(utratiti). V. Pustiti co na a. (skrze síto
podsívati, přetřásati koho). L.

Alenec, nce, m., Druh kopaniny, rhodo-
chrosit. A. lupenatý, skořepinatý, celistvý.
Presl.

Ales = ale jsi.

Alespoň, vz Ale; alevšak, vz Ale, Věta
připouštívá.

Aleš, gt. Alše, Alšík, a, m., Albertus.
V. Vz Gl.

Alexa, y, m. = Alexius. Gl.

Alexander, ra, m., král. macedonský.

Alexandri-a, e, f., mě. v Aegyptě. — Ale-
xandrijský. lépe než alexandrinský.

Alexandrin, u, m., alexandrinský verš,
šestistopý verš iambický s caesurou upro-
střed, tak nazvaný od Němcův, že jim psána
jest jedna stará německá báseň o Alexandru
Velikém. Jg.

Alex-is, ida, m., řec. básník.

Alfa, n., prvé písmeno řecké abecedy;
omega poslední. Já jsem a. a omega = po-
čátek a konec. Br. — Alfabet, u, m. =
abeceda, z řec.

Alfe-us, a, m.; potok v Peloponnesu. —
Alfejský.

Algebra, v, f., písmenopočtářstvi, počítání
písmeny. — Algebraický. A. veličina, úkon. Nz.

Alchymi-e, e, f., z arab. al a řec. yv/ula,
zmíchání; tajná část' chemie, která s děláním
kovů, zvláště zlata se zanáší. — Alchymické
umění. Jg. — Alchymista, y, m. Reš.

Alibi, lat., jinde. Toho slova se užívá ve
vyšetřování trestním, když obviněný snaží
se dokázati, že za času spáchaného zločinu
na míste zcela jiném, jinde byl, a tudy toho
činu spáchati nemohl. S. N.

Alifer, u, ni., z lat., dávej z nova (t. j.
karty, když hráči nechali hry). Rk.

Alimentace, e, f., z lat., Dávaní výživy. Rk.

Alis-o, ona, m., tvrz římská v Německu.

Alizari, mořena (rostlina). — Alizarinový
inkoust. Rk. Alizarintinte.

Alka, vz Pták.

Alkajský. Verš a. o desíti slabikách, jenž
koncem jest slohy alkajské. ^υυιυυιυ j u
Chod daktilický přechází v trochejský. On
potrvej okrasou nevadlou. Č. Verš alkajský
o jedenácti slabikách: ^_ _·_ u _ ^_ \ _>_ υ υ >_ u T>
— Sloha alkajská, v níž za dvěma verši
aľkajskými o jedenácti slabikách jde verš iam-
bický hyperkatalektický:
a za tím dvojměr logaoedický akatalektický:
ι u u _· u υ f <.} . _u. VzZk. Ml. Π. 196., 198.,
200. Také: Mk. Ml. 320., 322.; Sš. 21., 28.

Alkali, n., z arab., žíravina; sůl nabytá
z louhu. Rk. A. stálé, zemné, mineralni, rost-
linné, těkavé. — Alkalický. A. kovy, zeminy;
reakce (působení alkalií v barvy). Nz., Rk.

Alkéř, vz Arkéř.

Alkermes, u, m., bylina. Bern.

Alkibiades, vz Alcibiacles.

Alkino-us, a, m. Vz Alcinous.

Alkmaion, a, m., řec. filosof.

Alkmanský verš. Vz. Mk. Ml. 318.; Zk.
Ml. II. 191., 200. Akmanské dvouverší.

Alkohol, u, m., z arab., líh. A. cetylový,
čpavkový, octový, solný. Rk., Kh.

Alkoholisování, n., Alkoholisieren. Sk.

Alkovna, alkova, y, z fr. alkove, die Al-

kove; výstupek v pokoji, kde bývá postel;
přistěnek, ložnice. Rk., Šp.

Allegat, u, m., z lat., příloha.
Allegorie, e, f., z řec.: řeč jiné slovy,
jiné smyslem naznačující, když ku př. se
mluví o lodi na moři bouři se zmítající a
mysli se jí stát v nebezpečenství nějakém
jsoucí. Vz Zk. Ml. II, 177; Mk. Ml. 302;
Musejnik 1844. str, 431.

Allegorický, allegorisch. A. báseň.

Allegramente, na způsob allegra. Hd.

Allegro moderato, s mírnou živostí; a. ma
non tropo, vesele, ale ne příliš; a. (allo), ve-
sele, živě; a. con brio, s čerstvým hnutím;
a. con moto, s živým hnutím; a. con fuoco,
s ohnivým hnutím; a. agitato, s nepokojným
hnutím; a. appassionato, s náruživým hnu-
tím; a. assai, a. molto, velmi vesele; a. vi-
vace, s veselou živostí. Hd.

Alleluja, halleluja, hebr. = chvalte Ho-
spodina, Jg.

Alles. Das ist uns alles eins. To jest nám
jednostejné. Um Alles in der Welt. Pro svět
světoucí. Mk.

Alli-a, e, f., řeka v Italii.

Alliance, e, f., spojení, spolek. Svatá Α.,
spolek z r. 1815. mezi panovníky rakouským,
ruským a pruským.

Alliterace, e, f., z lat., stejnost' souhlásek,
jimiž slova vět se počínají. Rk.

Allobro-x, ga, m. Allobrogové, kmen
gallský.

Allodi-um, a, n.; zpupný n. svobodný sta-
tek. Rk.

Allokuce, e, f., z lat., řeč papežova k sboru
kardinálův. Rk. Allokution, Ansprache.

Allopathie, e, f., z řec, léčení protipů-
sobivé; vz Homoeopathie. Rk.

Allotri-a, i, n., pl., Dle Gymnasium. Věci
nemístné, nepříslušné. Rk.

Alluse, e, f., narážka, když k věci aneb
události odjinud již známé ukazujeme, chtíce
tím způsob myšlénky názorněji vypsati. Vy-
hlíží tam jako u Jankova m. pusto. Zk.

Alluvi-um, a, n., z lat., naplavenina, ná-
nos říčný n. mořský. Rk., Bř.

Alma mater, matka, živitelka, universita.

Allmälig, znenáhla, ponenáhlu, zpovolna,
povlovně. Poznenáhlu (lok. s předl, po), zpo-
nenáhla (gt. s předl, z) jsou také Dobré
tvary. Mk.

Almanach, u, m., slovo cizí; kalenDář, V.;
novoroční zábavník. Rk. A. divadelní, ho-
spodářský, vojenský atd. Jg.

Almara, y, f., z lat. armarium; v Klatov-
sku: alměř, halměř, f., Č.; vz Armara.

Almužna, y, f., z řec. έλϊημ,οΰννη. V. Das
Almosen. Almužnu někomu dáti. D. Za al-
mužnu prositi. aa a-ně u chrámu seděti. Br.
Almužnu z svého sbožie dáti. Výb. II., 13.
(Pass). Α-nu chudým rozdati. D. Mnišské řeči -
a konec; když mnich mluví, almužnu loví.
Bern. Almužnou se živiti. A. neehuclí. Vz Ště-
drost'. Ros., Lb. — Almužn-ář, e, m.; -ářství,
n.; -ec, žence, m.; -ice, e, f.; -ictví, n.; -ník,
a, m. Mniši almužníci. 1520.

-alní. Přípona jmen přídavných ne vždycky
dobrá, Jsouť v -alní Dvě přípony jmen pří-
davných, jeDna latinská „alis" a druhá česká
„ní"; ale jeDna Dostačuje, latinská jest zby-