Předchozí (26)  Strana:27  Další (28) |
|
||||
27
|
||||
|
||||
se členy s důrazem rozlučují, klade se přede
všemi. Anebo jest to pravda anebo není. — Když se meze vytýkají, znamená to, co „nebo na nejvýš, nebo aspoň". Ta truhla stála za dvanáct, aneb patnáct kop. — 2. Jinde jest moci opravující, znamenajíc to, co „«neb vlastněji (lépe) řečeno, aneb což jednostejné jest, čili. Z mláta vinného dělá se lour aneb vodár. Kom. Conciliuiu aneB sbor. V. Vřed zlobivý aneb jízlivý. V. Zlý skutek neb úči- nek. V. SchovavaČ nebo schovavatel, který .... 3. Jest moci odporovaní, a to zvláště po větách záporných, znamenajíc to, co „nikoli-ale, ne-aleu. Višně nejsou všecky jed- noho a téhož přirození, nebo některé jsou sladké, některé přihořklé, jiné trpké, jiné kyselé. — 4. Někdy klade se m. že: A kázala ruce jemu lýky svázati a to nejvíce proto, neb věděla, že má mnoho zlata. — 5. V zá- porných větách klademe m. nebo: ani, aniž. Nežádáme stříbra ani zlata od tebe. Br. — 6. Někdy se tyto spojky vypouštějí. Snáze jeden na druhém vadu, chybu, omyl vidí, než na sobě sám. Kom. — Zk. — 7. li — aneb, anebo. Má-li aneb nemá-li. D.; bud (buďto) — aneb (anebo). Aniž tomu buď ten aneb onen překaziti co mohli. Kom. -anec. Přípona jmen podstatných. Lívanec
(od li v liti), žvanec (od žv v zváti). Anekdota, y, f., z řec. Nevydaná (povídka);
vtipná, úsečná povídka. Rk. Anenská ulice, ne: Annenská.
Anešto = a ježto.
Anežka (Anéžka, V.), y, f., z Agnes, tedy
také Aneška vedle Anežka. Sykavku s ve slovech cizích zaměňujeme totiž obyčejně měkkými sykavkami š a ž: Säbel — šavle, census — činže, signare — žehnati. Ale gt. pl. ukazuje k tomu, abychom raději psali Anežka, říkámeť Anežek a ne: Anešek. Mk. Anfangen. Střihl a dal se do Šití. Dal
se Do takového křiku, strhl takový křik, jal se tolik křičeti. Mk. Dalo se na Déšť. Us. na Mor. Brt. Anfangs = nejprve.
Angeblich, domnělý, dle udáni, prý, jakž
se praví, jakž praveno jest, jak se povídá, jak se v známosť uvádí, povídají, jistí, praví (se), praveno jest, povídá se, že atd. Vojska na 10000 býti pravili. — Vojska, jak pravili, na 10000 bylo. Povídali, že vojska bylo 10000 atd. Mk. Angehörige. Po heslu svoji se poznají. Mk.
Angel, vz Anděl.
Angelika, vz Andělika. V.
Angelský, vz Andělský.
-angen. U německých jmen v -angen ukon-
čených -en se odhozuje: Ellvang (k), a, m. Angina, y, f., zapálení hrdla; záškrt. Jg.
Anglaise (angléz) = anglický tanec. Rk.
Anglický. Englisch. V. Α. literatura, nemoc,
kůň, pes, hospodářství, mile, koňstvo, právo, soudství, uměni, zboží, flastr n. přilep, jazyk. S.N. Anglický n. englický, po anglicku. An- glické panny, ne: andělské. Angličina, y, f. Die englische Sprache.
Anglie, e, f. — Angličan n. Engličan, a,
m.; .... čanka, y, f.; Anglicko, a, n. — Angličany, čan, pl., m. England; Engländer. |
Anglisování = utínáni ocasův koním. —
Anglisovati koho: koně. Rk. Englisiren. Anglové, kmen suevský. Tacitus.
