Apolloni-s, dy, f, mě. v Lýdii. — Apol-
lonidan, a, m. —, Apollonidský.
Apolloni-ns, , a., m. řec. básnik; filos.

Apologie, e, f., z řec, odpověď na ne-
slušné zadáni protivníka; obrana. Jg. A.
českých stavův. Jg.

Apoplexi-e, e, f., z řec, mrtvice, pora-
ženi. Rk.

Aposiopese, e, f., z řec, zamlčení (v ře-
či). Rk.

Apostat, a, m., odpadlík od víry. Rk.

Apoštoly, ův, pl., m., od nižšího práva
vysvědčení pořádného odvolání a k vrchnímu
právu odvolávajícího odeslaní. Ros.

Apostrof, u, m., z řec, odsuvník.

Apostrofa, y, f., z řec, obrácení se
v řeči k někomu. Rk. Vz Zk. Ml. II., 180.;
Mk. Ml. 305.; Mus. 1844., 439.

Apoštol, a, m., z řec, άπόϋτολος, poslanec;
Apostel; vz s v š; pl. apoštolé, ův. Apoštolé
poslové boží. V. — Apoštolovati, das Amt
eines Apostels verrichten. —

Apoštolský, apostolisch. A. požehnání
(papežovo s jistými obřady. Rk.), skutky,
král (uherský), veličenství, vikář, ustanovení,
cirkev, kanon, vyznáni víry, masť (k hojení
divokého masa. Ras.), stolice, knihy (V.).
Jg., N. S., Rk. Jezdí po apoštolském koni
(chodí pěšky). Lb., V.

Apoštolství, -stvo, a, n. = apoštolský
úřad, Apostelamt. Aqu.

Apotheka, vz Apatyka.

Apotheose, e, f., z řec, vyhlášení někoho
za boha, zbožněni někoho. Rk.

Apparat, u, m., V., z lat., příprava, pří-
stroj. Rk.

Appartement, z fr., (appartman), obydlí,
řada pokojův. Rk.

Appell, u, m., fr., svolání vojákův za-
bubnovaním n. zatroubením; 2. dupnutí nohou
v šermu; 3. sluch (psí). Rk.

Appellace, e, f., z lat., odvolání-se k vyš-
šímu soudu. Die Appellation. Čeho šetřiti
bylo při odvoláni se z rozsudku a jací byli
toho účinkové (v strčes. právu), vz Rb. 128.

— 129., Gl. 3. Pod trvající appellací soudu
strana na stranu nenastupuj. Jg., Er. Α.
každému se přeje. Jg. A. vyříditi, ohlásiti.
Do vyřízení appellace (í). Jg. Ohlášení k a.
Er. Může podlé práva do dvou nedělí pořád
zběhlých od výpovědi rychtářovy do rady
a. vzíti. (1532) Pr. Vz Rb. č 1990. — 2004.

— Α., rozsudek vyššího soudce. Das Appel-
lationsurtheil. Pr. mest. — Α., vrchní právo
n. soud. Král Ferdinand vyzdvihl a, na hradě
pražském. V. Das Appellationsgericht. —
Α., list, v kterém se kdo odvolává. Die
Appellationsschrift. M. Pr.

Appellační (odvolací): soud, list, úřad.
Appellations —.

Appellant, a, m., odvolatel, Der appel-
lirende Theil. Rk., Ros.

Appellat, a, m., odvolanec, Ros., der
Appellat.

Appellovati, luj, val, váni; appelliren,sich
berufen, z lat. Odvolati při k vrchnímu právu.
A. k vyššímu úřadu: doložiti do vyššího
práva. Pr. cis. rkp. — z čeho : Aby žádný
ze země neappelloval. V.— k čemu: k vrch-

nímu právu. Pr. měst. — proti někomu:
Pr. měst. — na co: na onen svět a. (umříti)
L. — od koho dle čeho: od nižšího úřadu
podlé práva.

Appellativ-um, a, n., z latin., jméno
obecné. Rk.

Appercepce, e, f., z lat., osvojení, ovlast-
nění. Rk.

Appetit, u, m., z lat. appetere, žádati.
Chuť (k jídlu), chtíč (zvířecí chuť), lasko-
miny (k pamlskům). A. dobrý, chorý, nepři-
rozený. — A. míti nač, k čemu, do čeho.
L. A. na něco si ostřiti. L. Má a. na něho

— chce ho bíti. L. Dobrý a. vinšuju, lépe:
přeji dobrého pochutnání, dobré chuti; a po
jídle: Přeji dobrého zažití, abyste Dobře za-
žili, Šr.; zdrávi zažili. Us. Vz Zdravý.

Appi-a, e, f., mě. ve Frygii. — Appijský.
Appi-us, a, m.— Via Appia = cesta, sil-
nice Appiova z Říma do Capue.

Applanovati, z lat-, urovnati, applaniren.

— co čím: domluvou.
Applaudovati, z lat., někomu tleskati,

applaudiren. — komu proč v čem: v di-
vadle. — bez čeho: bez příčiny; komu
s kým z čeho: s přítelem z lásky k ně-
komu.

Applaus, u, m., lat., potlesk (na znamení
pochvaly). Rk.

Applikace, e, f., lat., užiti, upotřebení;
připojení; pilnosť, schopnosť; doloženi na
posluchače (v řeči). Rk.

Apporte (fr., z lat.), přines (voláni na
psy). — Apportovati: někomu něco =
přinésti. — na co: na zavolání. — z čeho
do čeho: z vody do ruky. — přes co:
přes vodu.

Apposice, e, f., lat., vz Přístavka.

Appretura, y, f., fr., příprava sukna. Ap-
pretur.

Approbace, e, f., z lat., schválení, stvr-
zeni něčeho. Rk. Approbation.

Approbovati, z lat., schváliti, stvrditi,
Rk., approbiren. —co komu: knihu. — po
čem: po dobrém uvážení.

Approximativně, z lat., sblížené, při-
bližmo, Rk.; asi. Approximativ, annähernd.

Aprikosa, y, f., meruňka, eine Aprikose.

April, u, m. V obec. mluvě gt. -e: Dnes
jest prvního Apríle. — Z lat. aprilis. — Toto
jméno odvozuje Varro od aperire, quod ver
omnia aperit (od otvírati, poněvadž jaro vše
otvírá). Er. S Aprílem, někoho poslati = za
blázna ho míti. Jg., Č. Aprílem někoho po-
slati, voditi. Na Mor. Brt. — Aprílové po-
časí = měnivé, nestálé. N. S.

Aproni-us, a, m., římské jméno.

Apropó (z fr.: ä propos): slyš, slyšte, na
slovíčko! Přicházíte mi právě v čas, v hod. Šr.

Apruže, e, f., hat'., Faschine. Us. Kralohrad.

Apulej-us, či Appulej-us, a,m.,řim. spisov.

Apuli-a, e, f., Appulia; — apulský. V Ital.

Aquae Cumauae =. Baj-ae, í, pl., f.

Aquaedukt, u, m., z lat., vodovod, Wasser-
leitung.

Aquae Sextiae = Aix.

Aquarela, y, f., malba vodními barvami.
Rk. Viz více v S. N.

Aquari-um, a, n.. dle Gymnasium, z lat.,