krový, pyramidální, maloplodý, hladký,
prorostlý. Jg· — Ananasový. A. sklenník,
Rk., vůně. Jg.

Anapaest, u, m., stopa třislabičná: ----,
vedení, vracejíc. Zk.

Anaph . . ., vz Anaf . . .

Anap-is, a, m., byla řeka v Sicílii.

Anarchie, e, f., z řec., bezvládí, Rk., stav
společnosti, kde není vůbec uznané neb dosti
mocné vlády ani platnosti zákonů v. S. N.

Anathema, gt. anathemata, n., z řec,
kletba církevní, vyloučeni z církve. — Ana-
thema sit: Budiž zlořečen, proklat. Jest to
druh exkomunikace. Rk.., S. N.

Anatomie, e, f., z řec, pytva; rozbírání
a popisovaní ústrojností organických těl. S. N.
A. fysiologická n. životozpytná, pathologická
n. chorobozpytná, mikroskopická, topogra-
fická n. mistopisná, komparativní n. porov-
návací, plastická n. výtvarná. S. N.

Anatomovati, tělo lidské rozbírati, pyt-
vati. Jg. Anatomiren.

Anaxagor-as, y, m. Dle Despota. Filosof.

Anaxarch-us, a, m., řec. filosof.

Anaximand-er, ra, m., řec, filosof.

Anaximen-es, a n. ea, m., řec, filosof.

Anbelangt, něm., vynáší se po česku před-
ložkami : v, na, po, pro, o. Vz: Rychlý v nohy ;
Chuť (na chuť): Mladý po čem; Umluviti o
co. Pro mne si bud' živ. Bs.

Anceps, z lat., pochybný, neurčitý, ku př.
délka slabiky.

Anciáš, e, m., na Mor. přezdívka, rarášek. D.

Ancienneté (fr., ansienté), přednosť po
stáří (ve službě). Rk.

Ancon-a, y, f., mě. v Italii. — Anko-
ňan; -konský.

Anc-us, gt. Anka, m., král římský.

Anča, Anče, Anna, Anka, Hanka, Nauka,
Andula, Annička, Anninka, Ančička, Nanenka,
Nanynka, Andulka, Anuše, Annuška, Han-
nuška, y, f. Nanoušek, ška, m., Ančátko, a,
n. Ančura, Ančurka, na Slov. — Psala An-
čicka, Čte po ní kočička (o špatném pismě,
vz Kura,). Č. Vz Andulka, Anna, Anča, vz
Káča.

Ančka, y, f., mléková polívka,

-auda. Přípona tato -vzata jest z latiny:
košilanda, planila, vojanda, šalanda, kocanda,
klofanda, palanda, Jir. J. — Vz -enda.

Andamento = na způsob andante.

Andante, krokem zdlouhavým a klidným.
Hd.

Andantino, lehčím krokem. Hd.

Ande, zastr. 1. = když. Byl jest v jedné
suknici, ande jeho obě líci zbleděly. Št, ski.
2. = tam, posud na Slov . . . ., ande milo-
srdie pro bóh prosí. Rkk. 3. = jak, kterak.
Kat. 722., 1210.

Anděl, a, m., akkus. tedy -a, ne: -e; vo-
kativ: -e, ne : -i, skláníť se anděl dle 1. (Páv)
a ne dle 2. (Hráč) sklonění muž. Tedy: An-
děle boží, strážce můj. PL: andělé, vz -é,
Manžel. Andělek, andílek, lka, andělík, a,
andělíček, čka, m. Der Engel, das Engelchen.
Někteří píši : angel (V., Kom.), jiní: anděl.
Br.. Kom., V. Anděl z řec. άγγελος (posel),
měli bychom tedy psáti: angel n. anjel, ale
u nás slovo anděl úplně zdomácnělo jako žid
(z lat, Judaeus), Kristus (z X<ii6tóc = poma-

