Předchozí (31)  Strana:32  Další (33) |
|
|||
32
|
|||
|
|||
nádržka naplněná vodou na přechovávání
vodních rostlin a vodních zvířat. Rk. Aquilej-a, e, f., záp. od Terstu. — Aqui-
lejsky. Aquilli-us, a, m., řím.právník.
Aquitani-a, e, f. — Aqiiitanský. Vz Galii.
Ár, u, m., čtverec 10 metrů dlouhý a to-
likéž široký — 100 □metrům = 27.8 □ sáhů. — 57.5464 áru rovná se jitru.
-ar. Přípona jmen podstatných rodu muž., j
před níž se kmenová samohláska krátívá (Pk.): houba — hubař, kráva — kravař, vláda — vladař, Bouda — budař, kuchař, dřevař,
lékař, sadař, písař, tesař, pekař, modlář, zvo- nár, knihár. Jg., Mkl. B. 90. Němci mají zde složeniny: Buchbinder. Ht. Přípona tato k podstatným jménům se přistavuje, která znamenají věci, a označuje osoby: vin-ař, krav-ar, knih-ař. Lat.: -arius: statuarius, soch-ař. Značí se touto příponou řemeslník, živnostník. Týž význam má přípona tato v oboru místních plurálu: Svinaři, Kravaři, Vinaři, znamenajíc osadníky zanášející se chovem n. prodejem sviň, krav, vína. Bs. (Spiess.). -ár, -ář. Přípona jmen podstatných rodu
muž.: bednář, komár, kočár, kolář, řezbář, bečvář, kovář, farář, oltář, šafář, lhář, my- dlář, mocnář, kramář, Pk., žhář, rybář, se- dlář. Mkl. B. 90. Vz Tvoření slov. — -ář, v jižních Cechách.: -ař, vězdař (hvězdář). Kts. Arabesky, pl., f., ozdoby na výkresích na
způsob arabský. Arabesken. Arabi-e, e, t. A. skalnatá, hornatá, bohatá,
pustá. V.— Arab, a, m. Arabka.—Arabský. A. kůň, Us., gummi, švestky. V. Arabisch. Arae Philaenorum z lat. = oltáře Phi-
laenův. Aragonie, e, f. — Aragoňan, a, m. —
Aragónski. V Španělsku. Arachn-e, y, f., Athénou v pavouka pro-
měněna. Arak, u, m., kořalka z rýže (rýžovka)
n. ze šťávy kokosové. Rk. A. batavský, goanský. Kh. Arar, a, m., řeka Gallie, nyní Saone.
Ararat, a, m., hora v Asii (v .Armenii).
Arat-us, a, m., řec. básník.
Aravisk-ové, ův, národ pannonský.
Arax-es, a, m., řeka Armenie. —
Arbeitshaus, něm., pracovna donucovací,
Er., dělná, robotárna. Rk. Arbela, gt. Arbel, pl., n. město Assyrie.
(Dle ,Slovo'). Areadia, vz Arkadia.
Arean-um, a, n., z lat., tajemství. —
Arcana = tajné prostředky. Rk. Arci, arciže, arciť. 1. — ovšem, allerdings,
freilich, traun, jawohl. Udělals to? Arci. Ros. Toť arci zle, když . . .; 2. = velmi, sehr, gar. Arci dobře. Jg. Věc arci důležitá. V.; 3. — tím více, um so mehr. To má každý věděti, arci pak učený doktor. Ml.; 4. ve slovech, složených znamená věco před- ního v dobrém i zlém smyslu (z něm.: Erz-): arcianděl, V., arcibiskup, arcilotr. — Arcibiskup, a, m. Stran titulu vz: Excel-
lenci, Milost. Arcibiskupský; — Arci- biskupství, n. Erzbischof; -bischöflich; -bisthum. |
Arci-blázen; — častý (velmi častý),Plk.;
-češntk, D.; -ďábel; -děkan; -dílo, Koll.; -dia- kon; -jáhen; -kacír; -kancléř, V.; -kněz; D.; -kněžna; -kníže; -knížectví; -komorník, V.; -kvasník, Bib..; -loupežník, V.; -lhář; -lichvář; -lotr; -maršálek, V.; -otec,V. ; -pastýř, Kom.; -podvodník; -řemeslník, Kom.; -skoupý; -šel- ma; -šenk, V. — Jg. Erz-. Arcištola, y, f., Erbstolle, jest nejhlubší
štola a slouží obyčejně k odvádění vod. Am. Arcivévoda, y, m. Stran skloňování vz
Despota.; stran titulu vz Výsosť. Erzherzog. — Arcivévodkyně, Erzherzogin; — vévodství,
Erzherzogthum. Arci -vrah; -zloděj; -zlosyn; -zrádce. Jg.
Arciže, vz Arci.
Arde-a, e, f., město v Latiu.
Ardenny, gt. Arden, f., pl., lesnaté hory
v Gallii severozápadní. Die Ardennen. Arelat-e. e (dle ,Pole'), Šf.; lépe Arelat-e,
a, n. (poněvadž to má před -e tvrdou sou- hlásku) n. Arel-as aty, f., mě. v Gallii. Nyní Arles. Arena, y, f., z lat., písek; místo pískem
posypané na př. v zápasišti; letní divadlo. Rk. Arenda, y, f., z lat., nájem, plat z nájmu,
die Arende, Pacht. Jg. Arendář, e, m., pachtýř, nájemník. Kom.
Pächter. Arendovati, pachtovati, pachten. — co
komu, od koho. Rk. Areopag-us, a, m., pahorek v Athénách,
kdež se scházel vrchní soud pod širým nebem. Rk. — Α., u, m., jeden z nejstarších soudův na pahorku Areově v Athenách. — Areopagiťan, Vj., člen toho soudu. Ar-es, ea, m.; bůh války u Řekův.
Arest, u, m., z lat. resto, vězení, der
Arrest. — Do a -tu někoho dáti, vsaditi. Us. — Arestant, a, m., Arestník, a, m., vězeň.
Arethus-a, y, f., studánka v Syrakusách
(v Sicílii) — Arethuský. Argi, vz Argos.
Arginus-y, gt. Arginus, f., pl., tři ostrůvky
na pobřeží Aeolidském. Vj. Argo, gt. Argoi, f., dle ,Kosť', Zk.; gt.
Argo-y, f., Šf. (dle ,Žena'). Lod', na níž Argonaute do Kolchidy plouli. Vj. Argoli-s, dy, f., krajina v Pěloponnesu.
— Argoliďan. — Argolidský.
Argonautae, lat., Argoplavci. Die Argo- nauten. Vz Argo. Argos, nom. a akkus., ostatní pády od
lat. Argi, orum., m., tedy: Arg, Argům, (cf. Dolany) nebo Arg-os, a, n. (dle ,Slovo'). — Argošský, Argivský. Argument, u, m., lat., důvod. Beweis.
Argumentace, e, f., lat., přivádění dů-
vodů, Beweisführung. Jg. Argumentovati, z lat., dovoditi, Jg., be-
weisen, seliliessen. Arg-us, a, m, stooký strážce Ioin, jejž
Merkur usmrtil. Vj. Arch, u, m., z lat. arcus. Mz. 96. Bogen.
A. psací, tiskový, vkladní, platební, zku- šebný (na. zkoušku), kolkový, schodný (v ti- skárně, Defektbogen). Nz. A. papíru. V. A. papíru složiti. D. A. na čisto vytištěný, vý- věsek. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (31)  Strana:32  Další (33) |