tečna; tedy gymnasijní m. gymnasialní (lat,
gymnasialis). Vyjmouti se dá takový případ,
když podobného jména přídavného jako pod-
statného užíváme: kamerale — kameralní.

Aloë, e, f., dle ,,Růže"; Šf. Dle „Žena",
tedy gt. alo-y; Rostlina, A. sochatá, latnatá,
okolnatá, keřnatá, hrozná, pravá, obecná,
chobotitá, pavučnatá, skvrnitá, jazykovitá,
dvouřadá, vějiřná, peřestá, zavitá, perlatá,
deltovitá. Rostl. — Aloe, e, n., šťáva z aloe.
A. koňské, čištěné, předhorské č. skvělé, prů-
hledné, rudé n. barbadské (leberartig), soko-
torské. Kh. — Aloëvník, u, m. Aloenbaum.

Alonge, (francouz. alonž), prodloužení
(směnky). Rk.

Alph . . . ., vz Alf....

Alpy, gt. Alp, pl., f., dle .Žena', lépe než:
Alpy, gt. Alpův, pl., m. Vz -es. Die Alpen,
Das Alpengebirge. Alpy dle délky. západní,
střední, východní. Dle šířky: centralné (pásmo
střední, alpy prahorské), severní vápencové,
jižní vápencové, nižší předalpské hornatiny.
Tl. — Alpy zápudní: mořské, kottské, grai-
ské, — Střední (nejvyšší): penninské, lepont-
ské, bernské, čtyrlesé, glaruské, appencelské,
rhaetské, trientské, allgaeuské. — Východní:
norické (salcburské, štýrské atd.), kamické,
julské, dalmátske, dinárské. — Geognosticky
se dělí v: Pra-Alpy, vápenné Alpy a napla-
veniny předhorní. S. N. — Alpský. A, vá-
penec, soustava, údolí, flora, růže (křímka),
neděle, Hospodářství, požáry. Nz., Rk. Alpský,
alpní; ne: alpinský n. alpejský. Šm. — Alpan,
ané. — Kravaření na Alpích (lépe: na Al-
pách). D.

Als, něm. Vyhledati, coby za taxu odvo-
zováno býti mělo (1650). Kde se nikdo za
původa nepostavuje. Er. Strana jakožto ža-
lovatel. Rd. — Po komparativu překládá se
slovy: než, nad, mimo, jako, než jako, leč,
přes, genitivem bez předložky n. s předlož-
kou od. Vz Komparativ. — Když srovná-
váme toliko prvním stupněm. Tolik pánův
bude míti, jelikž hříchův vévodí v něm. Dal
mu tolik ran, jelikož zasloužil. I vedli ho tak
daleko, jako n. co by mohlo býti za dva
hony. Sedl naproti tak daleko, jako n. co by
mohl z lučiště dostřeliti. — Kristus jelikož
člověk umřel, jelikož Bůh nesmrtelný jest.
Vz Als solcher. Mk. — A. = co. Vz Co. —
Als dass. Člověk ten jest příliš slabý, aby
tomu stačil. Člověk ten jest slabší, než aby
tomu namáhání stačil. Mk. — Also. Co tedy
mám učiniti? Tedy jsi syn boží? Nač tedy
ho tím obtěžuješ ?Kom.—A.,folgendermassen:
tak, takto. Mk. — Als ob. Činí se n. dělá
se n. staví se, jakoby neslyšel. Činí se ne-
slyše. Nečiním se toho nevědomým, nevě-
domá, Mk. — Als solcher. Každé tělo, jeli-
kož tělo (als solcher) místem obsáhlé jest.
Básník i jakožto básník vázán jest zákony
mravnosti. Und als solcher heisst er auch . . .
pročež i sluje Perun hromovládce, Mk. Vz Co.

Alt, u, m., z lat. altus, hlubší hlas ženský
neb chlapčí. Rk. — 2. Alt, vz Starý.

