- zený, nedokonalý. Nauka o akkordech. Lá- mání, převrat, spojování akkordův. Akkor- dové kroky. Hd. — 2. Smlouva, úmluva; shoda. Pracovati v akkordu n. na akkord (za cenu smluvenou). Pr. — Akkordovati, udě- lati smlouvu stran něčeho. — co s kým. Us. Akragas, vz Agrigentum.
Akkreditiv, u, m., věřici list vyslancův.
— Akkredovati koho, Důvěru neb úvěrek
komu zjednati. Rk. Akkusativ, u, m., pád čtvrtý ve skloňo-
váni. V staré češtině rovnal se akkusativ jmen podstatných rodu mužského i při ži- votných nominativu. Ale již v nejstarších |
dobách setkáváme se s genitivem m. akku-
sativu a postupem 15. století starý akkus. vymizel. Libuša kóň pusti. Jíti za muž (po- sud na Slov.). Že Bóh znala jsúci žena. Kat. 1820. Svoj kóň okročil. Anth. Jir. Vsadil ho na koník (vz Koník). Sedl na kůň a Pro Bůh — posud se udrželo. Později tedy akkus. sg.
slov živé bytosti znamenajících genitivu se rovnal a posud se rovná. Volte muža. L. S. Poznati Boga. Ev. Člověka, holuba. Šb., Mkl. — O příponách akkusativu vz Skloňovaní.
Akkussativ se klade: 1. někdy o místě ve spojení se slovesy pohybu na otázku kam?
v které místo? ale nyní zřídka a to jen v několika způsobech mluvení. Také na otázku kde? Zde mívají akkusativy bud' platnosť nepravých předložek, buď význam pádů adverbialných. Příde Jesus Hierolosím (m. v Hierosolim aneb do Jeruzaléma). Ev. sv. Jana. Tečete dom od domu. St. skl. Nebývajte ženy prázny a běhudlny dom od domu. Št. Běhala místo od místa. Svěd. Odtad jsme šli konec toho rybníka. Svěd. Slovútný byl až kraj světa (na kraj světa). Br. Přivalichu klády pokraj nasep. Rkk. 52. (Cf. Na vrsě kdě stáchu pokraj lesa, Rkk. 31.). Krám od krámu jde. Svěd. Pojď dóm. Na Mor. Šel konec cesty, světa, Kdybys šel kraj světa (kdybys byl kraj světa), dostanou tě přece. Us. Konec hory Sion jest klášter neveliký; konec toho kůru stojí oltář. Pref. 149., 217. Sta prostřed sieni; Prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1052., 1171. Konec té vsi jsme se zastavili. Žer. Záp. II, 85. Střed Prahy boj vzechu. Dal. 27., 17. Král kázal dělati chrámy prostřed města. Pass. 580. Plaval prostřed moře. Výb. I. 229. Přišli vrch hory vysokej. Sš. P. 148. Tu stranu od slunce východa, Anth, I. 38. Bok lesa se zastavili. Us. Západ slunce jest krajina jedna, Anth. I. 126. Tam tvá matka leží druhý hrob od dveří. Sš. P. 159. Bydlí druhý dům od konce. Us. Dům od domu pomoci žádati. Žer. Záp. II. 96. Dům od domu choditi, běhati, žebrati. Us. Ven, na Slov. von, vonka. Tak som hor skočila, ako by nespala, Koll. — Nyní často místo lepšího akkusativu užíváme předložkových pádův hl. s předložkami: do, na, v, k. Zk., Vn., Mkl. S. 392. — 2. O čase. Označuje čas, ve kterém se něco děje tak, že se tím čas vyplňuje aneb ne; označuje tedy okamžik i trvání děje. Klade se tedy a) na otázku: kdy? v který čas? Dán jest list tu středu po sv. Martinu (ve středu). Výb. A to bylo desátý den měsíce listopadu. Haj. A šla ten večer pryč. Svěd. Přivésti tu chvíli. Kat 1638. — Pozn. I zde někdy před- ložek (v, na) užíváme. — Sem patří: dnes, letos. — b) Na otázku: jak dlouho? Pobyli jsme tu tři dni. Celý den v boji pracoval. Troj. Celé léto déšť žádný nepršel. Haj. Nic nevejde do města tohoto věky věkům neči- stého. Št. Den ode dne, Výb. 1. 529; den po dni, Prot. 152; chvíli od chvíle odkládáno. Žer. Záp. ΙI. 168. — Pozn. 1. Často i předložky klademe. Zpravoval zemi za čtyry léta, V.Pobyl tu po mnohé dni. Br. Ta zima nebyla už po ně- kolik let. V. Vz víc v Zk. Skl. 47. a násl.; Mkl. S. 393. — Pozn. 2. Na otázku: jak dávno ? kladou se místo čísel základních čísla řa- |
||
|
|||
Předchozí (16)  Strana:17  Další (18) |