zaný), Paříž (Paris), škola (schola) atd. G
přešlo v j (sr. Georgius — Jiří) a j často
s d se střídá: jetel — dětel, Jetřich — Dě-
třich, tedy také: angel, anjel, anděl. Mk.
Anděl čteme již v Kat. 2873., 2908. atd.,
v Št. N. 278., 280., V., Br. atd. — A. = posel
boží. I řekl jsem andělu. Br. Zjevili se mi
anděli. St. skl. — A., duchové, zvl. ti, kteří
svou čistotu zachovali, a. svatí, nebeští, na
i rozdíl od padlých, zlých andělův. V., Jg.
Příbytek sv. angelův. V. — An. strážce neb
ochránce. Kom. Anděle boží, strážce můj.
Toť ho a. strážce opatroval (chránil), že ne-
spadl. Us. Co čert chce vzíti, to ani anděl
neuchráni. Prov. To je můj a, strážce = hlí-
dač, jako stín za někým chodící. Jg. — A.
vše, co se čistotou, pěkností atd. andělům
rovná. Jest krásná, sličná, dobrá j. a. — On
jest v počestnosti proti němu anděl. V. Čistý,
krásný jako a, Us. Zpívá jako andělíček.
Nevinný jako anděl. D. — V důvěrném roz-
mlouvání. Můj anděle, andílku, andělíčku!
Jg. — Tak se staví, jakoby andělíčky poly-
kal (o licoměrníku). Us. — A., rarášek, čert.
Jest to andílek z krbu. Vz Ušpiněný. Lb.
Tys andílek s rohama = čert, Us.

Andělák, a, m., andělka, druh velkých
zemčat. Us. Eine Art Erdäpfel.

Andělika, angelika, angelička, y, f., rost-
lina, die Angelika, Engelwurz. V. A. 1. větší
či zahradní či domácí (andělský kořen, sv.
Ducha koření), v obecné mluvě janoklika,
Byl.; 2. menši n. planá. Byl. — 3. Α., Meister-
wurz. V.

Andělský, angelský, englisch, Engel-. Α.
pozdravení (od anděla pocházející), Us., kůr
(andělův). V. — A. = andělům podobný, svatý,
nebeský, dokonalý, šťastný, englisch, himm-
lisch. A. nevinnosť, život (vésti). Andělský
hlásek čertová písnička. Pk. — Andělské
panny, šp. m. anglické, englické. — A. v bo-
tanice. Ang. trafik = prha chlumní, Byl., ji-
trocel horní. V. A. kořen. A. groš. V.

Andělstvo, a, n. = andělé, die Engel; 2.
= andělství, stav andělský. Bern.

Andělíček, čka, m. Někoho andělíčkem
nositi (v podpaždí dítě vzíti a je tak nésti).
Vz Anděl.

Anderer pronášíme opakováním přísluš-
ného jména podstatného. Ruka ruku myje.
Eine Hand wäscht die andere. Vrána vráně
oči nevyklube. Bída bídu stihá. Mk.

And-es, gt. And., pl., m., rodiště Vergi-
liovo v Italii, nyní Pietola. Dle Dolany.

Andílek, lka, m. Vz Anděl.

Andres, a, m., z Andreas.

Andris-cus, ka, m., za syna Perseova se
vydával.

Androge-us, a, m., syn Minoův.

Andromach-a 'y, f.; choť Hektorova,

Andromed-a, y, f., dcera Cefeova.

Androni-cus, ka, m., řím. básník.

Andr-os, a, m., ostrov řecký.

Andula, Andulka, Andulina, Andulinka,
y, f., vz Anna, — Andulin, Andulčin (klo-
bouk). Jg.

Anebo, aneb, neb, nebo, neboli (ž). Vz
Věta rozlučovací, Neb. Denn, oder. Aneb
jest 1. moci rozlučovací. Dej mi zboží nebo
peníze. Těla hranatá jsou n. kulatá. — Když