nádržka naplněná vodou na přechovávání
vodních rostlin a vodních zvířat. Rk.

Aquilej-a, e, f., záp. od Terstu. — Aqui-
lejsky.

Aquilli-us, a, m., řím.právník.

Aquitani-a, e, f. — Aqiiitanský. Vz Galii.

Ár, u, m., čtverec 10 metrů dlouhý a to-
likéž široký — 100 □metrům = 27.8 □ sáhů.

— 57.5464 áru rovná se jitru.

-ar. Přípona jmen podstatných rodu muž., j
před níž se kmenová samohláska krátívá
(Pk.): houba — hubař, kráva — kravař, vláda

— vladař, Bouda — budař, kuchař, dřevař,
lékař, sadař, písař, tesař, pekař, modlář, zvo-
nár, knihár. Jg., Mkl. B. 90. Němci mají
zde složeniny: Buchbinder. Ht. Přípona tato
k podstatným jménům se přistavuje, která
znamenají věci, a označuje osoby: vin-ař,
krav-ar, knih-ař. Lat.: -arius: statuarius,
soch-ař. Značí se touto příponou řemeslník,
živnostník. Týž význam má přípona tato
v oboru místních plurálu: Svinaři, Kravaři,
Vinaři, znamenajíc osadníky zanášející se
chovem n. prodejem sviň, krav, vína. Bs.
(Spiess.).

-ár, -ář. Přípona jmen podstatných rodu
muž.: bednář, komár, kočár, kolář, řezbář,
bečvář, kovář, farář, oltář, šafář, lhář, my-
dlář, mocnář, kramář, Pk., žhář, rybář, se-
dlář. Mkl. B. 90. Vz Tvoření slov. — -ář,
v jižních Cechách.: -ař, vězdař (hvězdář). Kts.

Arabesky, pl., f., ozdoby na výkresích na
způsob arabský. Arabesken.

Arabi-e, e, t. A. skalnatá, hornatá, bohatá,
pustá. V.— Arab, a, m. Arabka.—Arabský.
A. kůň, Us., gummi, švestky. V. Arabisch.

Arae Philaenorum z lat. = oltáře Phi-
laenův.

Aragonie, e, f. — Aragoňan, a, m. —
Aragónski. V Španělsku.

Arachn-e, y, f., Athénou v pavouka pro-
měněna.

Arak, u, m., kořalka z rýže (rýžovka)
n. ze šťávy kokosové. Rk. A. batavský,
goanský. Kh.

Arar, a, m., řeka Gallie, nyní Saone.

Ararat, a, m., hora v Asii (v .Armenii).

Arat-us, a, m., řec. básník.

Aravisk-ové, ův, národ pannonský.

Arax-es, a, m., řeka Armenie. —

Arbeitshaus, něm., pracovna donucovací,
Er., dělná, robotárna. Rk.

Arbela, gt. Arbel, pl., n. město Assyrie.
(Dle ,Slovo').

Areadia, vz Arkadia.

Arean-um, a, n., z lat., tajemství. —
Arcana = tajné prostředky. Rk.

Arci, arciže, arciť. 1. — ovšem, allerdings,
freilich, traun, jawohl. Udělals to? Arci.
Ros. Toť arci zle, když . . .; 2. = velmi,
sehr, gar. Arci dobře. Jg. Věc arci důležitá.
V.; 3. — tím více, um so mehr. To má
každý věděti, arci pak učený doktor. Ml.;
4. ve slovech, složených znamená věco před-
ního v dobrém i zlém smyslu (z něm.: Erz-):
arcianděl, V., arcibiskup, arcilotr. —

Arcibiskup, a, m. Stran titulu vz: Excel-
lenci, Milost. Arcibiskupský; — Arci-
biskupství, n. Erzbischof; -bischöflich;
-bisthum.

Arci-blázen; — častý (velmi častý),Plk.;
-češntk, D.; -ďábel; -děkan; -dílo, Koll.; -dia-
kon; -jáhen; -kacír; -kancléř, V.; -kněz; D.;
-kněžna; -kníže; -knížectví; -komorník, V.;
-kvasník, Bib..; -loupežník, V.; -lhář; -lichvář;
-lotr; -maršálek, V.; -otec,V. ; -pastýř, Kom.;
-podvodník; -řemeslník, Kom.; -skoupý; -šel-
ma; -šenk, V. — Jg. Erz-.

Arcištola, y, f., Erbstolle, jest nejhlubší
štola a slouží obyčejně k odvádění vod. Am.

Arcivévoda, y, m. Stran skloňování vz
Despota.; stran titulu vz Výsosť. Erzherzog.

— Arcivévodkyně, Erzherzogin; — vévodství,
Erzherzogthum.

Arci -vrah; -zloděj; -zlosyn; -zrádce. Jg.

Arciže, vz Arci.

Arde-a, e, f., město v Latiu.

Ardenny, gt. Arden, f., pl., lesnaté hory
v Gallii severozápadní. Die Ardennen.

Arelat-e. e (dle ,Pole'), Šf.; lépe Arelat-e,
a, n. (poněvadž to má před -e tvrdou sou-
hlásku) n. Arel-as aty, f., mě. v Gallii. Nyní
Arles.

Arena, y, f., z lat., písek; místo pískem
posypané na př. v zápasišti; letní divadlo. Rk.

Arenda, y, f., z lat., nájem, plat z nájmu,
die Arende, Pacht. Jg.

Arendář, e, m., pachtýř, nájemník. Kom.
Pächter.

Arendovati, pachtovati, pachten. — co
komu, od koho. Rk.

Areopag-us, a, m., pahorek v Athénách,
kdež se scházel vrchní soud pod širým
nebem. Rk. — Α., u, m., jeden z nejstarších
soudův na pahorku Areově v Athenách. —
Areopagiťan, Vj., člen toho soudu.

Ar-es, ea, m.; bůh války u Řekův.

Arest, u, m., z lat. resto, vězení, der
Arrest. — Do a -tu někoho dáti, vsaditi. Us. —

Arestant, a, m., Arestník, a, m., vězeň.

Arethus-a, y, f., studánka v Syrakusách
(v Sicílii) — Arethuský.

Argi, vz Argos.

Arginus-y, gt. Arginus, f., pl., tři ostrůvky
na pobřeží Aeolidském. Vj.

Argo, gt. Argoi, f., dle ,Kosť', Zk.; gt.
Argo-y, f., Šf. (dle ,Žena'). Lod', na níž
Argonaute do Kolchidy plouli. Vj.

Argoli-s, dy, f., krajina v Pěloponnesu.

— Argoliďan. — Argolidský.
Argonautae, lat., Argoplavci. Die Argo-
nauten. Vz Argo.

Argos, nom. a akkus., ostatní pády od
lat. Argi, orum., m., tedy: Arg, Argům, (cf.
Dolany) nebo Arg-os, a, n. (dle ,Slovo'). —
Argošský, Argivský.

Argument, u, m., lat., důvod. Beweis.

Argumentace, e, f., lat., přivádění dů-
vodů, Beweisführung. Jg.

Argumentovati, z lat., dovoditi, Jg., be-
weisen, seliliessen.

Arg-us, a, m, stooký strážce Ioin, jejž
Merkur usmrtil. Vj.

Arch, u, m., z lat. arcus. Mz. 96. Bogen.
A. psací, tiskový, vkladní, platební, zku-
šebný (na. zkoušku), kolkový, schodný (v ti-
skárně, Defektbogen). Nz. A. papíru. V. A.
papíru složiti. D. A. na čisto vytištěný, vý-
věsek. Jg.