Předchozí (39)  Strana:40  Další (41) |
|
|||
40
|
|||
|
|||
217. Před ni se kmenové samohlásky krátí:
sázeti -- sazba, šalba, vazba, lučba. Pk. Vz: Tvořeni slov. — Od slov v -ba ukon- čených tvořila se u starých jména přídavná příponou ný (ne: -ní) : hudebný, prosebný. Šf. Bába, baba, demin. babka, Babička, y, ba- bice, e, f. — Baba, babice v horším smyslu se bére než bába. — Bába = stará matka; matka otcova n. ženina; baba vůbec stará žena. — B., stará žena, letitá, starostí zbědovaná,
věkem sešlá žena, stařice, stará matica, anus, vetula, eine alte Frau, ein altes Weib. Cti- hodná babice; jedna stará babka. V. Letitá stařena (baba) bezzubá bývá. Kom. Čím dál, jako ona baba řekla, vždy hůře. Us. K čemu by starců, babek, mladic napomínati měl. Br. Zapomenula babka dědka plakati (opla- kává, co již dávno pominulo, vz Pozdě). Lb. Bábu pro peníze si bráti. Er. P. 278. — Vz Žena, Panna. — Baba, s příhanou.
Baba skáče (nesluší to). Bern. Hle ta babice (die Vettel)! Us. To je baba! Us. Vědí to už i báby ve špitále. Báby na trhu už o tom mluví (vz Znání); Kde baby, tu hromady; Na dvoje bába hádala (vz Nejistota); Baba s vozu, kolům lehčeji (když práce odbyta, dluh zaplacen atd. vz Péče); Taž baba na témž voze (tak špatně nyní jako dříve). Vz Stejnost'. S babou i čert soud prohrál; Ve dvou babách vězí tři čerti; B. je třikrát horší než čert; Kam ďábel nemůže, tam babu pošle; Kde sám čert nestačí, tam starou babu strčí (nastraží); Co nemůž ďábel do- vésti, to babou vše hledí svésti, Č. Sto bab, sto nemocí; Staré babě hubu zašij, ona nosem štěbetá. Svárové mezi bratřími, čert mezi babami (= baby jsou svárlivé a zlomyslné); Bába jest třikrát horší než čert, věř tomu, že to není žádný žert. (Lom.); Kde jest kozel zahradníkem, stará, baba poručníkem, tam aby byl čert služebníkem. Lb. Uviděla bába kvas, zachtělo se ji po pečínku. Sk. Čert mezi babami (trn v noze). Rým. — Bába čarodějná. V. Čarodějné baby na hranici pálí. Kom. Jedna baba čarovala, z ječmene kroupy dělala (žertem; vz Čáry); Nepomohlo babě ani koření (čáry jí nepo- mohly). Jg., Lb. Dobře se tomu bytuje, komu babka čaruje. Pk. — B., s rozličným vztahem a vyznamenáním. Bába špitálná, e. Spitalweib; b. žebravá, ein Bettelw.; babka čelední, eine alte Dienerin, Troj.; kostelní, v sínci, e. Hallenw.; b. svíčková (se svíčkami), Kerzelweib, Lichtelweib; krupná (překupnice); b. na trhu, z trhu, ein Trödelweib. — Baba Jaga = u starých Slovanův bohyně snad války. Krok. — Zlatá bába, dobrý duch u starých Slovanův; bohyně porodu. Krok. — Bábu řezati = světiti středopostí. —
Bába = žena. Moje b. Us. — Bába, bázlivec, Memme, Hase, Feiger, ein Weib. Jest b., strašpytel. D. Toť jest pravá b., bojácná b. Us. S babou za kamna, Jg., Lb. B. skáče (když bázlivec smělosti nabývá); I baba za zdí smělejší. Vz Bojácnosť. Č. — B. = pletkář, lehkověrný, Plauderer. Jest baba, babička. L. — Bába, babice, babka, babička = otcova n. matčina matka, avia, Grossmutter, Ahnfrau. Děd a bába. D. Bába po otci, po mateři. Václav chtěl vžiti tělo své milé |
babky (sv. Ludmily). Háj. — B. porodní.
