Babisko, a, n., Babizna, grosses oder ab-
scheuliches Weib.

Babiti, bim, il, eni; babívati. — koho:
děti (při porodu bráti). M. M., Lk. Als Heb-
amme heben, nehmen. — Při čem : při po-
rodu. Reš. — se = babiněti. Jg.

Babizna, y, f., s příhanou (baba). To je
b., hleďte! Us. Vz Babisko.

Babka, y, f., stařice; bába v rodině, ein
altes Weib, Ahnfrau, Grossmutter. Vz Bába.

— B. mžik, vz Bába slepá. — B., malý uher-
ský peníz, denár, šarapatka, ein Heller. Ani
(zlámané) babky nemám (vz Chudoba). Us. Do
Babky zaplatiti. Za babku nestojí, si ho neváži.
Něco za babku koupiti, dostati (vz Lacino). Us.
Kdo se narodil k babce, nedostane se ke
groši. Us. Do babky se trefilo (= do trój-
niku zaplatiti. Vz Důkladnost'.). Č. Za babku
by kozu i přes Tatry hnal. Us. Přilož babku
k babce, budou kapce (krpce). Bern., Pk.
Babky aby nebrali dráže nežli po malém
penízi. V. kal. 437. — B. = železo, na kte-
rém se srp, kosa atd. klepá, das Dängeleisen.

— B., malá kovadlina, das Nageleisen, hře-
bovna. — B., skobka k spínani lodních dřev,
Klammer; háček ku spínani šatů, Häftel. — B.,
hák, na kterém srdce zvonu visí. — B. v čí-
hařství deska s provrtaným okem na svor-
ník. Us. — B., kořen stromu, der Stock. Do-
bývati babky. B. chmelná, Hopťenpflanze;
bramborová (sazenice), vinná (kořen: na ni
se štěpuje, Čk., 189.), Rebschoss, Rebstock.
Víno vyráží od babky. Us. — B., vrba, která
se klesti. — B., co se přede, Kratzel. B-y
z koudele dělají se. Us. — B., kra ledová,
Eisscholle. — B., řídký oblak. — B., žabka,
Rebenmesser. V. — B. šátek na babku uvá-
zati. — B. v botanice: 1. jitrocel, celnik; 2.
babyka. Us. — B. nejmenší sýkora. — B. =
1. chroust, Maikäfer, 2. roháčka, Weibehen
des Hirschkäfers. — B. -= loutka, Puppe. Plk.

— B. = svrchní plocha kamen. Doucha.
Babkovati: někoho = za blázna míti;

škádliti. Rk., Jg.

Babočka, y, f., Nymphenfalter.

Baboněk, ňku, m. Einbildung, Hirnge-
spinst. Však těchto modloslužebností a ba-
boňkův pominu. Zyg. Vz Boboněk.

Babor; Babory. Lépe: Bavor, a, m.; Ba-
vory.

Baborka, y, f., červený, podlouhlý bram-
bor. Rostl.

Baborov, a, m. Mšsto v Čechách. Jg.

Babouk, a, m. (ne: pavouk) = mrzout.

— Ostatně v obec. mluvě také m. pavouk.
Babous, a, m. S opovržením, starý ošklivý

muž n. taková bába. Šm. Alter, hässlicher
Mann.

Bábovka, y, f., pekáč na báby (buchty)
Bratpfanne; 2. druh hrušek.

Babráč, e, m. = mazač. Na Slov. Sudler.

Babranice, e, f., mazanice. Na Slov. Su-
dlerei.

Babrati, al, án, ani; babrávati = mazati,
piplati, sudeln, wühlen. — co: jídla. Bern. —
se v čem : v blátě. Bern. (v knize. L.) — se
s čím: Co se s tím babřeš? Bern.

Babský; babsky, po babsku (Altweiber-,
altweiberísch). — B. klevety, básně, bajky,
V.; umění (bab porodních), Jg.; člověk (bá-

zlivý) b. léto = babí. Jg. Babsky si počí-
nati. Ros. Vz Bába.

