217. Před ni se kmenové samohlásky krátí:
sázeti -- sazba, šalba, vazba, lučba. Pk.
Vz: Tvořeni slov. — Od slov v -ba ukon-
čených tvořila se u starých jména přídavná
příponou ný (ne: -ní) : hudebný, prosebný. Šf.
Bába, baba, demin. babka, Babička, y, ba-
bice, e, f. — Baba, babice v horším smyslu se
bére než bába. — Bába = stará matka; matka
otcova n. ženina; baba vůbec stará žena.

— B., stará žena, letitá, starostí zbědovaná,
věkem sešlá žena, stařice, stará matica, anus,
vetula, eine alte Frau, ein altes Weib. Cti-
hodná babice; jedna stará babka. V. Letitá
stařena (baba) bezzubá bývá. Kom. Čím dál,
jako ona baba řekla, vždy hůře. Us. K čemu
by starců, babek, mladic napomínati měl.
Br. Zapomenula babka dědka plakati (opla-
kává, co již dávno pominulo, vz Pozdě).
Lb. Bábu pro peníze si bráti. Er. P. 278.

— Vz Žena, Panna. — Baba, s příhanou.
Baba skáče (nesluší to). Bern. Hle ta babice
(die Vettel)! Us. To je baba! Us. Vědí to
už i báby ve špitále. Báby na trhu už o tom
mluví (vz Znání); Kde baby, tu hromady;
Na dvoje bába hádala (vz Nejistota); Baba
s vozu, kolům lehčeji (když práce odbyta,
dluh zaplacen atd. vz Péče); Taž baba na
témž voze (tak špatně nyní jako dříve). Vz
Stejnost'. S babou i čert soud prohrál; Ve
dvou babách vězí tři čerti; B. je třikrát
horší než čert; Kam ďábel nemůže, tam babu
pošle; Kde sám čert nestačí, tam starou
babu strčí (nastraží); Co nemůž ďábel do-
vésti, to babou vše hledí svésti, Č. Sto bab,
sto nemocí; Staré babě hubu zašij, ona nosem
štěbetá. Svárové mezi bratřími, čert mezi
babami (= baby jsou svárlivé a zlomyslné);
Bába jest třikrát horší než čert, věř tomu,
že to není žádný žert. (Lom.); Kde jest
kozel zahradníkem, stará, baba poručníkem,
tam aby byl čert služebníkem. Lb. Uviděla
bába kvas, zachtělo se ji po pečínku. Sk.
Čert mezi babami (trn v noze). Rým. —
Bába čarodějná. V. Čarodějné baby na
hranici pálí. Kom. Jedna baba čarovala,
z ječmene kroupy dělala (žertem; vz Čáry);
Nepomohlo babě ani koření (čáry jí nepo-
mohly). Jg., Lb. Dobře se tomu bytuje,
komu babka čaruje. Pk. — B., s rozličným
vztahem a vyznamenáním. Bába špitálná, e.
Spitalweib; b. žebravá, ein Bettelw.; babka
čelední, eine alte Dienerin, Troj.; kostelní,
v sínci, e. Hallenw.; b. svíčková (se svíčkami),
Kerzelweib, Lichtelweib; krupná (překupnice);
b. na trhu, z trhu, ein Trödelweib. — Baba
Jaga = u starých Slovanův bohyně snad
války. Krok. — Zlatá bába, dobrý duch
u starých Slovanův; bohyně porodu. Krok.

— Bábu řezati = světiti středopostí. —
Bába = žena. Moje b. Us. — Bába, bázlivec,
Memme, Hase, Feiger, ein Weib. Jest b.,
strašpytel. D. Toť jest pravá b., bojácná b.
Us. S babou za kamna, Jg., Lb. B. skáče
(když bázlivec smělosti nabývá); I baba za
zdí smělejší. Vz Bojácnosť. Č. — B. =
pletkář, lehkověrný, Plauderer. Jest baba,
babička. L. — Bába, babice, babka, babička
= otcova n. matčina matka, avia, Grossmutter,
Ahnfrau. Děd a bába. D. Bába po otci, po
mateři. Václav chtěl vžiti tělo své milé

babky (sv. Ludmily). Háj. — B. porodní.

