Archa, y, f., z lat. area, skříně, schránka,
Die Arche, stlát, též archa, Mz. 96. A. úmluvy.
A. páně. V. — A., skříňka v oltáři na ve-
lebnou svátost', Das Tabernakel. Ros. — A.
Noemova, koráb Noeinův, Die Arche Noe.

Archaeolog, a·, m., z řec, zpytec starožit-
ností. Rk.

Archaism-us, u, m., z řeckého, zastaralé
slovo, Rk., zastaralá frase.

Archanděl, a, m. V., Vz Anděl. Erzengel.

Archela-us, a, m., král macedonský a.
básník.

Archi-as, a n. e, m., řec básník.

Archidem-us, a, m., řec. dialektik.

Arehiloch-us, a, m., řec. básník. — Ar-
chilošský verš. Tříměr skoncovaný jednou
slabikou, trimeter catal. in syľlabam:
».. υ υ ./_ uu .'_ . Verš a. s přerývkou po tře-
tím dvihu a s rozlukou před třístopim tro-
chejským.

.'. υυ.!.υυ_'..| uv_i_w \ j -j ._ u _' _\>

Dvouverší arch. první složené z hexametru
a menšího verše a.

/_ \j υ , j_ υ u j j__ υ u j _'_ u u \ j_ i.m< j . u.

-'- ^u <-' I _'_ <-> >J -'-·
Dvouverší a. čtvrté složené z verše a. vět-
šího a tříměru iambického kusého.

...'. " *-> .'.. w .'. I u u _'_ u u '_ <>_υ ' u

Vz Mk. M.318., 319., 321.,Zk. Ml. II., 191.
197.; Sš. 22. — Archiloš. distichon. Mk. Ml.
321,; Zk. Ml. II., 199. 200.; S. N.

Archimandrita, y, m., představený klá-
štera řeckého. Archimandrit.

Archimed-es, ea, n. a, m., mathematik
a mechanik syrakuský. Vj.

Archipelag-us, a, m., z řec, moře zvl.
aegaejské.

Architekt, a, m., z řec, stavitel. —
Architektura, y, f., stavitelství. Rk.

Archityp, u, m., z řec, prvopis, prvo-
tisk. Rk.

Archiv, u, m., z lat., listovna. — - Archivár,
e, m. — Archivní. Archiv-.

Arch-on, onta, m., po vypuzení králův
nejvyšší úředník v Athénách. Vj.

Archový. A. format. -· Archovní kniha.
Ros. Bogen-.

Archyt-as, -y (a), m., filosof, řec. r. 380.
př. Kr.

Ariadn-a, y, f., dci Minoova, pomohla
Theseovi z bludiště.

Arian, a, m., kacíř sekty arianské. V.

Arici-a, e, f., město v Latiu. — Aricijský.

Arie, e, f., z vlas. aria = jednohlasná,
krátká píseň. Jg. Solový zpěv s průvodem.
Hd. A. deklamatorní, kontrapunktická, kon-
certní, bravurní, mluvená (Parlando-Arie).
S. N.

Arimin-um, a, n., mě. v Umbrii v Italii.

Arion, a, m., básnik a citární k lesbický.

Ari-ové, ův, m., kmen germánský.

Ariovist-us, a, m., kníže germánské, jež
Caesar porazil.

Aristagor-as, y n. a, m., jméno řec.

Aristarch-us, a, m., alexandr. grammatik.

Aristid-es, a, m., athen. státnik.

Aristipp-us, a, m., zakladatel školy
cyrenské.

Aristobul-us, a, m., řec. dějepisec.

Aristodem-us, a, m., tyranu cumský;
herec.

Aristofan-es, ea u. a, m., slavný řecký
skladatel komoedii.

Aristokratie e, f., z řec, vláda šlechty.
Polsky: panovladsťvo. — Aristokrat, a, m.,
velmož, hrdý šlechtic, pánovitý; přívrženec
šlechtovlády. — Aristokratka, y, f. — Ari-
stokraticky. Aristokratisch.

Aristomen-es, ea n. a, m., sl. vůdce
messenský.

Ariston, a, m., řec, filosof.

Aristotel-es, ca n. a, m., slavný řecký
filosof, učitel Alexandra Velikého ; zakladatel
školy peripatetické. Vj.

Arithmetik-a, y. f., z řec; číslověda,
Nz., die Arithmetik, Rechenkunst. A. zvláštni,
všeobecná; nižší, vyšší. S. N. — Arithmetický.

-ářka. Přípona jmen podstatných rodu
žen., kovářka, Vz Tvoření slov.

Arkahuz, u, m. (zastaralé), ručnice z oby-
čeje vyšlá, z lat. arcus a busa (tubus, Büchse),
fr. arquebuse. Vz Mz. 90. Hákovnice. Arka-
buzarka, y, ť. Gl.

Arkabuzar, a, m., V., voják arkabuzem
opatrený, hákovník. Jg.

Arkada , y, f., = loubeni, řada oblouků v
na pilířích. Rk. Arkade.

Arkadie, e, f., krajina uprostřed Pelo-
ponnesu. — Arkadan a, m. — Arkadský.

Arkéř, arkýř, e, m., dle Mz. L, 17.
z něm. Aerker, Erker. Vz Vikýř. — Jg. a
Grimm poukazují k lat. area, arcus. A. =
pavláčka na domě, výsadka, podstřeší. D.

Arktur, a, m., veliká, jasná hvězda. —
Arktický -— k severu ležící. Jg. Arktisch.

Arlekýn, a, m., z vlas., smíšek, blázen;
vrtipata. Hanswurst.

Armáda, y, f., ze špan. Toto jméno zna-
menávalo veškerou válečnou moc na zemi
i na moři; jindy zase pouze moc námořní;
nyní zvláště jen vojsko na zemi. Dle zemí :
vlaská, česká atd.; dle polohy: jižní, severní,
zapadni atd. Rf. Armádu strojiti. V. Za
armádou jíti. D. S armádou ku předu postu-
povati, kráčeti; armádu pohotově míti. D.
Die Armee. — Armádni sbor. Armeecorps.

Armara, y, f., méně správně almara,
místy jarmara, z střlat. armarium (skříně
na zbraň, lat. arma), vlas. a špan. armario,
fr. armoire, něm. Almer (bavorsky: Almar).
Mz. 98. A. pro (na) knihy, pro stříbro, pro
šaty. V. Do a, zavříti. V. V a-ře něco cho-
vati, míti. Jel. Schrank, Kasten, Almer.

Armatura, y, f., z lat. Zbraň, zbroj,
ozbrojení. Rk. Armatur.

Armeni-e, e, f., V., země v Asii mezi
Taurem a Kavkasem. — Armeňan,· ne:
Armenčan. — Arménský. — Arménsko, a, n.

Armotaj, e, m., (zastaralé) = mosaz. Sou-
visí s lat. aramum, aramen aes, vlas. rame,
měď. Mz. 99. Messing.

-árna. Přípona jmen podstatných rodu
žen. Mydl-árna, pek-árna, D., Jg., kolárna,
truhlárna, bednárna. Pk. Vz Tvořeni slov.
a -na, Mkl. B. 154.

Arnošt, a, m., Ernest. V.

Arn-us, a, m., řeka v Etrurii, nyní Arno.

Arom-a, ata, n., řec, libý zápach kořenný,
libá vůně. Rk.