Předchozí (22)  Strana:23  Další (24) |
|
|||
23
|
|||
|
|||
tečna; tedy gymnasijní m. gymnasialní (lat,
gymnasialis). Vyjmouti se dá takový případ, když podobného jména přídavného jako pod- statného užíváme: kamerale — kameralní. Aloë, e, f., dle ,,Růže"; Šf. Dle „Žena",
tedy gt. alo-y; Rostlina, A. sochatá, latnatá, okolnatá, keřnatá, hrozná, pravá, obecná, chobotitá, pavučnatá, skvrnitá, jazykovitá, dvouřadá, vějiřná, peřestá, zavitá, perlatá, deltovitá. Rostl. — Aloe, e, n., šťáva z aloe. A. koňské, čištěné, předhorské č. skvělé, prů- hledné, rudé n. barbadské (leberartig), soko- torské. Kh. — Aloëvník, u, m. Aloenbaum. Alonge, (francouz. alonž), prodloužení
(směnky). Rk. Alph . . . ., vz Alf....
Alpy, gt. Alp, pl., f., dle .Žena', lépe než:
Alpy, gt. Alpův, pl., m. Vz -es. Die Alpen, Das Alpengebirge. Alpy dle délky. západní, střední, východní. Dle šířky: centralné (pásmo střední, alpy prahorské), severní vápencové, jižní vápencové, nižší předalpské hornatiny. Tl. — Alpy zápudní: mořské, kottské, grai- ské, — Střední (nejvyšší): penninské, lepont- ské, bernské, čtyrlesé, glaruské, appencelské, rhaetské, trientské, allgaeuské. — Východní: norické (salcburské, štýrské atd.), kamické, julské, dalmátske, dinárské. — Geognosticky se dělí v: Pra-Alpy, vápenné Alpy a napla- veniny předhorní. S. N. — Alpský. A, vá- penec, soustava, údolí, flora, růže (křímka), neděle, Hospodářství, požáry. Nz., Rk. Alpský, alpní; ne: alpinský n. alpejský. Šm. — Alpan, ané. — Kravaření na Alpích (lépe: na Al- pách). D. Als, něm. Vyhledati, coby za taxu odvo-
zováno býti mělo (1650). Kde se nikdo za původa nepostavuje. Er. Strana jakožto ža- lovatel. Rd. — Po komparativu překládá se slovy: než, nad, mimo, jako, než jako, leč, přes, genitivem bez předložky n. s předlož- kou od. Vz Komparativ. — Když srovná- váme toliko prvním stupněm. Tolik pánův bude míti, jelikž hříchův vévodí v něm. Dal mu tolik ran, jelikož zasloužil. I vedli ho tak daleko, jako n. co by mohlo býti za dva hony. Sedl naproti tak daleko, jako n. co by mohl z lučiště dostřeliti. — Kristus jelikož člověk umřel, jelikož Bůh nesmrtelný jest. Vz Als solcher. Mk. — A. = co. Vz Co. — Als dass. Člověk ten jest příliš slabý, aby tomu stačil. Člověk ten jest slabší, než aby tomu namáhání stačil. Mk. — Also. Co tedy mám učiniti? Tedy jsi syn boží? Nač tedy ho tím obtěžuješ ?Kom.—A.,folgendermassen: tak, takto. Mk. — Als ob. Činí se n. dělá se n. staví se, jakoby neslyšel. Činí se ne- slyše. Nečiním se toho nevědomým, nevě- domá, Mk. — Als solcher. Každé tělo, jeli- kož tělo (als solcher) místem obsáhlé jest. Básník i jakožto básník vázán jest zákony mravnosti. Und als solcher heisst er auch . . . pročež i sluje Perun hromovládce, Mk. Vz Co. Alt, u, m., z lat. altus, hlubší hlas ženský
neb chlapčí. Rk. — 2. Alt, vz Starý. Altaj, e, m., pohoří v Asii.
