Bádavý. B. oči, zrak, Nt., forschend.

Baden, a, m., u Vídně. Rakouská Teplice.
S. N.

Badensko, a, n., země v západ. Německu,
Baden.

Badka, y, f., vabidlo; tečka (Punkt). Na
Slov.

Badkati = pobádati, vábiti. Na Slov.

Baduřiti, il, en, ení; badurkati. — koho
čím: namluviti někomu něco, oklamati, Šm.,
anplauschen, täuschen.

Badyán, u, m., bylina, Sternanis. B. žlutý,
nachový. Jg.

Baet-is, a, m., řeka v již. Španělích. Qua-
dalquivir.

Bafati, bafnouti, bafávati. Bafnouti, fnul
n. fl, uti. — si z čeho: z dýmky, paffen,
schmauchen. — na koho. Rk. — proti ně-
komu, s kým.

Bagage, fr. (Bagáž, obec. pakáž). 1. zava-
zadlo, břemena; 2. špatné zboží, špatný lid,
luza. Jg., Rk.

Bagatelle, fr., maličkosť. V obecné mluvě
se vyslovuje: pakatel. Za b. něco koupiti.
Brn.

Bagger, u, m. (Holland.), hlubici stroj,
hlubidlo řek. Rk. Stroj na parní lodi, jenž
sahaje Do hloubky vynáší z řek, přístavů atd.
písek, bláto, kamení etc. S. N.

Bagnet, vz Bajonet.

Bagno, a, n. (baňo), it., 1. kázeň; 2. trest-
nice přímořská (galejní dvůr). Rk.

Bagoun, a, m. Uherský vepř n. prase.
O původu vz Mz. 101. Je jako b. = tlustý.
Je vypasený jako b. —

Bahel, a, m., ryba, Krok.

Bahenný. B. zimnice, Rk., smrad, tresť.
Sumpf-.

Bahnáč, e, bahňák, a, m., pták brodivý,
Sumpfvogel. — 2. Bahnák, u, m., vz Na-
plaveniny. — B., Wiesenerz. Techn.

Bahňátko, a, n., jehňátko, beránek, ko-
čička (na stromech). Kätzchen. Na Slov.

Bahnatý, plný bahna. Jg. Vz Bahnitý,
sumpfig.

Bahnění, n., rození ovcí, Das Lammen. D.
B. mysli. V. — B., plnění bahnem. Das
Sumpfigwerden.

Bahněti, ěl, ění = bahniti se. — v čem:
v rozkošech bahníš, Vid. list,, sich wälzen
wie im Sumpf.

Bahní smrad, Jád., výpar, ryba, přeslička,
rýže, rostlina, pták. Šp. B. hmědouhlí. Jg.
Sumpf-, Morast-.

Bahnice, e, bahnička, y, f., plodná ovce,
Mutterschaf. O původu vz Mz. I., 15.—17.
V třetím roce slove již dospělá ovce ba-
hnicí. Koubl.

Bahník, a, bahnivec, vce, blatník, a, bla-
tovec, vce, m., mořská ryba, Thunfisch. V.
— B., u, m., bylina,

Bahnily, hlízní, D., eiterig.

Bahnina, y, f., bahní zápach. Ten kapr
smrdí b-nou, Us., schmeckt sumpfig.

Bahnisko, a, bahniště, ě, n., temeniště,
bažina, močál, Sumpf, Pfuhl. V. Z bahniště
vozů dobývati. Vrat.

Bahništný = bahnitý. D. B. pijavice (v
bahně žijící). Reg. zdr.
Bahniti, im, 3, os. pl. bahní, (ne: bahněji),

il, ěn, ění; bahnívati = sumpfig machen, ba-
hnem zanášeti. — co: louku, Jg., ovce b.
= plaviti. Us. (Bolesl.). — se: Ta louka se
bahní. Jg. Noha se mi bahní = podbírá se,
eitert. Us. — 2. Ovce, kozy se bahní (v obec.
mluvě: bahnějí) = rodí, oves parere, lammen.
Stran odvození vz Mz. I., 15.

