půjčující na zástavy nemovité n. banky
hypotheční, deposiční n. schovárny. S. N.
Česká B. obchodu a průmyslu, česká eskomptní
b., česká národní banka, čes. Union b., čes.
spol. banka pro úvěr hypotheční, čes. vše-
obecná b., hospodářská úvěrní b., pražská
směnkářská b., první splátková b. ν Praze,
úvěrní b. v Kolíně, živnostenská b. pro Čechy
a Moravu; b. anglorakouská, anglouherská,
eskomptní b. (moravská, dolnorakouská,
štýrská), frankorakouská, frankouherská, ob-
chodní b. vídeňská, Rakouská hypotheční b.,
hypotheční b. haličská, hospodářská úvěrní
b. pro Čechy, moravská b. pro průmysl a
obchod, víd. směnkářská banka atd. Z novin.
Baňka, y, f. Vz Báně. — 1. Nádoba,
Gef'äss, vz Báně. B. olejna, sklená atd. Jg. Čím
b. navře, tím páchne, až se rozbije. Sk.
Baňka = baňatá sklenice k rozpouštění. Vys.

— 2. Poliček. Dal mu baňku. Ros. Baňky,
šňupky, kacírky držeti. Vodň. S Baňkou se
potkati. Vrat. cest. — 3. Baňka soli = kousek
soli. L. — 4. B. na vodě = bublina. Wasser-
blase. L. Baňka z mýdla (mydlná. L.) — 5. B.
lazebnická, kterou se krev pouští, pušťadlo.
Schröpfkopf. Vz „Nástroje" k sázení baněk.
B. skleněná, mosazná, kaučuková. Cn. Baňky
stavěti na podpaži a pod paži. Lk. Baňky
sázeti (baňkovati); baňkami krev pouštěti. V.,
Kom. Tak jest mi to milo, jakobys mi baňky
sázel. Sych. Třeba mu na hlavu postaviť
baňku (= jest blázen). L. Baňky jeden
druhému sázel (tupili se). L., Č. Přisadil mu
u pána baňku (přisolil naň, přilepil mu svíčku).
Čas. mus., Č. Potkal se s bankou (uštouchl
se). Č. — B., mosazná pukla na knize. Die
Buckel. D. — B. v ústech = zvuk huby
naduté. V.

Bankál, u, m., banka; 2. římsa pod oknem,
Gesims.

Bankář, e, m., kdo dělá baňky, lahevník,
Flaschner. — 2. Kdo baňky sází, der Schröpfer.
Toms. — 3. Kdo koho banči, namlouvá,
Hetzer, Ohrenbläser. Vodň. — Jg.

Bankéř, a, n. bankýř, e, m. 1. penězo-
měnec, Wechsler, Bankier, fr. banquier. —
2. Boháč.

Banket, u, m., z it. banchetto, kvas,
hostina, Schmaus, Banket. B. držeti, V., b.
připraviti, Štel., b. strojiti. L. Spravil mu
ne leda b. = zle se s ním obešel. Lvu ky-
jem hroz, uvidíš, na jakém banketu budeš
(o nebezpečenství). L.

Banketní, besedný, kvasný, hodovní.
Banket-, Schmaus-. Banketník, a, m., kdo
banket dává, Schmausgeber, nebo hodovník,
Banketirer, Schmauser. Jg.

Banketovati (panketovati. V.), al, ání,
banketiren. — koho = častovati. L. — se. L

— na co: Sami též budou na sirotčí b. Štelc.
Banknota, y, f., vz Bankovka. Banknotte.
Bankorot, u, m., bankrot, bankrut, it.

