Asfalt u, m., živice, pryskyřice zemní,
zemská smola, židovská smola, židovské klí.
Rk. Asphalt, Bergpech. Vz Pryskyřice zemní.

Asi, vz As.

Asi-a, Asie, e, f. — Asian, Asiat, a, m.

— Asianka, y, f. — Asijský lépe než: asi-
atský, asiatický, asianský.

Asini-us, a, m., = jméno rodu řím., z ně-
hož proslul C. Asinius Pollio, řečník, básník
a literat výtečný, přívrženec C. Caesara a
potom Augustův. Založil první veřejnou
knihovnu v Římě.

Askani-us, a, m., syn Aeneův.

Asket, a, m., z řec, kajicník, pobožnik. Rk.

Asklepiad-es, a, m., jméno řec. — Askle-
piadský verš. Verš a. menší s rozlukou po
prvním choriambu :

S- Ü __ v u 1- I _. u υ _ υ "ΰ·
Verš a. větší s rozlukou po obou prvních
choriambech:

_L M _UUj^!|j_uu_' il __ u u __ u u.

Vz Mk. Ml. 3 20.; Zk. Ml. II. 198.; Sš.
21.; S. N.

Asklepi-us, a, m., Aeskulap, u Řekův
a Římanův Bůh lékařův. Rk.

Askr-a, y, f., místo u Helikona, rodiště
Hesiodovo.

Asop-us, a, m., řeka v Boeotii v Řecku.

Aspasi-a, e, f., milenka Perikleova.

Asper, lat.. Drsný, ostrý. — Accentus
asper, přízvuk ostrý.

Aspern, vesnice v Rakousich východ.
od Vídně na břehu Dunaje, Ošpra.

Aspirant, a, m., z lat., čekatel, žadatel
úřadu. Rk.

Aspiratae, lat., souhlásky němé s pří-
dechem vyslovované. Rk.

Aspoň, adv. = alespoň, nejméně, V.,
(u čísel a jinde); k důraznému vytknutí
jednotlivého slova: mně a. zdá se to býti
pravdivé. Nt. Dvéře zavři, závorku zastrč
aneb kličku aspoň. Kom. Někdy jednou a.
V. Kde Satan víc nemůž, a. zasmradí. Prov.

— A., = asi. Vlasta a. s padesáti na ně se
obořila. Haj.

Aspry, Ošpra. Vz Aspern.

Assarak-us, a, m. král Frygie, syn Troův.

Assekurace, e, f., pojištění proti ohni,
krupobití, povodni, na život. — Assekurační
společnost = pojišťovací. Assecuranz, Asse-
curation. — Assekurant, a, m. = pojistitel;
assekurat, a, m.= pojištěnec. — Asseku-
rovati = pojistiti. Rk. Assecuriren, ver-
sichern.

Assekuračnictví, n. A. znalý. Us.

Assentní list = odvodní 1. — Assentovati
= odváděti k vojsku. — Assentýrka, y, f.
= odvod k vojsku. Rk. Assentirung.

Assessor, a, m., z lat., přísedící (u
soudu). Rk.

Assiette, fr., (asiett), talířek. S. N.

Assignace, e, f., z lat., ukázka, poukázka
(papírový peníz). Řk. Assignation.

Assimilac-e, e, f., z lat., spodobení,
připodobení. Vz Spodobení. — Assimilovati
= spodobniti, připodobniti. Rk. Assimiliren.

Assistenc-e, e, f., z lat., pomoc, podpora.
Assistenz. — Assistent, a, m., pomocník,
příručí. — Assistovati, pomáhati někomu. Rk.
Assistiren.

Associace, e, f., z lat. spolčení, sdruženi,
spolek, družstvo. Rk. Association.

Assonanc-e, e, f., z lat., Assonanz, sou-
znění jest tehdy, když se slova toliko v sa-
mohláskách srovnávají. Čiň dobře a právě,
neboj se císaře ani krále. Zk. Vz Zk. Ml.
II, str. 173.; Mk. Ml. 295.; Sš. 39.; S. N. —

Assyri-e, e, f., země v Asii. — Assyřan,
a, m. — Assyřanka, y, f.— Assyrský. A.
země. V.

Asthma, gt. asthmata, n., řec, záduch,
dýchavice. Rk.

Astrae-a, e, f., Bohyně spravedlnosti.

Astrae-us, a, m., jeden z Titánův.

Astrachan, a, mě. v Rusích. — Astra-
chaňan, a, m. — Astrachanský. — Astra-
chaňka (čepice s beránkem). Rk.

Astrolog, a, m., z řec, hvězdopravec
— Astrologie, e, f. — Astrologický (zdo-
mácnělo m. astrologijský).

Astronom, a, m., z řec, hvězdář. — Astro-
nomie, e, f. = hvězdářství. — Astronomický
(zdomácnělo m. astronomský, astronomijský).

-astý, přípona adj.: bělastý, Mkl. B. 187.,
kyslastý (nakyslý).

Astyag-es, a, m., poslední medský král.

Astyana-x, kta, m., Hektorův syn.

Asyl, u, m., útulek, Zufluchtsort.

Asymetrie, e, f., z řec. nesouměrnost Rk.

Asymptota, y, f., z řec, nedopadnice
(čára). Rk.

Asyndet-on, a, n., bezspoječnosť, když
se souřadné části řeči Bez spojek vynášejí.
Co svět koli dělá, povídá, hrozí, slibuje,
poroučí, prosí, radí, nutí; on sebou nikam
hnouti nedá. Kom. Vz Zk. Ml. II, str. 171.;
Mk. Ml. 293.; Musejník 1844. str. 432.; S. N.

-áš. Přípona jmen podst.: rubáš. D. Vz
Mkl. B. 343. -as, 1.

-át. Číslovky v -át ukončené přibíraji e:
osmdesát — osmdesáte.

-at (att) přípona a) substantiv: svat; b)
adj., vz -atý. Mkl. B. 184. —

Ať jest složeno z adversativniho a s en-
klitickým ť= budiž. Gb. — 1. = aby (po
imperativu časoslov chtění, rozkazování atd.
spojka účelu a úmyslu). Řekni mu, ať jsem
jde! Us. Kaž se lidmi, ať se nebudú tebú
kázati. Výb. I, 843. Položte se proti němu
vůkol, ať nelze jemu ujíti. Br. — Vz Kon-
ditional. II Pozn..; Mkl. S. 80. — 2. Z po-
čátku věty rozkazujíc, zapovídajíc. Ať
s praesentem sloves končicích n. trvacich
odpovídá imperativu jiných řečí; o druhé
osobě vazby této se neužívá. Ať tu zůstane.
Vz Nechať. Mkl. S. 781. Ať sem jde! Us.
Ať mlčí. Ros. Ať mi nechodí z domu. Ml.
Ať žije náš král. Ml. Vz Konditional. IV.
1., Pozn. 1. — 3. = kdyby, jestliže. Co ať
nepřijde? Us. — 4. Zaříkajíc, zaklínajíc se:
Ať mne Bůh tresce. Jg. Ať jsem lhářem!
Ros. — Jg. — Pojí se a) s indikativem
k vytknutí důvěry a jistoty, s jakou mluvicí
děje vedlejšího a jeho vykonání očekává.
Přineste ho ke mně, ať ho zabiji. Br. Vz
Indikativ. — B) S konditionalem, když jest
řeč o věci myšlené. Nezov přátel svých, ať by
snad i oni nezvali tebe. Br. Služebníci bránili
by mne, ať bych (abych) nebyl vydán židům.
Čteni Nikod. (Č.). Zk. Ml. II. (str. 95.). —