Babství, n., věk babský. Dočkala se b.
Jg. — B., počínání si babské, zbabelosť. D.

Babstvo, a, n. = báby; babství. Zlob.

Babtička, v, f., malá babka lnu. Puch.
Ein Gänschen, Handvoll Flachs.

Babule, e, f. = husa. Na Mor.

Babušatý = chocholatý. B. slepice. Us.

Babuše, e, f. = babička. Pam. Kut.; 2.
Barbora.

Babyka, y, f., na Slov. černý klen, strom,
Feldahorn; 2. — babička, na Slov.; 3. loutky,
Koll.; 4. housenčí hnízdo. Koll.

Babylon, a, m., nyní Bagdad, a, m. Král
z Babylona. Kat. 2684. — Babyloňan; -loň-
ský. B. zmatek, věž, zajetí, vrba, hodiny,
kože (hermelín). S. N. — Babylon také =
zmatek, nesmysl. Rk. Babylonská věž = ne-
pořádek. Jg. — Babylonie, e, f.

Bác, a ležel. Bác, tu to leželo. D.

Bác, e, m., dřevěné podešvy, které se ke
kůži řemínky přivazují. Us. Zbirov.

Bacati koho čím, (uděti=tloucí, schlagen).

Bacchant, a, m., hulač ke cti Bacchově
těkající ; též masopustnik. Jg. — Bacchan-
tovati, bacchovati = veselé žíti. — Baccha-
nali-a, i, n., pl. = slávnosť Bacchova (dle:
, Gymnasium').

Bacch-us, a, ni., lépe než: Bachus. l.Bůh
vína u Řekův a Římanův; 2. víno; 3. tlustý
člověk. To je b.!

Baciti, ím, il, en, ení; bacnu (bácnu, Zlob.),
bácl, ut, utí; Bacati, al, án, ání; Bacávati. —
koho: =. uhoditi, praštiti, schlagen, puffen.
Vary, Bacím tě. Us. — čím o co: o zem;
holí; sebou o zem Bacil. Us., Jg. — do čeho:
sklenici do hrnce. Us.

Bactra, vz Baktra.

Bača, bače, e, m.; dat. — i, — ovi; akkus.
u; v ok. — o; instr. — ou. Oberschäfer —
U Valachů na Moravě a na Slovensku:
správce pastýřův, vrchní ovčák; dělá sýr
a žinčici; pod nim jsou valaši, kteří pasou,
honáci. Jg.

Báčati, Bačovati, bačou býti. Na Mor.

Baciti se = pamatovati se, Bern., sich
erinnern.

Bačkora, y, f., Bačkor, u, m., Bärschuh,
Potsche. V b-rách choditi. Us. Bačkorami
zaklepati (umříti). V Jičínsku. Vz Mz. 100.

Bačkoráŕ, e, m.; -rářka, y, f.

Bačkoratý, tlustý, dick, fett. Us.

Bačkovati = zdržovati se, meškati. Bern.

Báčlivosť, Báčnosť, i, f. = pamětlivosť.
Na Slov.

Báčlivý, báčný, pamětlivý, eingedenk. Na
Slov.

Bačovský = ovčařský. Bern.

Bačůvka, y, f., dřevěná nádoba k dělání
sýra; 2. žena Bačova. Na Slov.

Badač, e, m. = Badatel. Vz -ač. Ale Jg.
má: Bádač. Cf. Hlídač.

Badatel, e, m., pl., -lé, = Badač, Forscher.

Bádati, dej, dal, án, ání; bádávati, skou-
mati, forschen. — po čem: po jezeru. Č. —
co čím: Bůh mysl zrakem svým bádá. L.
— že: Badal (= pozoroval), že z rozkazu
mluví. Baiz. — v čem, Rk. — s kým. Us.
Bádavosť, i, f. Neigung zum Forschen,