Altaj, e, m., pohoří v Asii.

Altán, u, m., z ital. altana. Plochá střecha
se zábradlím. Altan, Söller, Balkon. 2. Besídka
v zahradě. Lust-, Gartenhaus. Rk.

Alter ego, lat., druhý já (plnomocný zá-
stupce, náměstník).

Alterace, e, f. Rozčilení, pobouření; stří-
dání-se tepla se zimou v horečce. Rk.

Alteřní = halteřní, ího, m., z něm. Fisch-
halter, kdo dohlíží k sádkám. Gl.

Alterum tantum, lat., ještě jednou to-
lik. Rk.

Altista, y, m. Dle Despota. Der Altist,

Altmodyš, z něm., šp. m. ze starého kroje
n. světa, kroj obnošený, zastaralý (způsob),
staromodní. Sr.

Altona, y, f. — Altoňan; altonský.

Altový klíč. Vz Alt. Der Altschlüssel.

Aludel, e, f. Nádoba baňatá bez dna
k sublimování zvláště rtuti. Vys.

Alumn-us, a, m., chovanec. Kram. Der
Zögling, Alumner.

-alý. Přípona jmen přídavných : zamodralý,
počervenalý, zsinalý. Jg., D.

Alžběta, Eližběta, Eliška, z něm. Elisa-
beth a to z hebr. = Bohuslava. Rk. Α., Eliška.
V. Α., Běta, Bětka, Bětuška, Bétunka, Bě-
tulinka, Betynka, Jg. — 2. Isabella. Gl. (V.
Kal. 307.).

Alžbětinka, y, f., jeptiška řeholy sv.
Alžběty, nemocným sloužící. Jg. Elisabethi-
nerin.

Alžír, a, m., Algier. — Alžírský. — Al-
žířan. — Alžírsko, a, n.

-ám. Koncovka 1. dat. pl. f. subst. v -a
ukončených: pannám, kavkám; 2. 1. os. sg.
praes. sloves v -ám (dříve v -aju, vz -aju):
hledám, volám. Jg.

-ama (-ma). V obecné mluvě koncovka instr.
pl. bez rozdílu rodu: vodama, potokama,
dětma, mužma, čtyrma, koňma vranýma. Mk.
Ale v jižních Čechách užívá se jí jen při
jménech žen. rodu: Byl mezi vlky, vojáky;
má psaní za ňadry; jenom: kněžma, koňma,
Kts. Na Mor.: před svátky, za humny, za
za potoky, za Malenovici, před Vyzovici.
Brt. Vz -ema, -ami.

Amalgam, u, m. Sloučenina rtuti s jinými
kovy. A. cínu, mědi, olova, stříbra, zlata.
Vys. Das Amalgama, — Amalgamovati,
kovy s rtuti slučovati. — Amalgamovna, y, f.

Amalthe-a, e, f. Koza (či nymfa), která
Joviše kojila, Akkus., vokat. a instr. dle
,Žena'.

Amant, a, m., z lat. amans; amantka, y,
f. To je můj amant. Us. Geliebter.

Amarant, u, m., laskavec, Amarant, Tau-
sendschön.

Amarelle, e, f., z ital. amarella a to z lat.
cerasum armeniacum. Jg. Vz Amrhele.
Amas-is, e, m., král aegyptský.

Amath-us, unta, m., bylo mě. na Kypru;
2. jméno muže.

Amazonka, y, f., z řec. ά-, /««Cos-, bez-
prsá; mužatka,bojovná ženština. — Amazonky,
V., dívky české, které dle kronikářův vojnu
s Přemyslem o vládu vedly. Jg. Amazone.

Ambiori-x, ga, m., kníže gallské.

Ambit, chybně m. ambit, u, m., z lat,
ambitus, obchod vůkol domu, zvláště v klá-
šteřích síň, chodba na sloupích. V. Säulen-,
Kreuzgang. — Ambity, chodby okolo svět-
nic mníšskych. Zellengang.