Aromatický, kořenný, vonný. Vz Aroma.

Aron, a, m.. Bratr Mojžíšův. Br. —

Aron, u, m., rostlina. A. blamatý (tvář
sv. Jana), vlaský, muchomorný, nmoholistý,
pětilistý, úzkolistý, aegyptský. Rostl. Arons-
wurzel.

Arpin-um, a, m., mě. v Latiu. — Arpi-
ňan, a, m.; arpinský.

Arp-y, gt. Arp, m., pi., (cf. Dolany), mě.
v Appulii. — Arpský.

Arrak, vz Arak.

Arrangement, fr. (aranžman), upravení,
spořádání, vypořádáni. Rk.

Arrest, vz. Arest.

Arretovati koho = zatknouti, uvězniti.

Arriere garde, fr., zadní vojsko. Rk.

Arrogance, e, f., z lat., drzosť. — Arro-
gantní, Drzý.

Arrondissement (fr., arondysman), okruh,
okres.

Arrondovati zakrouhliti (pozemek). Rk.

Arrun-s, Arun-s, ta, m., syn Tarquinia
Superba.

Arsak-es, a, m., první král parthský. —
Arsakoviči.

Arsen, u, m., otrušik samorodý, nalezá
se obyčejně v tvarech nápodobových, led-
vinitých, slohu deskovitého a zrnitého. Jest
křehký, lesklý. Vz Utrejch. Bř. Vz Arsenik.

Arsenal, u, m., z vlas. arsenale, Jg.;
z lat. arx navalis. S. N. — 1. Zbrojnice (to-
várna k hotovení zbraně); 2. přístav, V.;
3. lodenice (kde se lodi stavějí). Jg.

Arseničnan, u, m. A. ammonatý, drasel-
natý, chininný, kobaltnatý, měďnatý, sod-
natý. Kh. Arsensaueres Salz.

Arsenik, u, m., z řec. άροην mužský a
= νί·/.η vítězství. Vz Jg. Otrušik, otruch, otruš,
utrých, utrejch. Šp. A. červený, žlutý. V.
Vz Arsen.

Arsenový. A. sklo, kyselina, mouka,
rubin. Nz. Arsenik-.

Arsino-e, y (dle ,Žena'), Šf., Arsino-e,
e, f. (dle ,Růže'). Zk. Sestra Kleopatřina.

Ars-is, e, f., řec., dvih (přízvuk, kterým
se slabika taktu pozdvihá; opak: thesis).
Vz Mk. Ml. 315.; Zk. Ml. II, 188.; Sš. 3.;
S. N. Dvihem rozuměti jest se starými gram-
matiky časť stopy bezdůraznou, při níž, kdyby
se tančilo, noha aneb, kdyby se takt dával,
ruka se zdvíha, naproti tomu jest klad č.
dopad časť důrazná, při níž by noha neb
ruka dopadala. Obyč. Berou se ty terminy
u významu opačném. Niederle. Řec. grammat.
str. 180.

Art (en), překladá se číslovkami druho-
vými: jeden n. jednaký, dvojí n. dvojaký,
trojí n. trojaký, čtver (ý), pater (ý), šester (ý),
tisícer(ý); trojí písmo. Mk. — Art und
Weise. Auf diese A. Tím způsobem. Žadosť
chvály zdejší může Býti trojím činem hřích
smrtelný. Št.

Artaban-us, a, m., parthský král.

Artafern-es, ea (a), m., Peršan.

Artaxerx-es, a, m.,perský král.

Artemi-s, dy, f., u Řeků bohyně lovu.

Artemisi-a, e, f., manželka Mausoleova.

Artemisi-um, a, n., mys v severní Euboei.

Arterie, e, f, pulsovní žíla. Vz Žíla.

Artéská studně = vrtaná. Rk. Artesi-
scher Brunnen.

Artičok, vz Artišok.

