Bachoráč, e, m., břicháč, vz Bachor. —
B. = bachač, tlustá luska.

Bachoratěti.

Bachoratosť, bachratosť, i, f.

Bachoratý, bachratý = tlustý, baňatý. B.
tělo, švestky (puchry), okurky, balík. Jg.,
Gníd.

Bachořiti, ím, il, eni; bachořívati = kle-
vetiti. — s kým. Us.

Báchorka, Báchora, y, f., bajka, pověra.
Lom., Sych. Kniha Báchorek; Fabel. — B.,
druh skládáni chymerického. Jg. Mährchen.

Báchorkář, e, m., Märchenerzähler.

Báchorkovitý, märchenhaft.

Báchorník, a, m., Bauchdieuer. Rk.

Báchorovátý, dickbäuchig. Rk.

Bachratosť, i. f., = bachatosť.

Bachratý — bachnatý.

Bachrnatěti = Bachoratěti.

Bachrnatý =- Bachoratý, Ch., dickbäuchig.

Bachus, vz Bacchus.

Bachyně, ě, f., svině, zvláště divoká, z něm.
Bache. Mz. 101.

Baireuth, slov. Barut, a, m. S. N.

Báj, e, m., bájař, vz Báječ. Märchenerzähler.

Baj-ae, gt. Baj-í n. Baj, pl., město v Italii.
Buď dle: Růže: Baje, Bají (Baj), Bajím, Baje,
Baje, v Bajích, Bájemi; nebo dat.: Bajám,
lok. v Bajách, instr. Bajami. — Bajan, a,
m. — Bajský.

Bajazzo, a, m., it., šašek Rk. dle špatné
výslovnosti českého lidu: paňác, paňáca.
Z ital. Baja = žert aneb z fr. pailasse = slam-
ník; trulant. S. N.

Bájčivý — báječný. Nej.

Báje n. baje, e, f., bajka. Sbírka bájí. Jg.
Vz Bajka, Maehrchen, Fabel.

Báječ, e, báj, e, bájař, e, bajkář, e, m.
= bajky povídající, vz Báj; žváč. Jg.

Báječný. B. legenda, potvora. L., Hlas.
Fabelhaft, erdichtet.

Bajepisec, sce, m. Fabeldichter.

Bajesloví, n. Mythologie. Č. — Báje-
slovný, mythologisch.

Bájeti, Bájím, bájej, el, en, ení; báti, baji,
bal, bán, báni = mluviti, lallen, reden; fabeln;
žertovně mluviti, scherzen; zváti, faseln,
schwatzen. — co: bajku. Jg. Baje ledacos.
Sych. — komu: hluchým (nadarmo mluviť)
L. — co o kom, o čem. Tkd., St. skl.,
Lom. — že: Oni bájí, že... Rkp. bib. —
Jg. — čím: Ne bajka to, ale celou hubou
báje. Č.

Bajka, bajka, y, f., báje, baje; baječka.
Lépe: bajka; tvoříce zdrobnělá slova v-ka,
krátíme kmenovou samohlásku: bába — babka,
boule — bulka, houba — hubka, báje —
bajka. Pk. B. = báseň, V., v které se smy-
šlené věci vypravují. Kom. Za b-u něco míti.
Us. Ein Maehrchen, eine Fabel. — 2. Zvláštní
báseň čili smyšlená pověsť z říše živočichův
i věcí, v nichž se mrav lidský jako v zrcadle
představuje. Jg. Eine Fabel. — Bájky Aeso-
povy; bájka o lišce. D.

Bajkalské jezero, Baikalsee.

Bajkář, vz Báječ.

Bajkovitý — básnivý. Ros.

Bajkový, Fabel-.

Bájný, báječný, fabelhaft.

Bajonet, u, m., bagnet, z fr. = bodák.

Bajstvo, a, n., báje, Mythe. Mus.

Bak, u, m., na Slov. = poskvrna. Plk.
Fleck.

Bakalář, e, m.,baccalaureus, z lat. bacca
lauri. Jg. Vz Mz. 101. — První čestní titul
na vysokých školách. Jg. — Bakalárský. —
Bakalářství, n., bakalářská důstojnosť. Us.

Bakanče, baganče, í, f., pl., malé boty
uherské. Baiz. Kleine ungar. Stiefel.

Bakar, a, m. = Buccari.

Bakati, ám, al, án, ání; bakávati = svá-
děti, namlouvati, ponoukati, pobízeti, auf-
reden, hetzen, reizen. — koho k čemu:
Jg. — Jeho bákáním jsem to učinil. D.

Bakavý — bekavý. Na Slov. B. ovce.

Bakchus, vz Bacchus.

Baki-s, da, m.; věštec řecký.

Bakositi se, il, ení. — se čím, se s čím.
= hmožditi se, Us., sich mit etwas plagen.

Bakov, a, m., mě. v Boleslavsku. — Ba-
kovan, a, m. — Bakovský.

Bakovka, y, f. = salaš. Na Mor.