bancorotto, der Bankerott = zlámaná stolice,
poněvadž za starodávna kupcům platiti ne-
mohoucím ve sboru kupeckém lavice (vz
Bank, 1.) zlámána byla. Jg. V Benátkách
míval na mostě rioltském každý obchodník
lavici (banca), na které peníze se počítaly.
Nemohl-li některý kupec v ustanovený čas
slovu svému dostáti a zaplatiti povinných

peněz, byla na znamení, že čestného toho
místa nehoden jest, jeho lavice rozbita
(banca rotta), od čehož pochází, že o člověku
na mizinu přišlém říká se, že učinil bankrot.
Kv. Bude b. Kram. B. podvodný, lehkomyslný,
nezaviněný, státní. S. N. B. udělati == do-
kupčiti, na mizinu, na koráb přijíti. Nt. —
2. Bankrot, a, m. = na jmění upadlý. Kron.
tur. Der Bankrottierer, Bankbrüchiger.

Bankorotovati, al, ání; bankrotovati,
bankrutovati. Bankerott werden, bankerot-
tiren, do-, prokupčiti. Na schvál b. Jg. —
na čem: na cti (přijíti o česť). L.

Baňkovati, al, án, ání. — co: sůl = sůl
na menší kusy (balvany) rozrážeti. Vys. —

— koho: nemocného — baňky mu sázeti,
schröpfen. Us.

Baňkovitý. B. koruna. Rostl., Bäuchig,
rund.

Bankovka, y, f., banknota, banknotka.
Banknotte, Bankozettel. Vydáni, oběh ban-
kovek. Šp. Bankovky vydati, stáhnouti, J.
tr., padělati. Šp. Lis na bankovky.. Šp.

Bankovní: půjčka, úvěrní list. Šp. Bank-.
Bankovník, a, m., Banquier.

Bankový, Bank-, Wechselbank-. — B.
dům, nadací, upsání, odměna, hodnota, číslo,
mark, Šp., ústav. J. tr. — Bankovnícký
dům. J. tr.

Bankrot, vz Bankorot.

Bankrotář, e, m., bankrotník, vz Ban-
korot, a. — Bankrotovati, vz Bankorotovati.

Bankýř, vz Bankéř.

Báňovitý. B. nádoba, Reš., bäuchig, rund.

Báňský, na Slov. a to lépe: báňský vz
-ský. B. úřad, město, výtěžky. Nz. Vz Báně.
Berg-. B. Bystřice, Neusohl, Neosolium, v sev.
Uhřích.

Baňství, n. Markscheidekunst. Rk.

Bár = třeba, byť i, aby i; aneb; kéž,
kéžby. Na Slov.

-bář. Přípona jmen podst.: řezbář. V již.
Čechách: řezbař (-bař). Kts.

Bára, vz Barbora.

Barabina, y, f. = barák. V Krkonoších.

Baráčník, a, m., chalupník, der Häusler.

— Baráčnice, e, f.

Barák, u, m. Cf. arab. barak = stan.
Jg. Vz Mz. 104. V Krkon.: barabina. B. =
chatrč, chalupa, bouda, die Barake, Hütte.
Má b. na spadnutí. Us. — B., bouda pro
vojáky. Jg., Sych. — B. = ovčín. Na Mor.

Baran = beran. Na Mor. a Slov.

Barba = barva. Výb. I.

Barbar, a, m. z řec. βάρβαρος — cizí,
cizozemec. — 2. Nevzdělaný; někdy i ukrutný
člověk, surovec. Jg. —

Barbarism-us, u, m.; chyba proti pra-
vidlům jazyka, cizomluv. Jg.

Barbařiti, ím, il, ení = barbarsky jednati.

— v čem. Ve vlastním jazyku. Č.
Barbarský = cizí; nevzdělaný; ukrutný.

Us., Tur. kron. — Barbarisch. Barbarsky
s někým zacházeti.

Barbarství, n. = divokosť. Národ z b.
vymaniti. — 2. Nevzdělanosť. — 3. Ukrutnosť.

— 4. Nelidský skutek. Nt. B. páchati, se do-
pustiti. —

Barbarstvo, a, m., vz Barbarství.
Barbír, a, m., v obecné mluvě: polbír,