se členy s důrazem rozlučují, klade se přede
všemi. Anebo jest to pravda anebo není. —
Když se meze vytýkají, znamená to, co „nebo
na nejvýš, nebo aspoň". Ta truhla stála za
dvanáct, aneb patnáct kop. — 2. Jinde jest
moci opravující, znamenajíc to, co „«neb
vlastněji (lépe) řečeno, aneb což jednostejné
jest, čili. Z mláta vinného dělá se lour aneb
vodár. Kom. Conciliuiu aneB sbor. V. Vřed
zlobivý aneb jízlivý. V. Zlý skutek neb úči-
nek. V. SchovavaČ nebo schovavatel, který
.... 3. Jest moci odporovaní, a to zvláště
po větách záporných, znamenajíc to, co
„nikoli-ale, ne-ale^u. Višně nejsou všecky jed-
noho a téhož přirození, nebo některé jsou
sladké, některé přihořklé, jiné trpké, jiné
kyselé. — 4. Někdy klade se m. že: A kázala
ruce jemu lýky svázati a to nejvíce proto,
neb věděla, že má mnoho zlata. — 5. V zá-
porných větách klademe m. nebo: ani, aniž.
Nežádáme stříbra ani zlata od tebe. Br. —
6. Někdy se tyto spojky vypouštějí. Snáze
jeden na druhém vadu, chybu, omyl vidí,
než na sobě sám. Kom. — Zk. — 7. li — aneb,
anebo. Má-li aneb nemá-li. D.; bud (buďto) —
aneb (anebo). Aniž tomu buď ten aneb onen
překaziti co mohli. Kom.

-anec. Přípona jmen podstatných. Lívanec
(od li v liti), žvanec (od žv v zváti).

Anekdota, y, f., z řec. Nevydaná (povídka);
vtipná, úsečná povídka. Rk.

Anenská ulice, ne: Annenská.

Anešto = a ježto.

Anežka (Anéžka, V.), y, f., z Agnes, tedy
také Aneška vedle Anežka. Sykavku s ve
slovech cizích zaměňujeme totiž obyčejně
měkkými sykavkami š a ž: Säbel — šavle,
census — činže, signare — žehnati. Ale gt.
pl. ukazuje k tomu, abychom raději psali
Anežka, říkámeť Anežek a ne: Anešek. Mk.

Anfangen. Střihl a dal se do Šití. Dal
se Do takového křiku, strhl takový křik, jal
se tolik křičeti. Mk. Dalo se na Déšť. Us.
na Mor. Brt.

Anfangs = nejprve.

Angeblich, domnělý, dle udáni, prý, jakž
se praví, jakž praveno jest, jak se povídá,
jak se v známosť uvádí, povídají, jistí, praví
(se), praveno jest, povídá se, že atd. Vojska
na 10000 býti pravili. — Vojska, jak pravili,
na 10000 bylo. Povídali, že vojska bylo 10000
atd. Mk.

Angehörige. Po heslu svoji se poznají. Mk.

Angel, vz Anděl.

Angelika, vz Andělika. V.

Angelský, vz Andělský.

-angen. U německých jmen v -angen ukon-
čených -en se odhozuje: Ellvang (k), a, m.

Angina, y, f., zapálení hrdla; záškrt. Jg.

Anglaise (angléz) = anglický tanec. Rk.

Anglický. Englisch. V. Α. literatura, nemoc,
kůň, pes, hospodářství, mile, koňstvo, právo,
soudství, uměni, zboží, flastr n. přilep, jazyk.
S.N. Anglický n. englický, po anglicku. An-
glické panny, ne: andělské.

Angličina, y, f. Die englische Sprache.

Anglie, e, f. — Angličan n. Engličan, a,
m.; .... čanka, y, f.; Anglicko, a, n. —
Angličany, čan, pl., m. England; Engländer.

Anglisování = utínáni ocasův koním. —
Anglisovati koho: koně. Rk. Englisiren.

Anglové, kmen suevský. Tacitus.