Artikul, u n. e, m., z lat.; člen, článek.
Artikel. A., časť hlavní řeči, písma. Hlavní a.
neb punkt. V. Α. víry. — A., věc, zboží. —
A., časť vůbec. Čtyři a-vé Pražští, o které ...
disputovali. V. — A., člen v mluvnici: der, die,
das, ó, ή, το. Jg. — Artikulace, e, f.,
= členění, článkování, člennosť, členitosť. —
Artikulovaný = článkovaný, členitý, člán-
kovitý. Rk.

Artillerie, e, f., z lat. ars tollendi, umě-
losť v házení. A. jezdecká, jízdná, polní,
pevnostní, oblehací, pobřežní, technická. —
Artillerní: škola, park, train (trén), věda.
S. N. — Vz Dělostrelectvo, Baterie.

Artista, y, m., z lat., umělec, Artist, Kün-
stler. — Artistický.

Artišok, artičok, u, m., z vlas. articiocco,
rostlina, vlaský bodlák. Vz o původu: Mz.
99. A. obecný, fialový, červený, bělavý,
vlaský n. cukrový. Jg. Artischoke, Garten-
distel.

Arvern-ové, ův, m., kmen gallský.

Aryba-s, nta, m., Foeničan.

1. -as (así.). Přípona jmen podstatných
rodu muž.: chuďas, koňas, Jg., D., lotras,
maňas, mamlas, ďas, (belasý). Mkl. B. 319. Vz
Tvoření slov. — Staroklassická jména v -as
s předcházející souhláskou se skloňují, od-
vrhne-li se -as, jako sluha, vozka, despota.
Vz -a, Despota. Pelopid-as, y. Jiní je sklo-
ňují dle 1. muž. sklonění (Páv): Pelopid-as,
a, Protagor-as, a. — Jména v -eas ukončená
sklánějí se dle 2. muž. vzorce (Hráč): Aene-as,
e, ovi, ale v akk , vok. a instr. dle ,Despota':
Aene-u, -o, -ou; jiní dle ,Ράν': Aene-as, a.
Koncovka -as u jmen cizích měnívala se
někdy v -áš: Aeneas — Aeneáš, Izaiáš,
Barnabáš, Thoáš, Epaminondáš, Jonatháš.

2. -ás. Přípona starého lokalu pl. -ás
zachovala se u jmen v -any až do druhé
čtvrtiny 13. stol.: Dolás, Tuřás, Lužás, Polás,
m. Dolách, Lužách,Polách. Mkl. — Šb. Lit. 78.

3. As, u, m.; římská váha, mající 12 uncí;
nejmenší zlatnická váha; římská mince, asi
3 krejcary; jednička na kostce; as, eso, touš
v kartách; v hudbě snížené a.

4. As, asi. 1 = okolo, více méně, snad,
skoro, etwa, irgend, ungefähr, Beiläufig. Byl
zde asi před hodinou. D. Co pak asi řekne?
D.;2. = aspoň, zum wenigsten, doch. Ty mne
asi nezlob. Us. — Tkad., Dal., St. skl.;
3. = ačkoli, obgleich, wenn auch. Ví o tom,
asi tam nebyl. Ros. — Jg.; 4. = třebas, viel-
leicht. On tam asi půjde. Ros.; o. s ,by' ve
větách hlavních značí možnost. Které zlo
bylo by as větší než špatný přítel? —
V latině conj. praes. n. pft.; v řečt. opt.
s &v. Vn.

Asa = as, aspoň. Výb. I. Má každý asa
jednu v rok zpoviedati sě. Št. — Kat. 1921.,
2938. — 2. Asa, y, f. A. smrdutá, vonná.
Kh. Asa foetida (asa smrdutá), čertovo lejno
(hustá šťáva v lékárnách). Rk. A. vonná,
Benzoe. Jg.

Asbest, u, m., z řec. αόβεΰτος, ν ohni
nezkazitelný. Jg. Vz Osinek.

Asciburgi-um, a, n., mě. v Gallii.