Die Wehfrau, Hebamme. Kom., Ros., V.

Mezi mnohými bábami i dítě se ztratí (Cf.

Mnoho kuchařů přesolí polívku). Bern. —

Slepá bába či baba, hra dětská; na Slov.

žmúrka, žmurky, kolembaba, blinde Kuh.

Hráti na slepou bábu. Us. — Tys ostal babou

aneb: dal jsem ti babu = poslední ránu,

mezi dětmi, když se rozcházejí. Us. — B.

okrouhlá = veliký koláč, Kugelhupf. Ros. —

Bába = jídlo z housek smažené, Semmelbaba.

Ros. Vše, co se na pekáči peče: b. bram-

borová; litá bába (z vajec, smetany, sýra a

mouky), Eierkuchen. B. tepla, horká (kobliha).

B. s medem, Honigbeerten. V. Mlčel jako

s teplou babou. Prov. B. maková, — Β,

jméno hor. B. Sichrovská. Podbaba (u Prahy).

Zlob. — Báby == oblaka ke skalám podobné.

Us. — Bába == zisk, výdělek, zvl. u sládků

tak slove pivo pro sládka a jeho chasu

povolené. Jg. — Utržil na bábu — byl bit.

Lom. — B. — lúh u jirchářů, Afterlauge. Us.

Babák, a, m. — bubák. Na Mor. —

Baban, a, m., kdo si vzal babu za ženu. Č.

Babčeti, el, ení = babkou se stávati,
altweibisch werden; 2. krabatiti se, scvrkati
se, einschrumpfen. Jablka babčejí. Us.

Babčiti, il, en, ení, babkou činiti; se =
babčeti.

Bábě, ěte, n., babátko = děvče. Na Slov. —

Babec, bce, m. S příhanou — stará panna,
alte Jungfer; stařena. To je babec!

Bábenec, nce, m. = chlapec. Na Slov.

Babení, n., pomáhání ku porodu. — B.,
babictví. Učiti se b. Jg. Hebammenkunst,
Geburtshilfe.

Baběti, ím, ěl, ění. Šm., Jg. Již počíná
b. Jg. Altweibisch werden.

Babí, Altweiber-. B. tanec a déšť ranní
netrvalé. L. B. plemeno chytré. Pk. B. léto,
babské léto, svatováclavské léto; v lidu
také: příze panny Marie, předivo trpaslíků.
Jg. — S. N. — B. večer = večer před
štědrým večerem. Us. — B.: dryák (skočec
menší), jahoda (čípek), hněv (jehlice), ucho
(jitrocel), vejce, zub = byliny. Jg. — B.
hora — čásť Tater. Jg. — B. kout, severo-
západní strana, B. kout se zatahuje. Us.
Boskov.

Babice, a, n., bába. — B., hrušky.

Babický. B. knihy (o babení). J. Hebarzt-.

Babictví, n., babické umění. Vz Babení.

Babič, e, m., porodní lékař, Hebarzt.

Babička, y, f., stará žena; baba (v ro-
dině, matka otcova n. matčina); porodní
bába, Jg. Vz Bába,

Babín, a, m. Musil to v Babině slyšeti.
Vz Klevetář.

Babinec, nce, m., předsíň u kostela. Jg.,
Rk. Na Slov. žebračnice. Kirchenhalle.

Babiněti, ěl, ění = babou, zbabělým se
stávati. Cyr.

Babinský, babě příslušný. B. domnění.
Hus. Altweibisch.

Babinství, -stvo, a, n., babinský věk.,
mrav. Us. Altweiberei.

Babiny, pl., f. = špatný len, který při
tření od trdlice odletí. Jg. — B., co při dě-
lání louči odpadne. Babinami svítiti. Us.
Abfall-.