Angrešt, u, m., meruzalka, srstka, v obec.
mluvě: srstka, chlupatka, polka, meruzalka,
angrešt, agrešt, jahoda zelená či chlupatá.
Jg. Vz Srstka, Agrest. Die Stachelbeere.

Angrivariové, kmen germánský na Veseře.

Anheimstellen, zůstaviti, býti. To jest
na dobré vůli bratra tvého. Vz Abhängen.

Anchis-es, a, m.; Anchisův syn: Aeneas.

Ani = a oni. Vz An (ana, ano).

-ani (-aní). Místy místo toho říká se aj:
paní máma — pajmáma, sekanina — sekajna.

Ani, aniž, weder, auch nicht einmal. Vz
Věta spojovací; stran složení jich vz Aniž.
Po ani opakuje prý se ve výroku z pravidla
záporné ne. Viděl ho, že ani nepovstal, ani
se nepohnul před nim. Ani ho nepochovali;
Mně zima není, ani nebude. Er. P. 20., 60.
Žádný neviděl ani nezvěděl. Ani slyšeti o tom
nechtěl. Jg. Že vás ani před sebe nechtěl
pustiti. Jg. Neumí ani za mák. Prov. Ani
truhle nevěřil. Kom. Před přítelem ani ne-
přítelem nevypravuj o životu cizím. Br. Ne-
čitedlné, což se ucítiti ani znamenati nemůže.
V. Ani dobré žíly v sobě nemá, V. Nemá
to hlavy ani paty. Us. Vz Mkl. S. 185. a víc
příkladův v Jg. a dole. Ale zdá se, že
toto pravidlo na, pravdě se nezakládá, neb
nalezáme velmi zhusta u dobrých, starších

spisovatelův u ani slovesa kladná. Žádných
jim útiskův nečiňte, ani je hoňte. V. Neopušťuj mne, ani pohrziuj mnú. Z Jir. Ani řeč

ník nerozšiřuje ani odstupuje Bez potřeBy.
Kom. Ani sám se chval, ani sám se haň. Pk.
Ani tobě ani mně tento mlýn bude. Pass.
Nepracuje, ani přede. Ani ze jhry jeden dru-
hým mnoho klamej. Št. Smrť nebojí se Bo-
hatého, ani stydí se chudým. Št. kn. šest.
272. Neb ani ptáka tu bieše. Výb. II, 59.
Ti křesťané ani jakou úhonu měli ani jakým
ohavným hříchem na soudu naříkáni byli.
Har. I., 255. Nečiňte nikomu násile, ani koho
obviňte křivdú. Št. kn. šest. 153. Jehož jsem
nikdy ani znala, ni viděla. Kat. 284. (Vz
Choť.) Kto je pyšného srdce, ani by chtěl
rovně mieti. Št. N. 120. (Št. N. 191. a jinde).
Ani na tvú hrózu tbáme. Výb. II. 9. (Pass.).
Aniť oddechnouti může. Leg. Ani hor položil.
V. Ani toho, jak Bůh ... co rozvažují. Br.
Chč. klade kladné sloveso: Také ani ν rado-
sti účastni jeho budú; Ani duše jeho podbá;
Protož ani ν papeži ani ν biskupich spaseni
jest; Ani by chválil Jana Křtitele srsti vel-
bloudových; Ani by páni všichni býti mohli,
by sedlákův nebylo; Když jsi ani povolil,
ani se jinak pomstil. Che. 631., 449., 292.,
628., 381., 605. — Proto také u ,aniž', které
se od ,ani' ničím neliší, ,ne' z pravidla se
neklade. Jal ho, aniž ho prve propustil, až
mu města zase navrátil. V. Ten jimi nepo-
hne, aniž jich změní. Br. Již neleze (nelítá)
u vysokých věcech, aniž chodí o nižších,
ale stojí. Št. Nebo nevidí ho, aniž ho zná.
Nebo aniž sedneme za stůl, dokavadž . . Br.
Aniž spříznění jaké s kým měli. Aniž ještě
byly propasti. V. Aniž časté uší znění dobré
znamená. Kom. Aniž se mi hrubě chtělo. Us.
Aniž roztrhli roucha svá. Br, Než nalézáme