Předchozí (34)  Strana:35  Další (36) |
|
|||
55
|
|||
|
|||
Asfalt u, m., živice, pryskyřice zemní,
zemská smola, židovská smola, židovské klí. Rk. Asphalt, Bergpech. Vz Pryskyřice zemní. Asi, vz As.
Asi-a, Asie, e, f. — Asian, Asiat, a, m.
— Asianka, y, f. — Asijský lépe než: asi-
atský, asiatický, asianský. Asini-us, a, m., = jméno rodu řím., z ně-
hož proslul C. Asinius Pollio, řečník, básník a literat výtečný, přívrženec C. Caesara a potom Augustův. Založil první veřejnou knihovnu v Římě. Askani-us, a, m., syn Aeneův.
Asket, a, m., z řec, kajicník, pobožnik. Rk.
Asklepiad-es, a, m., jméno řec. — Askle-
piadský verš. Verš a. menší s rozlukou po prvním choriambu : S- Ü __ v u 1- I _. u υ _ υ "ΰ·
Verš a. větší s rozlukou po obou prvních choriambech: _L M _UUj^!|j_uu_' il __ u u __ u u.
Vz Mk. Ml. 3 20.; Zk. Ml. II. 198.; Sš.
21.; S. N. Asklepi-us, a, m., Aeskulap, u Řekův
a Římanův Bůh lékařův. Rk. Askr-a, y, f., místo u Helikona, rodiště
Hesiodovo. Asop-us, a, m., řeka v Boeotii v Řecku.
Aspasi-a, e, f., milenka Perikleova.
Asper, lat.. Drsný, ostrý. — Accentus
asper, přízvuk ostrý. Aspern, vesnice v Rakousich východ.
od Vídně na břehu Dunaje, Ošpra. Aspirant, a, m., z lat., čekatel, žadatel
úřadu. Rk. Aspiratae, lat., souhlásky němé s pří-
dechem vyslovované. Rk. Aspoň, adv. = alespoň, nejméně, V.,
(u čísel a jinde); k důraznému vytknutí jednotlivého slova: mně a. zdá se to býti pravdivé. Nt. Dvéře zavři, závorku zastrč aneb kličku aspoň. Kom. Někdy jednou a. V. Kde Satan víc nemůž, a. zasmradí. Prov. — A., = asi. Vlasta a. s padesáti na ně se
obořila. Haj. Aspry, Ošpra. Vz Aspern.
Assarak-us, a, m. král Frygie, syn Troův.
Assekurace, e, f., pojištění proti ohni,
krupobití, povodni, na život. — Assekurační společnost = pojišťovací. Assecuranz, Asse- curation. — Assekurant, a, m. = pojistitel; assekurat, a, m.= pojištěnec. — Asseku- rovati = pojistiti. Rk. Assecuriren, ver- sichern. Assekuračnictví, n. A. znalý. Us.
Assentní list = odvodní 1. — Assentovati
= odváděti k vojsku. — Assentýrka, y, f. = odvod k vojsku. Rk. Assentirung. Assessor, a, m., z lat., přísedící (u
soudu). Rk. Assiette, fr., (asiett), talířek. S. N.
Assignace, e, f., z lat., ukázka, poukázka
(papírový peníz). Řk. Assignation. Assimilac-e, e, f., z lat., spodobení,
připodobení. Vz Spodobení. — Assimilovati = spodobniti, připodobniti. Rk. Assimiliren. Assistenc-e, e, f., z lat., pomoc, podpora.
Assistenz. — Assistent, a, m., pomocník, příručí. — Assistovati, pomáhati někomu. Rk. Assistiren. |
Associace, e, f., z lat. spolčení, sdruženi,
spolek, družstvo. Rk. Association. Assonanc-e, e, f., z lat., Assonanz, sou-
znění jest tehdy, když se slova toliko v sa- mohláskách srovnávají. Čiň dobře a právě, neboj se císaře ani krále. Zk. Vz Zk. Ml. II, str. 173.; Mk. Ml. 295.; Sš. 39.; S. N. — Assyri-e, e, f., země v Asii. — Assyřan,
a, m. — Assyřanka, y, f.— Assyrský. A. země. V. Asthma, gt. asthmata, n., řec, záduch,
dýchavice. Rk. Astrae-a, e, f., Bohyně spravedlnosti.
Astrae-us, a, m., jeden z Titánův.
Astrachan, a, mě. v Rusích. — Astra-
chaňan, a, m. — Astrachanský. — Astra- chaňka (čepice s beránkem). Rk. Astrolog, a, m., z řec, hvězdopravec
— Astrologie, e, f. — Astrologický (zdo- mácnělo m. astrologijský). Astronom, a, m., z řec, hvězdář. — Astro-
nomie, e, f. = hvězdářství. — Astronomický (zdomácnělo m. astronomský, astronomijský). -astý, přípona adj.: bělastý, Mkl. B. 187.,
kyslastý (nakyslý). Astyag-es, a, m., poslední medský král.
Astyana-x, kta, m., Hektorův syn.
Asyl, u, m., útulek, Zufluchtsort.
Asymetrie, e, f., z řec. nesouměrnost Rk.
Asymptota, y, f., z řec, nedopadnice
(čára). Rk. Asyndet-on, a, n., bezspoječnosť, když
se souřadné části řeči Bez spojek vynášejí. Co svět koli dělá, povídá, hrozí, slibuje, poroučí, prosí, radí, nutí; on sebou nikam hnouti nedá. Kom. Vz Zk. Ml. II, str. 171.; Mk. Ml. 293.; Musejník 1844. str. 432.; S. N. -áš. Přípona jmen podst.: rubáš. D. Vz
Mkl. B. 343. -as, 1. -át. Číslovky v -át ukončené přibíraji e:
osmdesát — osmdesáte. -at (att) přípona a) substantiv: svat; b)
adj., vz -atý. Mkl. B. 184. — Ať jest složeno z adversativniho a s en-
klitickým ť= budiž. Gb. — 1. = aby (po imperativu časoslov chtění, rozkazování atd. spojka účelu a úmyslu). Řekni mu, ať jsem jde! Us. Kaž se lidmi, ať se nebudú tebú kázati. Výb. I, 843. Položte se proti němu vůkol, ať nelze jemu ujíti. Br. — Vz Kon- ditional. II Pozn..; Mkl. S. 80. — 2. Z po- čátku věty rozkazujíc, zapovídajíc. Ať s praesentem sloves končicích n. trvacich odpovídá imperativu jiných řečí; o druhé osobě vazby této se neužívá. Ať tu zůstane. Vz Nechať. Mkl. S. 781. Ať sem jde! Us. Ať mlčí. Ros. Ať mi nechodí z domu. Ml. Ať žije náš král. Ml. Vz Konditional. IV. 1., Pozn. 1. — 3. = kdyby, jestliže. Co ať nepřijde? Us. — 4. Zaříkajíc, zaklínajíc se: Ať mne Bůh tresce. Jg. Ať jsem lhářem! Ros. — Jg. — Pojí se a) s indikativem k vytknutí důvěry a jistoty, s jakou mluvicí děje vedlejšího a jeho vykonání očekává. Přineste ho ke mně, ať ho zabiji. Br. Vz Indikativ. — B) S konditionalem, když jest řeč o věci myšlené. Nezov přátel svých, ať by snad i oni nezvali tebe. Br. Služebníci bránili by mne, ať bych (abych) nebyl vydán židům. Čteni Nikod. (Č.). Zk. Ml. II. (str. 95.). — |
||
|
|||
Předchozí (34)  Strana:35  Další (36) |