Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |
|
|||
43
|
|||
|
|||
Bachoráč, e, m., břicháč, vz Bachor. —
B. = bachač, tlustá luska. Bachoratěti.
Bachoratosť, bachratosť, i, f.
Bachoratý, bachratý = tlustý, baňatý. B.
tělo, švestky (puchry), okurky, balík. Jg., Gníd. Bachořiti, ím, il, eni; bachořívati = kle-
vetiti. — s kým. Us. Báchorka, Báchora, y, f., bajka, pověra.
Lom., Sych. Kniha Báchorek; Fabel. — B., druh skládáni chymerického. Jg. Mährchen. Báchorkář, e, m., Märchenerzähler.
Báchorkovitý, märchenhaft.
Báchorník, a, m., Bauchdieuer. Rk.
Báchorovátý, dickbäuchig. Rk.
Bachratosť, i. f., = bachatosť.
Bachratý — bachnatý.
Bachrnatěti = Bachoratěti.
Bachrnatý =- Bachoratý, Ch., dickbäuchig.
Bachus, vz Bacchus.
Bachyně, ě, f., svině, zvláště divoká, z něm.
Bache. Mz. 101. Baireuth, slov. Barut, a, m. S. N.
Báj, e, m., bájař, vz Báječ. Märchenerzähler.
Baj-ae, gt. Baj-í n. Baj, pl., město v Italii.
Buď dle: Růže: Baje, Bají (Baj), Bajím, Baje, Baje, v Bajích, Bájemi; nebo dat.: Bajám, lok. v Bajách, instr. Bajami. — Bajan, a, m. — Bajský. Bajazzo, a, m., it., šašek Rk. dle špatné
výslovnosti českého lidu: paňác, paňáca. Z ital. Baja = žert aneb z fr. pailasse = slam- ník; trulant. S. N. Bájčivý — báječný. Nej.
Báje n. baje, e, f., bajka. Sbírka bájí. Jg.
Vz Bajka, Maehrchen, Fabel. Báječ, e, báj, e, bájař, e, bajkář, e, m.
= bajky povídající, vz Báj; žváč. Jg. Báječný. B. legenda, potvora. L., Hlas.
Fabelhaft, erdichtet. Bajepisec, sce, m. Fabeldichter.
Bajesloví, n. Mythologie. Č. — Báje-
slovný, mythologisch. Bájeti, Bájím, bájej, el, en, ení; báti, baji,
bal, bán, báni = mluviti, lallen, reden; fabeln; žertovně mluviti, scherzen; zváti, faseln, schwatzen. — co: bajku. Jg. Baje ledacos. Sych. — komu: hluchým (nadarmo mluviť) L. — co o kom, o čem. Tkd., St. skl., Lom. — že: Oni bájí, že... Rkp. bib. — Jg. — čím: Ne bajka to, ale celou hubou báje. Č. Bajka, bajka, y, f., báje, baje; baječka.
Lépe: bajka; tvoříce zdrobnělá slova v-ka, krátíme kmenovou samohlásku: bába — babka, boule — bulka, houba — hubka, báje — bajka. Pk. B. = báseň, V., v které se smy- šlené věci vypravují. Kom. Za b-u něco míti. Us. Ein Maehrchen, eine Fabel. — 2. Zvláštní báseň čili smyšlená pověsť z říše živočichův i věcí, v nichž se mrav lidský jako v zrcadle představuje. Jg. Eine Fabel. — Bájky Aeso- povy; bájka o lišce. D. Bajkalské jezero, Baikalsee.
Bajkář, vz Báječ.
Bajkovitý — básnivý. Ros.
Bajkový, Fabel-.
Bájný, báječný, fabelhaft.
Bajonet, u, m., bagnet, z fr. = bodák.
|
Bajstvo, a, n., báje, Mythe. Mus.
Bak, u, m., na Slov. = poskvrna. Plk.
Fleck. Bakalář, e, m.,baccalaureus, z lat. bacca
lauri. Jg. Vz Mz. 101. — První čestní titul na vysokých školách. Jg. — Bakalárský. — Bakalářství, n., bakalářská důstojnosť. Us. Bakanče, baganče, í, f., pl., malé boty
uherské. Baiz. Kleine ungar. Stiefel. Bakar, a, m. = Buccari.
Bakati, ám, al, án, ání; bakávati = svá-
děti, namlouvati, ponoukati, pobízeti, auf- reden, hetzen, reizen. — koho k čemu: Jg. — Jeho bákáním jsem to učinil. D. Bakavý — bekavý. Na Slov. B. ovce.
Bakchus, vz Bacchus.
Baki-s, da, m.; věštec řecký.
Bakositi se, il, ení. — se čím, se s čím.
= hmožditi se, Us., sich mit etwas plagen. Bakov, a, m., mě. v Boleslavsku. — Ba-
kovan, a, m. — Bakovský. Bakovka, y, f. = salaš. Na Mor.
Baktra, gt. akter, n., pl. (dle: ,Slovo'),
mě. v Baktrii v Asii. — Baktri-a, e, f. — Baktrijský. Bakulatosť, bakulovatosť, i, f., Knollig-
keit; 2. slonovina (nemoc). Jg. — Bakulatý, bakulovatý. Rostl. Bakule, e, bakulka, y, f., kulovatá na-
rostlina (choroba rostlinná). Knorren, Knoten, Beule. B. na holi. Z bakulek větvičky vy- rostají. O původu vz Mz. 102. Bakuň, ě, m., sprostý šňupací tabák; slovo
Preslem uvedené. Vz Mz. 102. Gemeiner Schnupftabak. Bakuš, e, m., z Bakchus = tlustý. Us.
Bal, u, balík, u, m., Pack, Ballen. B.
zboží. Us. Bál, a, m. 1. biřic, Zlob.; 2. ras. V. Ras
(bál) záchody vyklizuje = cidič jich. Kom. Bál, u, m. = střevo, Bern.; 2. ples. Dnes
je b.; jíti do bálu. Us. B. maškarní, velko- lepý; študentský atd. Vz Mz. 102. Balada, lépe: ballada, y, f. B. jest fan-
tastická romance. Jg. Sloves 153. B. jest vypravovaci báseň o neobyčejné příhodě. Baláchati, ám, ej, al, án, ání; slov., aus-
tragen, klevety roznášeti, vytlachati. — ně- co. Rk. Balamuctví, n., žváni, Faselei. Šf.
Balamuta, y, m., žváč, Schwätzer. Us.
Balamutiti, ím, muť, 3. os. pl. -tí, il,
ění. — co: (nepravé mluviti). B. čas, pro- tlachati, verfaseln. L. — koho = mámiti, bethören. Balance (balans), fr., váhy, rovnováha.
— Balansovati, rovnováhu udržovati. Rk. Balatka, belatka, beladka, y, f. — 1. ku-
lička sklenná, Glaskugel. — 2. Věc špatná, nepatrná. Za balatku nestáti = za nic, darmo drahý. V. Za balatku sobě nevážiti. V. Něco za b. míti. Puchm.— 3. Jistá hra. Háj. Vz Jg. — 4. Ničema, který zhola nic neumí. Us. Brannae. Balbír, a, m., z něm. = holič; 2. na Slov.
barvíř. Jg. Balbous, a, m. Tys b. = vousatý, za-
smušilý člověk. Us. B. starý. Rk. Bald, něm.: Hned tak, hned jinak. Brzo
|
||
|
|||
Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |