Antonia, e, Antoninka, Tonka, Tonenka,
Tonečka, Tonička, y, f.

Antonín, a, m., jest vlastně Antoninus.
Znamená-li to Antoni-us (a), měli bychom
říkati: Anton. Antoň, ě, m., (zastr.), Anto-
níček, Antoš, Antošek, Tonda, y, Toník, a,
Tonek, nka, Toníček, čka. Na Den sv. Antoně.
V. Antonín. V. Na sv. Antonína dáme maso
do komína. Hrš. — A., rána sv. Antonína,
oheň (pekelný, studený), růže na noze, čer-
vený a palčivý otok. V.

Antonomasi-a, e, f., z řec, přejmeno-
vání. Rk.

Antorf, a, m., mě. Antwerpen.

Antoš, e, m., Tonda, Antonín.

Autoušek, ška, m., Antoš; 2. pohodný.

Antreten, něm. Den Weg ant.: nastoupiti
na cestu. V., Br. Ein Amt a., nastoupiti na
úřad (ujmouti úřad, uvázati se v úřad. Us.).
Kom. Die Regierung an., na trůn, na vladař-
ství nastoupiti, Jg., uvázati se, vejíti ve
vládu. J. tr. Den Dienst a.: vstoupiti do služby.
Die Lust trat mich an, žádost mě pojala
(tam jíti, abych tam šel); zachtělo se mi.
Ein wildes Thier antreten, postaviti se šelmě.
Den Kampf antreten, boj počíti, podstoupiti.
Den Tanz a., počíti tančit', dáti se do tance,
postaviti se k tanci. Die Kanzel a., na úřad
kazatelský nastoupiti. Den Beweis, die Erb-
schaft a., hlasití se, přihlásiti se, připovědíti
se k čemu. J. tr. Statek, dědictví ujmouti,
uvázati se v statek, v dědictví. J. tr. Fahrt
an., vz Weg a. Das Leben an., do života
vstoupiti. Den Eid a., vz Den Beweis a. Einen
Vorsatz a., umíniti si, umysliti si. Das neue
Jahr an., počíti nový rok. Das 10. Jahr an.,
vstoupiti Do 10. roku. Den Kampf a., do
boje se pustiti, se dáti, v boj se uvázati,
k boji se přihlásiti. Um Erlaubniss Jemanden
a., žádati koho za povolení, svolení. Eine
Stelle a., na něčí místo nastoupiti. Kom.

Antrieb. Aus eigenem Α., sám od sebe,
sám ze sebe, sám sebou, samochtě, z vlastní
vůle. Mk.

Anuše, e, f., Anna,

Anxur, a, m., mě. v Latiu.

Any 1. — a ony, vz An (ana, ano); 2. pří-
pona jmen místních; původem jejich byla
obyčejně poloha místa n. krajiny: Dolany,
Vysočany, Plaňany. Č.

-aný. Stran významu této přípony u ča-
soslov vz -ený.

Anýz, u, m., vz Anís. A. čínský n. indij-
ský. Kh. — Anýzový. A. voda, kořalka. Jg.

Anž, anaž, anož. V novější době objevuje
se v Denních listech i jiných knihách nové
zájmeno vztažné: anž, anaž, anož. Slovo
,an' povstalo z a on; jakož pak není možno
říci: a onž, a onaž, a onož, tak i slovce anž
atd. v mluvnici neobstojí. Jg. ho též neuvádí
a u dobrých spisovatelův snad ho nenajdeš. Mš.

Aoni-a, e, f. = Boeotie; Aonové, aonský.

Aorist, u, m., z řec. Aoristy vyhynuly
zejmena v ruštině, polštině, češtině a ve
slovinštině. Gb. — Kdy aoristy v češtině
zanikly, zevrubně určiti se nedá. Jisto jest,
že první grammatikové čeští Optat a Gzel
jim zanikati pomáhali a že v 16. stol. aoristy
v ústech lidu ještě žily. Bych žije podnes
zbytkem někdejšího aoristu. Kt. 90. Vz

Časování. O tvarech aoristův vz Kt. (Květ),
57.; S. N. I. 265.; Počátkové stč. mluvnice
od P. J. Šafarika, v Praze 1845. O významu
a užíváni aor. vz také Mkl. S. 767., 787.

Apage, lat., odstup; a, satanaš = odstup
čerte! Rk.

Apanage (fr., apanáž), výživa mladších
synův a dcer knížecích. Rk. Z středolatin.
apanagium, od panis, chlebné. S. N.

Apartní, fr., zvláštní. Rk.

Apatečník, a, m. = lékárník, Jád.,
Apotheker.

Apateka, vz A patyka,

Apatekář, apatykář, e, m., V., lékárník,
Apotheker.

Apatekářka, apatykářka, y, f., lékárnice.
Apothekerin.

Apatekářová, apatykářová, é, f., žena
lékárníkova, Apothekersfrau.

Apatekářský, apatykářský, apotekářský.
A, léky, masti, prášky, Kom., libra. V. Apo-
theker —.

Apatekářství, apatykářství, n., lékár-
nictví. D. Apothekerkunst.

Apatekářovati, apatykářovati = lékár-
nictví provozovati. Apothekerkunst treiben.

Apatekářův, apatykářův, -ova, -ovo. Apo-
thekers —.

Apathi-e, e, f., z řec, netečnosť, prazdnosť
náruživostí, necitelnosť. Rk.

Apatit, u, m., obsahuje kysličník vápenatý,
kyselinu fosforečnou a chlor n. fluor. Vz
Hálovec. Bř.

Apatyka, apatika, apateka, apatheka,
vlastně apotheka, y, f., z řec. άποΘή/.η =
místo ke schování všelikých věcí. Jg. — A. =
lékárna. Die Apotheke. A. Domácí, polní.
Jg. Mohl bys v apatice prodati (jsi drahý).
Jeli s tím do apatiky (vz Drahý). Komu
není shůry dáno, v apatice nekoupí (vz
Hloupý). Č., Lb. Kclo oD přirození hloupý,
v apatice rozumu nekoupí. — Č. — Apa-
tykář, e, m. = lékárník.

Apelace, vz Appellace.

Apell-es, a, m. — Apellův, -ova, -ovo.

Apennin-us, a, m., pohoří v Italii. —
Apenniny. severní, střední, jižní; ligurské,
etrurské, římské, Abruzzy. S. N.

Apertura, y, f., z lat., uprázdnení úřadu.
Rk. Apertur.

Apetyt, vz Appetit.

Apich, u, m. A. bahni n. vodní n. obecný,
zahradní, veliký. Jg., Kh. Z něm. Eppich a
to z lat. apium. Mz. 98.

Ap-is, isa n. ida, m., modla aegyptská
v podobě býka.

Apodiktický, z řec, vz Důkaz.

Apodos-is, e, f., z řec, závětí (ve větě). Rk.

Apokalypse, e, f., z řec, zjevení, zvláště
zjevení sv. Jana,

Apolena, Apolinka, y, f., Apollonia. Jg.

Apolinář, Apollinář, e, m. U sv. Are
v Praze.

Apollo, gt. Apollina; rec. Apollon, gt.
Apollona, m. U starých také Apol, a, Apo-
lináš, e, m., bůh básnictví (u Řekův a Ří-
manův).

Apollodor-us, a, m., řec filosof.

Apolloni-a, e, f., mě. v Illyiii. — Apol-
loňan, a, m. Apollonský.