Ať spojujeme s praes. a dáváme jím na vědomí,
že by se to, o čem mluvíme, mělo státi, n.
že si přejeme, aby se to stalo, n. že se bo-
jíme, aby se to nestalo. Mk.

-ata. 1. Přípona nom., akk. a vok. pl.
slov středních podlé ,Kniže' skloňovaných. Má
se před ni kmenová samohláska skracovati ?
cikaňata, začata? Pk. Ne, cf. knížata, — 2.
ata přípona jmen vlastních: Hrozňata, Vr-
bňata, Jir., Božata, Slavata. Mkl. B. 193.

Ataman, a, m., vůdce kozačky; v Ukrajně
soudce veský. Jg.
At-e, y, f., dcera Diova.
Atelier (fr., ateljé), dílna umělcova. Rk.
Atell-a,y, f., me. u Neapole. — Atellané;
Atellští; Atellské frašky.
Ateny, vz Atheny.

Atest-e, a (e). n., (vz Arelate), mě. ve-
netské.
Athama-s, nta, m., král orchomenský.
Athanasi-a, e, f., z řec, nesmrtelnosť;
jméno ženské (nesmrtelná). Rk.

Atheism-us, u, m., řec, bezbožectví. Rk.
Atheista y, m.— neznaboh. Jg. — Atheiství,
n. Kom.
Athen-a, y, f., bohyně řec, Minerva.
Athenae-um, a, n., Athenin chrám.
Atheny, gt. Athen, f., pl., me. v Řecku.
Athen. (Podlé: ,Žena'); — Athehan, a, m.
Atheňané. — Athénský. -— Atheňanka, y, f.
Athes-is, a, m., řeka Etsch, Adige.
Athlet, a, m., řec, zápasník. Rk.
Athmosfera, v, f., z řec, obor parní vů-
kol země., Jg., parokruh, obor vzdušný. Rk.
Athmosphäre. — Athmosfcľický. A. parostroj
(u kterého hlavně tlak vzduchu působi), Vys.,
sraženina, Rk.

Atho, gt. Athoa či Aihon, a, m., hora
v Makedonii.
Atili-us, a, m., jméno rodu římského.
-átko. Přípona jmen podst., před kterouž
dlouhá kmenová, samohláska někdy se kra-
tívá: hříbátko (v Jg.), zvířátko (v Jg.), lvi-
čátko (v Jg.), ptačátko (v Jg.), čapátko, ho-
látko, dítě — děťátko, kuřátko, selátko. Vz
Tvoření slov. — Jg., Pk.
Atlantský. A. moře, ocean. Atlantisch.
Atla-s, nta, m., král mauritanský, jehož
Perseus hlavou Medusinou v horu Atlas pro-
měnil. — Pohoří v Mauritanii v sev. Africe.

— 3. Atlas, u, m. a) látka hedvábná, hladká.
A. těžký, lehký, bílý, černý, bavlněný, hed-
vábný, lněný, šenilový, turecký. Šp., Kh. —
b) Sbírka map zeměpisných. Učí se z atlasu.

— Atlasový. A. stužka, atlaska. Atlas-.
Atmosfera, Vz Athmosfera.

-atný. Přípona jmen přídavných: dvoj-
čatný, polovičatný. Rostl.

A to. Vz A (ve větách spojovacích, 4.),
Věta spojovací. Dal mi díl jeden a to výborný.

Atol, u, m., Lagunenriff. Š. a Ž.

Atom, u, m., z řec, nerozdílná věc, prvek,
Jg., Rk., prvek, částice jednoduchá. Nz. —
Atomový. A. tíže, číslo, theorie, objem. Nz.

Atonie, e, f., řec, ochablosť. Rk.

Atonon, řec, bezpřízvučný. Rk.

a tout, ťr. (a tuh), na všecko, v obec.
mluvě adut, u, m., trumf, ve hře v karty.

Atr-eus, ea, m. — Atreovec: Agamemnon,
Menelaos- oba synové Atreovi.