Die Wehfrau, Hebamme. Kom., Ros., V.
Mezi mnohými bábami i dítě se ztratí (Cf.
Mnoho kuchařů přesolí polívku). Bern. —
Slepá bába či baba, hra dětská; na Slov.
žmúrka, žmurky, kolembaba, blinde Kuh.
Hráti na slepou bábu. Us. — Tys ostal babou
aneb: dal jsem ti babu = poslední ránu,
mezi dětmi, když se rozcházejí. Us. — B.
okrouhlá = veliký koláč, Kugelhupf. Ros. —
Bába = jídlo z housek smažené, Semmelbaba.
Ros. Vše, co se na pekáči peče: b. bram-
borová; litá bába (z vajec, smetany, sýra a
mouky), Eierkuchen. B. tepla, horká (kobliha).
B. s medem, Honigbeerten. V. Mlčel jako
s teplou babou. Prov. B. maková, — Β,
jméno hor. B. Sichrovská. Podbaba (u Prahy).
Zlob. — Báby == oblaka ke skalám podobné.
Us. — Bába == zisk, výdělek, zvl. u sládků
tak slove pivo pro sládka a jeho chasu
povolené. Jg. — Utržil na bábu — byl bit.
Lom. — B. — lúh u jirchářů, Afterlauge. Us.
Babák, a, m. — bubák. Na Mor. —
Baban, a, m., kdo si vzal babu za ženu. Č.
Babčeti, el, ení = babkou se stávati,
altweibisch werden; 2. krabatiti se, scvrkati se, einschrumpfen. Jablka babčejí. Us. Babčiti, il, en, ení, babkou činiti; se =
babčeti. Bábě, ěte, n., babátko = děvče. Na Slov. —
Babec, bce, m. S příhanou — stará panna,
alte Jungfer; stařena. To je babec! Bábenec, nce, m. = chlapec. Na Slov.
Babení, n., pomáhání ku porodu. — B.,
babictví. Učiti se b. Jg. Hebammenkunst, Geburtshilfe. Baběti, ím, ěl, ění. Šm., Jg. Již počíná
b. Jg. Altweibisch werden. Babí, Altweiber-. B. tanec a déšť ranní
netrvalé. L. B. plemeno chytré. Pk. B. léto, babské léto, svatováclavské léto; v lidu také: příze panny Marie, předivo trpaslíků. Jg. — S. N. — B. večer = večer před štědrým večerem. Us. — B.: dryák (skočec menší), jahoda (čípek), hněv (jehlice), ucho (jitrocel), vejce, zub = byliny. Jg. — B. hora — čásť Tater. Jg. — B. kout, severo- západní strana, B. kout se zatahuje. Us. Boskov. Babice, a, n., bába. — B., hrušky.
Babický. B. knihy (o babení). J. Hebarzt-.
Babictví, n., babické umění. Vz Babení.
Babič, e, m., porodní lékař, Hebarzt.
Babička, y, f., stará žena; baba (v ro-
dině, matka otcova n. matčina); porodní bába, Jg. Vz Bába, Babín, a, m. Musil to v Babině slyšeti.
Vz Klevetář. Babinec, nce, m., předsíň u kostela. Jg.,
Rk. Na Slov. žebračnice. Kirchenhalle. Babiněti, ěl, ění = babou, zbabělým se
stávati. Cyr. Babinský, babě příslušný. B. domnění.
Hus. Altweibisch. Babinství, -stvo, a, n., babinský věk.,
mrav. Us. Altweiberei. Babiny, pl., f. = špatný len, který při
tření od trdlice odletí. Jg. — B., co při dě- lání louči odpadne. Babinami svítiti. Us. Abfall-. |
||
|
|||
Předchozí (39)  Strana:40  Další (41) |