Bán, lépe než ban, a, ω., z arabského n.
perského; persk. ban = strážce. Vz ο pů-
vodu Mz. 103. — Bán = králův náměstek.
B. charvatský. — V širším smyslu bánové
= správci rozličných, zvláště menších krajin.
B. severinský, sedmihradský atd. — Na Černé
Hoře místo gospodar = pán. Mz.

Báň, vz Báně.

Banální = všední, bezvýznamný.

Banan, u, m., Musa, Pisang. B. blamatý,
přímoklasý, červcový.

Bananě, ě, f., plod bananový. Jg. Ba-
nanfrucht.

Banát, u, m. Krajina v již. Uhersku. —
Banátský. B. pšenice, kukuřice.

Baňatka, y, f., hruška. V.

Baňatosť, i, f. Bauchigkeit.

Baňatý. B. nádoba, konev, hrnek, džbán,
sklenice atd., Jg., bauchig, plutzig.

Bančar, u, m. Z lipového lýka upletený
košík na rudu stříbrnou. Vys.

Baňče, ete, n., bančátko = house. Us.,
Bolesl.

Bančič, e, m., kdo baňči, nabadač. Hetzer.

Baňčiti, im, 3. pl. -či, il, en, ení; baňko-
vati, baňčívati. — koho (bíti na lice), ohr-
feigen. Ros., Us.; 2. sváděti, namlouvati :
holky, überreden, hetzen. Vid. listy., Th. —
koho čím (namluviti). — koho k čemu.
Rk. — koho s kým.

Banda, y, f. (z it. banda). 1. Spolek, shro-
máždění lidí. Bande, Gesellschaft. V jedné
bandě, z jedné bandy býti. Jg. — 2. Spolek bu-
řičův, taškářův. Rotte, Bande. B. loupež-
nická. — 3. B. hudební n pluku vojenského.
K bandě patří veliký buben, talíře a triangl.
Hd. — B., rozšířená šachta. Techn.

Bandage (bandáž, fr.), obvazadla, obvazky
hojičské. Rk.

Bandaska, y, f., na Mor. mandaska, banda,
kulatý, baňatý džbán s tenkým hrdlem.
S b-skou pro vodu choditi. Jg. — B., hůl.
Us. — B., urna.

Banderie, e, f., prapor zemské hotovosti
v Uhřich, Rk.

Banderi-um, a, n., dle Gymnasium.

Bandit, vz Bandyt.

Banditství, n. Banditenleben.

Bandory — brambory. Kb. (Bandor, ban-
dur, u, m., bandora, y, f.).

Bandur, a, m., na Slov., pěší voják; za-
valitý, nejapný člověk. Us., Jg.; — 2. Ban-
dur, u, m. Houska z černé mouky n. podlouhlé
chleby pekařské. V Boleslavsku a Jičínsku;
v již. Čechách: krufofka m. kruchovka (kruch
= chléb), poněvadž jest z kruchové mouky,
t. j. z té, z které se dělá chléb. Kts.

Bandura, y, f. = bandur. — 2. Bandura,
y, m. = zavalitý, nejapný člověk. — 3. Ná-
stroj hudební, loutně podobný. Die Pandore,
Pandure. D.

Bandurka, y, f., lavice, na. které koho
bijí. Ležel na bandurce (byl bit). Č. Vz Trest.

Bandusi-a, e, f., studánka u Venusie
v již. Italii.

Bandyt, a, bandyta, y, m., z it. bandito
— vypovězenec. Verbannter, Geächteter. Ban-
dytem býti. V. U Polákův: z domova vy-
povězený. Mz. 104. — B._} loupežník. Us. —

Tur. kron. Bandit, Räuber. — Bandytský
život. Jg. —· Bandytství, n. Jg.

Báně, ě, bán, Č, f., baňka, baněčka,
banička, y, f'. 1. Nádoba zahrdlitá, břichatá:
cínová, hliněná, skleněná, Jg., zlatá, Br.,
měděná, na ocet, Us., olejná (na olej). V.
Bäuchiges Gefäss, Kanne, Blase, Krug. — 2.
Alembík k pálení vod. Kolbe. B. zakřivená,
povětrná, u vývěvy. L. Do baně distillo-
vati. Alch. rkp. — 3. Z proutí upletená: ho-
lubí = holubník. V. Taubenhaus, -korb. Místo,
v kterém holuby chovají, holubinec (báně)
slove. Kom. Točí se, jako holub na báni (na
baňce). Vz Neposeda. Lb., D. — 4. Na vrchu
věže. Der Thurmknopf. — 5. Polsky a rusky
= lázně. L. —6. Důl, doly. Soujem děl do-
lových, v kterých se kopají užitečné nerosty.
Vys. (Tedy ne jenom šachty, jak Am. píše).
Vz Šachta. — Někomu zlaté báně slibovati
(hory). Jg. Vz Sliboval. Lb. Ani by mu báně
nestačily (o marnotratném). Jg., Č. I báně se
přeberou. Bern., Pk. Báně jest báně, předce
se přebere, když se vždy do ni jde. Bern.
— Odtud 7. Báně = báňská, horní města,
v Ohřích: B. Veliká (Rivulinum, Neustadt);
B. Zlatá (Aurimontium, Goldberg); B. Nová
(Regiomontum, Königsberg). Vz Báňský. —
8. B. vosí = vosí hnízdo. V Klatovsku.

Banictvo, a, m. Knappschaft.

Banička, y, f. = baněčka, bäuchiges Ge-
fässchen. D. — B., plod mechu. Rostl. — B.,
husička. Us. Bolesl.

Baník, a, m. = horník. Plk. — B., u, m.,
náčiní k vytíráni děla po vystřelení. D. Stück -
wischer.

Bániti, im, il. ěn, ěni — báni činiti =
nadýmati. bauchig machen, aufblasen. — se.
Zlob. —

Banitosť, i, f. Jg. — Baňatosť.

Banitý, baňatý. Reš.

Bank, u, m., banka, y, f.; banko, a, n.
(it. banco, fr. banque.) Sněm český usnesl
se r. 1862. o tom, aby se říkalo: banka,
a nyní tohoto slova všeobecně užíváme, —

1. Stůl penězoměncův a peníze na něm jsoucí,
penězoměna. Die Wechselbank, die Bank. —

2. Peníze, které hráč na stůl položil a proti
němuž ostatní hrají. Die Bank. Bank n. banko
držeti, dělati = peníze saditi. V bank hráti.
Banku vyhráti. D. Bank komu držeti = míti
ho závislým od své vůle. L. — 3. Pojištěná
skladní komora kupectva, do níž se peníze
kladou a na skrovný úrok vydávají. Peněžna.
Šp. Das Wechselhaus, die Leihbank, die Bank.
Dáti neb skládati peníze na bank. Bank
držeti = penězi kupčiti. Bank pustiti =
bankrotovati. U něho jak v banku = má
vždy hotové peníze. L. Ředitel, řízení,
úředník, pokladnice, ředitelstvo, nejvyšší
správa, výsada, dluzník, listina, poměr, ma-
jetek, jmění banky (peněžny). Šp. Banka
hypothečni, rolnická, úvěrní, hospodářská,
půjčovní, Šp.; vedlejší n. filiální, nadaci,
schovací (Depositenbank). J. tr. Banka úvěru
pozemkového a průmyslového lépe než :
úvěrní banka pro pozemky a průmysl. (Pro
je zbytečné. Banque du credit foncier et
industriel). Bs. Banky převodné (Giro- B.),
cedulové, eskomptní n. srážecí, půjčující na
zástavy movité čili půjčovny na zástavy,