Atrofie, e, f., řec, úbytě. Atrophie.

Att-a, y, m., římský básník komoedii.

Attache (atašé, fr.), osoba úřední jsoucí
(ve cviku) u vyslanectví. Rk.

Attal-us, a, m., král pergamský.

Attaque, fr., útok. — Attakovati = útok
učiniti. Rk. —

Attentat, u, m., násilí někomu učiněné;
vražedný útok na někoho. Rk.

Attest, u, m., z lat., svědectví, vysvědčení.

Attický. Attická sůl -= vtipné n. štiplavé
řeči. Attické mravy = uhlazené. Rk. A. ucho
= jemné. Attisch.

Attik-a, y, f., krajina v střed. Řecku. V.

Attik-us, a, m., přítel Ciceronův.

Attila, y, m., panovník Hunnův; 2. krátký,
ošňořený kabát uherský. Rk.

Atti-s, da, m., pastýř frygický, jejž Cy-
bele knězem svým učinila,

Attrakce, e, f., lat., přítah, přitažení, pří-
tažlivosť. Vz S. N.; Zk. Ml. 384. Vz Spo-
dobení. Attraktion.

Attribut, u, m., vz Přívlastek.

-atý. Přípona jmen přídavných, před níž
se dlouhá kmenová samohláska krátívá. Pk.
Taková jména přídavná odvozují se od jmen
podstatných, od jmen přídavných ukonče-
ných v -hý, -chý a -ný a od časoslov. Jí
ukazuje se buď k více předmětům, aneb, je-li
jeden předmět, na jeho velikosť; pojem kme-
nového slova jest tedy vícekrát aneb ve své
velikosti naznačen (takové adj. stoji tedy místo
genitivu jakosti): jelen parohatý (velikých
parohův), ryba hlavatá (veliké hlavy), T.,
houně — huňatý, Pk., bradatý, břichatý,
okatý, ušatý, vlasatý, zubatý, hornatý, lesnatý,
hvězdnatý, nosatý, skalnatý, srdnatý. Mkl.
B. 184. Někdy vyjadřují taková adjektiva
úbytek vlastnosti jednoduchým adjektivem
vyslovené: dlouhatý (poněkud dlouhý); ple-
skatý (ne zcela ploský); vrchatý, nahatý, Ht.
— Znamenají také podobnost: klikatá cesta
(jako klika), baňatý džbán (jako báň), pope-
latá slepice, Ch,, čapatý (čáp), šíp — šipatý.
Pk. — Od časoslov odvozená obsahují jen
pojem časoslova: ležatý, nestydatý, stojatý.
T. — -atý, jakožto přípona násobných číslo-
vek přichází jen ve: dvojatý, trojatý.

Aty-s, a," m. (dle: ,Páv') n. gt. e (dle:
,Hráč'), m., syn Herculův.

Au rozloženo z ú. Vz Ú. Místo historického
au píše se nyní ve středu a na konci slov
ou, na počátku ú.

Auctor, vz Auktor.

Audiatur et altera pars, lat., ať se slyší
též druhá strana (při soudech). Rk.

Audience, e, f., z lat., slyšeni u pano-
vníka. Rk. A-ce žádati. Kom. Α-ci někomu
dáti. V. K audienci někoho připustiti. U a.
býti. Us. A. míti. Us. — Audienční sál, síň.
Auditor, a, m., lat., posluchač; vojenský
sudí. Rk. — J. tr.

Auditori-um, a, n., lat., (dle ,Gymnasium'),
posluchárna.

Auf, něm. Vzhůru (na kopec); vzhůru,
vstaň (z lože); nu, nuže! (pobízení). Zůstal
vzhůru, bděl, nespal, seděl celou noc. Bylo
otevřeno, nebylo zavřeno. Měl na hlavě,
přišel s pokrytou hlavou. Dejte na hlavu.
Už jest vzhůru, procitl, probudil se, vstal.