Angrešt, u, m., meruzalka, srstka, v obec.
mluvě: srstka, chlupatka, polka, meruzalka, angrešt, agrešt, jahoda zelená či chlupatá. Jg. Vz Srstka, Agrest. Die Stachelbeere. Angrivariové, kmen germánský na Veseře.
Anheimstellen, zůstaviti, býti. To jest
na dobré vůli bratra tvého. Vz Abhängen. Anchis-es, a, m.; Anchisův syn: Aeneas.
Ani = a oni. Vz An (ana, ano).
-ani (-aní). Místy místo toho říká se aj:
paní máma — pajmáma, sekanina — sekajna. Ani, aniž, weder, auch nicht einmal. Vz
Věta spojovací; stran složení jich vz Aniž. Po ani opakuje prý se ve výroku z pravidla záporné ne. Viděl ho, že ani nepovstal, ani se nepohnul před nim. Ani ho nepochovali; Mně zima není, ani nebude. Er. P. 20., 60. Žádný neviděl ani nezvěděl. Ani slyšeti o tom nechtěl. Jg. Že vás ani před sebe nechtěl pustiti. Jg. Neumí ani za mák. Prov. Ani truhle nevěřil. Kom. Před přítelem ani ne- přítelem nevypravuj o životu cizím. Br. Ne- čitedlné, což se ucítiti ani znamenati nemůže. V. Ani dobré žíly v sobě nemá, V. Nemá to hlavy ani paty. Us. Vz Mkl. S. 185. a víc příkladův v Jg. a dole. Ale zdá se, že toto pravidlo na, pravdě se nezakládá, neb nalezáme velmi zhusta u dobrých, starších |
|||
spisovatelův u ani slovesa kladná. Žádných
jim útiskův nečiňte, ani je hoňte. V. Neopušťuj mne, ani pohrziuj mnú. Z Jir. Ani řeč |
|
|||
ník nerozšiřuje ani odstupuje Bez potřeBy.
Kom. Ani sám se chval, ani sám se haň. Pk. Ani tobě ani mně tento mlýn bude. Pass. Nepracuje, ani přede. Ani ze jhry jeden dru- hým mnoho klamej. Št. Smrť nebojí se Bo- hatého, ani stydí se chudým. Št. kn. šest. 272. Neb ani ptáka tu bieše. Výb. II, 59. Ti křesťané ani jakou úhonu měli ani jakým ohavným hříchem na soudu naříkáni byli. Har. I., 255. Nečiňte nikomu násile, ani koho obviňte křivdú. Št. kn. šest. 153. Jehož jsem nikdy ani znala, ni viděla. Kat. 284. (Vz Choť.) Kto je pyšného srdce, ani by chtěl rovně mieti. Št. N. 120. (Št. N. 191. a jinde). Ani na tvú hrózu tbáme. Výb. II. 9. (Pass.). Aniť oddechnouti může. Leg. Ani hor položil. V. Ani toho, jak Bůh ... co rozvažují. Br. Chč. klade kladné sloveso: Také ani ν rado- sti účastni jeho budú; Ani duše jeho podbá; Protož ani ν papeži ani ν biskupich spaseni jest; Ani by chválil Jana Křtitele srsti vel- bloudových; Ani by páni všichni býti mohli, by sedlákův nebylo; Když jsi ani povolil, ani se jinak pomstil. Che. 631., 449., 292., 628., 381., 605. — Proto také u ,aniž', které se od ,ani' ničím neliší, ,ne' z pravidla se neklade. Jal ho, aniž ho prve propustil, až mu města zase navrátil. V. Ten jimi nepo- hne, aniž jich změní. Br. Již neleze (nelítá) u vysokých věcech, aniž chodí o nižších, ale stojí. Št. Nebo nevidí ho, aniž ho zná. Nebo aniž sedneme za stůl, dokavadž . . Br. Aniž spříznění jaké s kým měli. Aniž ještě byly propasti. V. Aniž časté uší znění dobré znamená. Kom. Aniž se mi hrubě chtělo. Us. Aniž roztrhli roucha svá. Br, Než nalézáme |
||||
|
||||
Předchozí (26)  Strana:27  Další (28) |