Altán, u, m., z ital. altana. Plochá střecha
se zábradlím. Altan, Söller, Balkon. 2. Besídka v zahradě. Lust-, Gartenhaus. Rk. |
Alter ego, lat., druhý já (plnomocný zá-
stupce, náměstník). Alterace, e, f. Rozčilení, pobouření; stří-
dání-se tepla se zimou v horečce. Rk. Alteřní = halteřní, ího, m., z něm. Fisch-
halter, kdo dohlíží k sádkám. Gl. Alterum tantum, lat., ještě jednou to-
lik. Rk. Altista, y, m. Dle Despota. Der Altist,
Altmodyš, z něm., šp. m. ze starého kroje
n. světa, kroj obnošený, zastaralý (způsob), staromodní. Sr. Altona, y, f. — Altoňan; altonský.
Altový klíč. Vz Alt. Der Altschlüssel.
Aludel, e, f. Nádoba baňatá bez dna
k sublimování zvláště rtuti. Vys. Alumn-us, a, m., chovanec. Kram. Der
Zögling, Alumner. -alý. Přípona jmen přídavných : zamodralý,
počervenalý, zsinalý. Jg., D. Alžběta, Eližběta, Eliška, z něm. Elisa-
beth a to z hebr. = Bohuslava. Rk. Α., Eliška. V. Α., Běta, Bětka, Bětuška, Bétunka, Bě- tulinka, Betynka, Jg. — 2. Isabella. Gl. (V. Kal. 307.). Alžbětinka, y, f., jeptiška řeholy sv.
Alžběty, nemocným sloužící. Jg. Elisabethi- nerin. Alžír, a, m., Algier. — Alžírský. — Al-
žířan. — Alžírsko, a, n. -ám. Koncovka 1. dat. pl. f. subst. v -a
ukončených: pannám, kavkám; 2. 1. os. sg. praes. sloves v -ám (dříve v -aju, vz -aju): hledám, volám. Jg. -ama (-ma). V obecné mluvě koncovka instr.
pl. bez rozdílu rodu: vodama, potokama, dětma, mužma, čtyrma, koňma vranýma. Mk. Ale v jižních Čechách užívá se jí jen při jménech žen. rodu: Byl mezi vlky, vojáky; má psaní za ňadry; jenom: kněžma, koňma, Kts. Na Mor.: před svátky, za humny, za za potoky, za Malenovici, před Vyzovici. Brt. Vz -ema, -ami. Amalgam, u, m. Sloučenina rtuti s jinými
kovy. A. cínu, mědi, olova, stříbra, zlata. Vys. Das Amalgama, — Amalgamovati, kovy s rtuti slučovati. — Amalgamovna, y, f. Amalthe-a, e, f. Koza (či nymfa), která
Joviše kojila, Akkus., vokat. a instr. dle ,Žena'. Amant, a, m., z lat. amans; amantka, y,
f. To je můj amant. Us. Geliebter. Amarant, u, m., laskavec, Amarant, Tau-
sendschön. Amarelle, e, f., z ital. amarella a to z lat.
cerasum armeniacum. Jg. Vz Amrhele. Amas-is, e, m., král aegyptský. Amath-us, unta, m., bylo mě. na Kypru;
2. jméno muže. Amazonka, y, f., z řec. ά-, /««Cos-, bez-
prsá; mužatka,bojovná ženština. — Amazonky, V., dívky české, které dle kronikářův vojnu s Přemyslem o vládu vedly. Jg. Amazone. Ambiori-x, ga, m., kníže gallské.
Ambit, chybně m. ambit, u, m., z lat,
ambitus, obchod vůkol domu, zvláště v klá- šteřích síň, chodba na sloupích. V. Säulen-, Kreuzgang. — Ambity, chodby okolo svět- nic mníšskych. Zellengang. |
||
|
|||
Předchozí (22)  Strana:23  Další (24) |