Baktra, gt. akter, n., pl. (dle: ,Slovo'),
mě. v Baktrii v Asii. — Baktri-a, e, f. —
Baktrijský.

Bakulatosť, bakulovatosť, i, f., Knollig-
keit; 2. slonovina (nemoc). Jg. — Bakulatý,
bakulovatý. Rostl.

Bakule, e, bakulka, y, f., kulovatá na-
rostlina (choroba rostlinná). Knorren, Knoten,
Beule. B. na holi. Z bakulek větvičky vy-
rostají. O původu vz Mz. 102.

Bakuň, ě, m., sprostý šňupací tabák; slovo
Preslem uvedené. Vz Mz. 102. Gemeiner
Schnupftabak.

Bakuš, e, m., z Bakchus = tlustý. Us.

Bal, u, balík, u, m., Pack, Ballen. B.
zboží. Us.

Bál, a, m. 1. biřic, Zlob.; 2. ras. V. Ras
(bál) záchody vyklizuje = cidič jich. Kom.

Bál, u, m. = střevo, Bern.; 2. ples. Dnes
je b.; jíti do bálu. Us. B. maškarní, velko-
lepý; študentský atd. Vz Mz. 102.

Balada, lépe: ballada, y, f. B. jest fan-
tastická romance. Jg. Sloves 153. B. jest
vypravovaci báseň o neobyčejné příhodě.

Baláchati, ám, ej, al, án, ání; slov., aus-
tragen, klevety roznášeti, vytlachati. — ně-
co. Rk.

Balamuctví, n., žváni, Faselei. Šf.

Balamuta, y, m., žváč, Schwätzer. Us.

Balamutiti, ím, muť, 3. os. pl. -tí, il,
ění. — co: (nepravé mluviti). B. čas, pro-
tlachati, verfaseln. L. — koho = mámiti,
bethören.

Balance (balans), fr., váhy, rovnováha.
— Balansovati, rovnováhu udržovati. Rk.

Balatka, belatka, beladka, y, f. — 1. ku-
lička sklenná, Glaskugel. — 2. Věc špatná,
nepatrná. Za balatku nestáti = za nic, darmo
drahý. V. Za balatku sobě nevážiti. V. Něco
za b. míti. Puchm.— 3. Jistá hra. Háj. Vz
Jg. — 4. Ničema, který zhola nic neumí.
Us. Brannae.

Balbír, a, m., z něm. = holič; 2. na Slov.
barvíř. Jg.

Balbous, a, m. Tys b. = vousatý, za-
smušilý člověk. Us. B. starý. Rk.