Bahnitka, y, f., bylina, andromeda. B. čtyř-
hranná, prchoíistá, skropená. Rostl.

Bahnatosť, i, f., Sumpfigkeit. Ros.

Bahnitý, sumpfig, morastig, schlammig,
pfuhlicht, bahnatý, blatnatý, bažinatý, ka-
lužný, kalužnatý, močálový, močálovitý, mo-
čidlovatý, močarovitý, úvarovitý. Šp. B. po-
tok, V., bláto, Ros., místo, Kom., voda, D.,
půda (blatnice), krajina (blatina). Šp. — B.,
ryba, Sumpffisch.

Bahnivec, vz Bahník.

Bahnivosť, i, f. = bahnitosť.

Bahnivý, vz Bahnitý. — 2. B. = bahníce
se, vz Bahniti se. B. ovce. Ctib.

Bahno n. bahno, bahénko, a, n.; behno,
bahnina, bahnisko, bahniště, bařina, bažina,
blatiště, bařinisko, bařisko, bažnina, bažiště,
močál, močidlo, mláka, mokřaď, mokrada,
močar, močarina, močárně, močařisko, mo-
křina, kaluže, louže, kal, kaliště, kalužina,
kaluha, nákel, produchy, zpára, zparysko,
dlapotisko; v poli: úvar. Sumpf, Morast.
Bahno, které se pod nohami houpá: třase-
nina, třasisko, třasidlo. Které v zimě ne-
mrzne: opařisko, vz Žába. Na louce: teme-
nec. Šp. V bahně vězeri. Pešín. Klátí se co
tresť na bahně. Prov. Ryba smrdí bahnem.
D. Bahnem pohnouti (aby vice smrdělo). Reš.
Jako by se z bahna dobýval (nejde mu to). Č.

Bahnouti, nul n. hl, utí; zabahnouti, ge-
lüsten; — komu, se komu: Zabahlo jí n.
baží se jí (bažiti). Us. na Mor.

Bahnovina, y, f. = rašelina. Um. les. Torf.

Baholiti, bahlati = namáhati se.

Bahoniti, il, ěn, ění = namluviti, ein-
reden. — co komu. Ros.

Bahoný = baživý. Na Slov. Plk.

Bahra, y, f. = loukoť. Na Slov. Bern.

Bacháč, e, m., co bachaté jest, ku př.
luska, bäuchige Schotte.

Báchati, báchnouti, nul n. chl, utí =
tlouci, schlagen. — koho. Na Moravě. — čím.
Děti blátem báchají (Do něčeho tlukou). Kollár.

Bachatosť, i, f. B. lusek. Jg. Bauchigkeit.

Bachatý — tlustý, baňatý. Jg. B. lusky.

Bachna, y, f. = Barbora. Gl. — B., sud.
Berg. — B., tlustá žena, holka. To je b. Us.

Bachor, a, č. u, bachor, e, bachůrek, a
bachorek, rku, bachořík, u, bachorček, ečku,
bachoříček, čku, m. — B., břicho, der Bauch,
der Wanst. Ros. — B. o člověčím břichu
s příhanou, Der Wanst, Grossbauch. (Ne-
střídmí jsou) bachora otrokové. Kom. — B.,
žaludek svinský, Schweinsmagen. Také žalu-
dek svinský nadívaný, Magenwurst, V. a vů-
bec veliké jelito, grosse Wurst. Rezník dělá
veliká jelita (bachory). Kom. — Β., první
žaludek zvířat přežvykujících, der Köder. Vz
Žaludek. — B., a, m., otrok bachoru, ža-
ludka; tlustý člověk (bachor). —B., bachora,
puchr.

Bachora, y, f., vz Puchr; 2. říká se dě-
tem mluviti začínajícím. Ty bachoro! Us.