Bald, něm.: Hned tak, hned jinak. Brzo



	43

	Bachoráč, e, m., břicháč, vz Bachor. — B. = bachač, tlustá luska. Bachoratěti. Bachoratosť, bachratosť, i, f. Bachoratý, bachratý = tlustý, baňatý. B. tělo, švestky (puchry), okurky, balík. Jg., Gníd. Bachořiti, ím, il, eni; bachořívati = kle- vetiti. — s kým. Us. Báchorka, Báchora, y, f., bajka, pověra. Lom., Sych. Kniha Báchorek; Fabel. — B., druh skládáni chymerického. Jg. Mährchen. Báchorkář, e, m., Märchenerzähler. Báchorkovitý, märchenhaft. Báchorník, a, m., Bauchdieuer. Rk. Báchorovátý, dickbäuchig. Rk. Bachratosť, i. f., = bachatosť. Bachratý — bachnatý. Bachrnatěti = Bachoratěti. Bachrnatý =- Bachoratý, Ch., dickbäuchig. Bachus, vz Bacchus. Bachyně, ě, f., svině, zvláště divoká, z něm. Bache. Mz. 101. Baireuth, slov. Barut, a, m. S. N. Báj, e, m., bájař, vz Báječ. Märchenerzähler. Baj-ae, gt. Baj-í n. Baj, pl., město v Italii. Buď dle: Růže: Baje, Bají (Baj), Bajím, Baje, Baje, v Bajích, Bájemi; nebo dat.: Bajám, lok. v Bajách, instr. Bajami. — Bajan, a, m. — Bajský. Bajazzo, a, m., it., šašek Rk. dle špatné výslovnosti českého lidu: paňác, paňáca. Z ital. Baja = žert aneb z fr. pailasse = slam- ník; trulant. S. N. Bájčivý — báječný. Nej. Báje n. baje, e, f., bajka. Sbírka bájí. Jg. Vz Bajka, Maehrchen, Fabel. Báječ, e, báj, e, bájař, e, bajkář, e, m. = bajky povídající, vz Báj; žváč. Jg. Báječný. B. legenda, potvora. L., Hlas. Fabelhaft, erdichtet. Bajepisec, sce, m. Fabeldichter. Bajesloví, n. Mythologie. Č. — Báje- slovný, mythologisch. Bájeti, Bájím, bájej, el, en, ení; báti, baji, bal, bán, báni = mluviti, lallen, reden; fabeln; žertovně mluviti, scherzen; zváti, faseln, schwatzen. — co: bajku. Jg. Baje ledacos. Sych. — komu: hluchým (nadarmo mluviť) L. — co o kom, o čem. Tkd., St. skl., Lom. — že: Oni bájí, že... Rkp. bib. — Jg. — čím: Ne bajka to, ale celou hubou báje. Č. Bajka, bajka, y, f., báje, baje; baječka. Lépe: bajka; tvoříce zdrobnělá slova v-ka, krátíme kmenovou samohlásku: bába — babka, boule — bulka, houba — hubka, báje — bajka. Pk. B. = báseň, V., v které se smy- šlené věci vypravují. Kom. Za b-u něco míti. Us. Ein Maehrchen, eine Fabel. — 2. Zvláštní báseň čili smyšlená pověsť z říše živočichův i věcí, v nichž se mrav lidský jako v zrcadle představuje. Jg. Eine Fabel. — Bájky Aeso- povy; bájka o lišce. D. Bajkalské jezero, Baikalsee. Bajkář, vz Báječ. Bajkovitý — básnivý. Ros. Bajkový, Fabel-. Bájný, báječný, fabelhaft. Bajonet, u, m., bagnet, z fr. = bodák.	Bajstvo, a, n., báje, Mythe. Mus. Bak, u, m., na Slov. = poskvrna. Plk. Fleck. Bakalář, e, m.,baccalaureus, z lat. bacca lauri. Jg. Vz Mz. 101. — První čestní titul na vysokých školách. Jg. — Bakalárský. — Bakalářství, n., bakalářská důstojnosť. Us. Bakanče, baganče, í, f., pl., malé boty uherské. Baiz. Kleine ungar. Stiefel. Bakar, a, m. = Buccari. Bakati, ám, al, án, ání; bakávati = svá- děti, namlouvati, ponoukati, pobízeti, auf- reden, hetzen, reizen. — koho k čemu: Jg. — Jeho bákáním jsem to učinil. D. Bakavý — bekavý. Na Slov. B. ovce. Bakchus, vz Bacchus. Baki-s, da, m.; věštec řecký. Bakositi se, il, ení. — se čím, se s čím. = hmožditi se, Us., sich mit etwas plagen. Bakov, a, m., mě. v Boleslavsku. — Ba- kovan, a, m. — Bakovský. Bakovka, y, f. = salaš. Na Mor. Baktra, gt. akter, n., pl. (dle: ,Slovo'), mě. v Baktrii v Asii. — Baktri-a, e, f. — Baktrijský. Bakulatosť, bakulovatosť, i, f., Knollig- keit; 2. slonovina (nemoc). Jg. — Bakulatý, bakulovatý. Rostl. Bakule, e, bakulka, y, f., kulovatá na- rostlina (choroba rostlinná). Knorren, Knoten, Beule. B. na holi. Z bakulek větvičky vy- rostají. O původu vz Mz. 102. Bakuň, ě, m., sprostý šňupací tabák; slovo Preslem uvedené. Vz Mz. 102. Gemeiner Schnupftabak. Bakuš, e, m., z Bakchus = tlustý. Us. Bal, u, balík, u, m., Pack, Ballen. B. zboží. Us. Bál, a, m. 1. biřic, Zlob.; 2. ras. V. Ras (bál) záchody vyklizuje = cidič jich. Kom. Bál, u, m. = střevo, Bern.; 2. ples. Dnes je b.; jíti do bálu. Us. B. maškarní, velko- lepý; študentský atd. Vz Mz. 102. Balada, lépe: ballada, y, f. B. jest fan- tastická romance. Jg. Sloves 153. B. jest vypravovaci báseň o neobyčejné příhodě. Baláchati, ám, ej, al, án, ání; slov., aus- tragen, klevety roznášeti, vytlachati. — ně- co. Rk. Balamuctví, n., žváni, Faselei. Šf. Balamuta, y, m., žváč, Schwätzer. Us. Balamutiti, ím, muť, 3. os. pl. -tí, il, ění. — co: (nepravé mluviti). B. čas, pro- tlachati, verfaseln. L. — koho = mámiti, bethören. Balance (balans), fr., váhy, rovnováha. — Balansovati, rovnováhu udržovati. Rk. Balatka, belatka, beladka, y, f. — 1. ku- lička sklenná, Glaskugel. — 2. Věc špatná, nepatrná. Za balatku nestáti = za nic, darmo drahý. V. Za balatku sobě nevážiti. V. Něco za b. míti. Puchm.— 3. Jistá hra. Háj. Vz Jg. — 4. Ničema, který zhola nic neumí. Us. Brannae. Balbír, a, m., z něm. = holič; 2. na Slov. barvíř. Jg. Balbous, a, m. Tys b. = vousatý, za- smušilý člověk. Us. B. starý. Rk. Bald, něm.: Hned tak, hned jinak. Brzo